Vážím si toho, že tak jako dříve, ve třicátých letech ing. Josef Sinkule ze sadového odboru stavebního úřadu Magistrátu Prahy i nyní na renovaci Roztylského náměstí pracuje renomovaný zahradní architekt ing. Zdeněk Sendler. Kdo o něm nic neví může si přečíst v přiloženém článku.
Věřím, že nová úprava bude velkým přínosem hlavně pro mládež Spořilova. Naše babičky vzpomínají na Letní cvičiště, naši vnuci nemají nic.







Poslední aktualizace: 8.9.2010


78 / 370
V parku je blaze v letě i v mraze létě
Naše rodina | 7.9.2010 | rubrika: Rozhovor | strana: 4 | autor: Markéta Vrabcova


Lehnout si na nadýchaný voňavý trávník v parku uprostřed rušného města a odpočívat - no není to báječná myšlenka? Kolem vás pobíhá spousta rozesmátých dětí a kousek od vás si rozložila deku spokojená rodinka. Ale právě onen spokojený úsměv na vaší tváři není náhodný. Tedy v případě, že se nacházíte v parku nebo zahradě navržené naším předním zahradním architektem Zdeňkem Sendlerem. O parcích a zahradách jsme si povídali v jím navrženém parku v Břežanech u Prahy.

* Čím jste chtěl být jako malý kluk?

Otec byl zahradník, takže jsem od narození vyrůstal v zahradnictví. Ve velmi krásném zahradnictví s palmami a tropickými rostlinami, v úžasném světě - a nikdy mě nenapadlo, že bych mohl být něčím jiným.

* Co vše má zahradní architekt při navrhování parku na starosti?

Obvykle se jedná o kompletní prostorové řešení a velmi záleží na typu plochy. Rozdílný přístup může být u historického parku, u přírodního nebo městského parku, některý je jenom obnovovaný, jiný se nově zakládá. Musím zhodnotit vstupní podklady a požadavky, vytvořit koncepci... Autor také reaguje na požadavky vznikající během provozu. Vždy velmi záleží na přístupu objednavatele.

* Setkal jste se již i s nějakým kuriózním požadavkem?

V současnosti děláme jako součást jednoho městského parku docela velké „psí hřiště". Požadavky na řešení parků jsou zpravidla klasické, nějaké zvláštnosti se snažíme vnutit většinou my sami. Například uskupení stromů jako součást „divadelní podívané", sluneční hodiny, pohanské motivy, takzvané energetické spirály, různé hrátky s vodou... Autorsky zábavné jsou i prostory určené pro zvláštní sociální skupiny - třeba pro děti, které vyžadují naši velkou kreativitu.

* Jaké jsou současné zahraniční módní trendy v navrhování parků?

Nevidím velký rozdíl mezi trendy u nás a v zahraničí. Možnosti pro architekty se hodně vyrovnaly. Trendy jsou nejvíce ovlivněny společenskou poptávkou a vzdělaností objednatelů a uživatelů. V tomto směru je mezi námi a kulturní cizinou stále velký rozdíl. Moderní je vytvořit přátelské prostředí, které by odpovídalo dnešním nárokům na komfort uživatele.

* Navrhoval jste například klášterní zahrady v Litomyšli a mnoho dalších. Tuto zahradu dotváří sochy Olbrama Zoubka. Jak často při tvorbě zahrad spolupracujete s umělci?

Spolupráce s výtvarníky je vždy velmi povznášející, bez ohledu na směr či

pokračování článku o ing. Sendlerovi...
78 / 370
V parku je blaze v letě i v mraze létě
Naše rodina | 7.9.2010 | rubrika: Rozhovor | strana: 4 | autor: Markéta Vrabcova

Spolupráce s výtvarníky je vždy velmi povznášející, bez ohledu na směr či generaci. Spolupráce s Olbramem Zoubkem, Vladimírem Preclíkem, Miloslavem Chlupáčem, Alešem Veselým, Václavem Cíglerem, se zástupci střední a mladé generace nebo se studenty je vždy velmi inspirativní a plná energie. Park, veřejný prostor nebo zahrada bez umění není úplná. V každém projektu máme vyčleněný prostor pro umění, ale ne vždy to vyjde. Česká společnost má stále velké rezervy v nastavení určité hierarchie hodnot, kde by umění bylo širokým spektrem obyvatelstva chápáno jako velmi důležité.

