Slučování městských částí. Co na to říká Spořilov?

Již nějaký čas na Magistrátu hlavního města Prahy probíhá diskuse o slučování městských částí. Téma je živé zejména v malých městských částech na okraji Prahy, nicméně je vhodné se na něj podívat optikou nejlepší pražské čtvrti Spořilova. Z hlediska svého vývoje je území od roku 1922 součástí Velké Prahy. Do 31. března 1949 patřilo k obvodu Praha XIII-Vršovice, od 1. dubna 1949 do 30. června 1960 bylo součástí obvodu Praha 13 a od 1. července 1960 je součástí obvodu Praha 4 a od 24. listopadu 1990 i součástí městské části Praha 4.
Spořilov nikdy neměl svoji vlastní samosprávu a troufáme si tvrdit, že vždy na tento fakt doplatil, protože se rozhodovalo tak, aniž by se hledělo na zájmy spořilovských obyvatel. Za snad jediný okamžik, kdy by se dalo hovořit o nějaké možnosti ovlivnit místní dění, lze považovat zakladatelskou dobu celé zahradní čtvrti. Následovaly okamžiky, které spořilováci už neměli možnost ovlivnit - typu stavby dálnic kolem Spořilova, výstavby sídliště a podobně.
Z hlediska této optiky lze proto snahy o slučování městských částí odsoudit. Anonymizace samosprávy by se navíc samozřejmě ve stávajícím (a nedávno prokázaném korupčním) prostředí hlavního města řadě politikům hodila. Plíživá snaha o tzv. zefektivnění a zlevnění provozu hlavního města může být proto jenom zástěrkou a rozhodně s ní nelze souhlasit. Už jenom z toho důvodu, že by se tím porušil pokus o nastavení demokratických principů po tzv. Sametové revoluci (Zákon o obcích, Zákon o hlavním městě Praze).
Sledujme proto pozorně aktivity radního pro legislativu Lukáše Manharta (TOP 09) a pracovní skupiny, která slučování městských částí má projednávat.