Pokud se zeptáte strojaře nebo elektrotechnika, který studoval v období mezi druhou světovou válkou a sedmdesátými léty, co mu říká jméno Bohumil Dobrovolný, překvapí vás rozmanitost odpovědí: "Sestavoval sbírky příkladů." "Byl to elektrotechnik." "Autor strojařských příruček a tabulek." "Psal jazykové učebnice." "Překladatel." "Napsal technický slovník." "Matematické rekreace!" Ivan Adamovič zřejmě dodá: "A Ďasíci!"
Spořilováci žili přes půl století vedle velmi zajímavého člověka, o kterém asi dnes nejvíce vypoví jeho dílo.

Možná jste si stejně jako my v redakci všimli, že u zastávek autobusů MHD na Spořilově mizí odpadkové koše. Většinou jsou vítanou surovinou pro bezdomovce. Řešením pro Dopravní podnik hlavního města Prahy, který má koše společně s označením zastávek na starosti, by jistě bylo vymyšlení nového typu stojanu s pevným zabudováním koše.
Protože si však Dopravní podnik s obnovou a vysypáváním odpadkových košů (a to nejen na Spořilově), stejně tak s úpravou některých přístřešků příliš velkou hlavu nedělá, zajímalo nás, co je v této souvislosti vlastně jeho povinností jako provozovatele městské hromadné dopravy. Došli jsme přitom k zajímavému zjištění.

V roce 1938 (podle školní kroniky dne 7.3.) byla u příležitosti nedožitých narozenin T. G. Masaryka umístěna v prostorách školy na Spořilově jeho busta. Zhotovil ji za peníze získané divadelními představeními žactva spořilovský občan akad. sochař. J. Jiříkovský. Sochaři toho jména byli na Spořilově dva – bratři Josef (*4.2.1892 - †10.11.1950) a Jan (* 7. 5.1906). Ze zápisu tedy není patrné, který z bratří bustu zhotovil. Po nastolení Protektorátu kdosi ze zaměstnanců školy bustu TGM sejmul a v době okupace ukryl.

ROZHOVOR číslo II. s Doc. PhDr. Jaromírem Hořcem, CSc., členem předsednictva Masarykova demokratického hnutí, synem ruského legionáře Karla Halbhubera (* 1888) na téma „OBNOVA POMNÍKU HRDINŮM OD ZBOROVA“ na Spořilově.

Hned na začátku roku odeslali iniciátoři veřejné sbírky k získání prostředků na obnovu pomníku odbojů v Praze 4 - Spořilově informativní dopis na adresy všech starostů všech pražských městských částí s prosbou o poskytnutí finančního daru.
Opět zde uvedli, že obnovu pomníku legionářům na Spořilově pokládají za akt připomenutí těch nejlepších národních, vlasteneckých tradic českého národa a že k myšlence na obnovu pomníku Hrdinům od Zborova se svorně hlásí Tělocvičná jednota SOKOL Praha – Spořilov, Roztyly, Česká obec sokolská (ČOS), Asociace nositelů legionářských tradic (ANLET), Český svaz bojovníků za svobodu, Masarykovo demokratické hnutí a další organizace. Obnova se uskutečňuje díky úsilí starosty Městské části Praha 4 Ing. Pavla Horálka a Úřadu městské části Praha 4 v souladu s obnovou pietního místa, kde byli pochováni čtyři padlí spořilovští bojovníci z Pražského povstání v květnu 1945.

V závěru loňského roku se objevil jako novoroční dárek v řadě spořilovských domácnosti kalendář "Roztylské náměstí - Pour feliciter 09´", obsahující množství zajímavých fotografií a ilustrací a vedle kalendáře pro rok 2009 je v něm zveřejněna historie Spořilova v datech a informace k Architektonické studii využití a obnovy parkových ploch Roztylského náměstí v Praze 4, na Spořilově, která byla představena spořilovské veřejnosti 18.11.2008.

Posuzování vlivu na životní prostředí u Obytného souboru Trojmezí bylo ukončeno. Central group totiž svůj záměr stáhl!
Poté, co bylo rozhodnuto, že se u záměru bude pozuzovat vliv na životní prostředí, požádal investor o ukončení procesu posuzování. Nemůže tedy žádat o územní rozhodnutí ani stavební povolení.

Snad jen málokterého obyvatele Spořilova minula informace, že se chystá a jedná o obnově pomníku vojáka od Zborova na Roztylském náměstí. Jakožto obyvatel Spořilova jsem samozřejmě touto myšlenkou byl zaujat a rozhodl jsem se zveřejnit několik myšlenek týkajících se tohoto pomníku, či snad pomníků obecně, to vše s vědomím, že valná většina těchto myšlenek jsou spíše nepopulární, či odmítané, nebo vysmívané. Nechci nikoho přesvědčovat, ale pouze snad vzbudit v čtenářích otázku a hlavně odpověď na to, proč nikoliv.
Nemíním nijak umenšovat, či zpochybňovat čest a úctu vojákům československým, ať již od Zborova, či odjinud. Tito lidé si skutečně úctu a čest pro svoji odvahu, osobní hrdinství, zápal pro věc nepochybně zaslouží. Byli to právě oni, jejichž zásluhou republika Československá vznikla. Bojovali na mnohých frontách I. světové války a získali si oprávněně respekt, který jim první republika Československá i prokazovala a tak kdysi učinili i obyvatelé Spořilova. I v dnešním obecném povědomí české společnosti se těší legie československé úctě a jejich památka, jak například poslední vojenská přehlídka 28. 10. tohoto roku ukázala, je i podnes vyzdvihována. Není mi však dáno zbavit se otázky, zda byli jedinými, kteří v této válce, ale i ve válkách předchozích hrdinně nasazovali život za svoji zem.

Krátce po veřejném projednání obnovy Památníku dvou odbojů na Roztylském náměstí v Praze 4 na Spořilově jsem navštívil sklepení naší radnice v Nuslích. Poprvé a s jistou zvědavostí jsem vstoupil do útrob tohoto úřednho místa pro ukládání spisů z dob minulých…
Podrobné studium a poznání minulosti je vždy nezbytné tehdy, pokud o ní dosud toho víme velmi málo nebo dokonce nic. Jinak debata o tom, co bylo, a hodnocení významu takové události a nebýt při tom jejím přímým účastníkem znamená, že to vede k vážným pochybením a často svádí k překroucení události. Události se hodnotí podle subjektivního názoru či dojmu diskutující osoby či dokonce jejího účelového soudu v duchu tzv. žhavé současnosti. To plně platí pro některé vášnivé diskutéry na veřejném projednání obnovy Památníku dvou odbojů, kteří soustavně na veřejnosti jednají s jistotou pamětníků. Téma jednání se často stáčelo na takovou maličkost, jako že se „o to“ = památník minulosti, stejně již dnes nikdo nezajímá. V takovém případě je nejlépe vyslechnout všechny „názory“ a pro jistotu se ještě jednou podívat do archívu na to, “jak se ve skutečnosti věci měly“.

Budoucnost Roztylského náměstí byla na programu schůze v někdejším kině Sigma, které dnes nese název KC Spořilov, v úterý 18.11.2008. Více než padesát účastníků si vyměňovalo názory na to, jak by mělo vypadat pietní místo uprostřed náměstí. Na stránkách radnice je uvedeno vyjádření místostarosty Václava Kryštofa: „Jednoznačný pohled je na revitalizaci Roztylských sadů. Tu při závěrečném hlasování podpořili všichni přítomní. Názory se však různí při otázce pojetí památníku. Proti sobě tu stojí možnost vystavění repliky sochy „Zborováka“, která tu v minulosti byla, nebo pojmout toto vzpomínkové místo v širším kontextu a zrealizovat moderní památník. Moderní variantu podpořila většina přítomných.“

S Doc. PhDr. Jaromírem Hořcem, CSc. členem předsednictva Masarykova demokratického hnutí, synem ruského legionáře Karla Halbhubera (*1888), předsedy Místní jednoty Československé obce legionářské na Spořilově jsem hovořil na téma „OBNOVA POMNÍKU HRDINŮM OD ZBOROVA“ na Spořilově.

Vyhlášená veřejná sbírka je určena – tak jak je přesně uvedeno na letáku i na jejich webových stránkách a na povolení, vydaném Magistrátem hl. m. Prahy pod č.j. S-MHMP/200617/2006, k tomuto účelu: získání prostředků na obnovu pomníku odbojů v Praze 4-Spořilově.
Socha „Zborováka“ z r. 1937 je na tomto letáku ilustrační a vyjadřuje kontinuitu s minulostí, jakož i myšlenku, že nový pomník bude zasvěcen odbojům, a že tato socha byla součástí historie Spořilova v době, kdy ještě neexistoval II. a III. odboj. Souhlasíme s tím, aby byla zachována, obnovena a podpořena celistvost a jednota sadové kompozice a pietního místa a vždy jsme s tím souhlasili. Očekávali bychom spíše konstruktivní jednání a spojení sil, které by vedly k realizaci daného projektu – obnovu pomníku.