* Jaký park u nás a v zahraničí se vám osobně nejvíce líbí? A proč?

Líbí se mi soudobé, moderní, prostorově i řemeslně dobře zvládnuté realizace, které mají jasné poselství a jsou plné usměvavých lidí. Mám rád i chytrý podtext, překvapení, uživatelsky přátelské prostředí. Samozřejmě úžasné jsou staré městské nebo zámecké parky se stoletými stromy, romantickými zákoutími, krásnými průhledy, komponovaným obsahem. Nevadí mi, když jsou mírně zanedbané, většinou mají i tak velkou sílu v samotném historického sdělení, jsou klidnější. Krásných parků je po světě i u nás nepřeberné množství. Mám rád ty, ve kterých je mi dobře, a záměrně nechci být konkrétní...

* Zabýváte se úpravami a navrhováním různých zahrad a parků, například zámeckých, muzejních nebo městských. Jak se tyto parky liší? A který z nich je nejnáročnější navrhnout?

Každý prostor je originál a je nutné k němu tak přistupovat. Parky se mnohdy diametrálně liší ve všech směrech - založením, svým významem, stupněm ochrany, určením, využitím, samozřejmě lokalitou, ale i majitelem a podobně. Každý park je náročný navrhnout, pokud má plnit své poslání. Asi platí, že čím více máte vstupních kriterií, tím více je orgánů a organizací se svými mnohdy protichůdnými požadavky, a tím složitější cesta ke konečnému řešení. To pak bývá velmi náročné a mnohdy i bolestivé. Ale ani toto samozřejmě neplatí všeobecně, problém může vzniknout i při zdánlivě banálním řešení. Stačí se potkat s jedním hloupým, ambiciózním člověkem, bez jehož razítka se neobejdete...

* Říkáte, že parky, které navrhujete, jsou pro každého. Pro lidi i pro zvířata. Jakým způsobem se v parku dá vytvořit příjemné prostředí pro všechny tak, aby se navzájem nijak nerušili?

Někdy to jde bez problémů, jindy to mírně drhne. Záleží na velikosti, stupni vybavení a především na toleranci. Pokud je vzájemná úcta, snášenlivost a pozitivně naladění návštěvníci, tak jsou stejně naladění jejich děti i psi. Za kulturním zahraničím hodně zaostáváme, tam si vše užívají a jsou více v pohodě. V tomto směru zde zanechali komunisti nesmazatelnou stopu, otevřenou ránu, která se bude ještě dlouho hojit.

* Často v parcích navrhujete velké travnaté plochy. V cizině se běžně na trávníku sedí, u nás ne. Co

pokračování II.



78 / 370
V parku je blaze v letě i v mraze létě
Naše rodina | 7.9.2010 | rubrika: Rozhovor | strana: 4 | autor: Markéta Vrabcova
* Často v parcích navrhujete velké travnaté plochy. V cizině se běžně na trávníku sedí, u nás ne. Co si o takových zákazech myslíte?

Omezení nebo zákaz sezení na trávníku v parku je podle mého názoru velmi citlivé téma. Pobytové trávníky jsou určeny ke svobodnému užívání. Pokud se uvažuje o zákazu, je někde chyba.

* Myslíte si, že zástavba v českých městech je dostatečně propojována s relaxačními plochami parků?

Je to různé. U nové zástavby jsou pro investora mnohdy prvořadá kritéria zisku z prodeje bytů nebo domů na úkor veřejných ploch, a to opět souvisí se stavem naší společnosti, s nabídkou a poptávkou. Historicky se nabízí třeba čtvrť Spořilov v Praze, kde ve třicátých letech minulého století vzniklo úžasné zahradní město se spoustou ploch určených pro zeleň a rekreaci. V současnosti je takovým menším zázrakem vznik komplexu parků v Dolních Břežanech, kde na základě osvíceného vedení radnice byl tento prostor vymezen pro veřejné parky, nikoli pro zástavbu. Myslím si, že postupně bude tlak na kvalitu veřejného prostoru sílit a developeři budou reagovat. Českým městům chybí přirozený vývoj přetržený komunistickým marasmem, který ve své podstatě zasáhnul i přirozený vývoj v oblasti kvality parků. Nejde slučovat kvalitu s kvantitou.

* Různé umělecké slohy se otiskovaly i do podoby parků. Co je podle vás nejcharakterističtějším znakem současných zahrad?

Pokud máte na mysli zahrady soukromé, tak je to ve velké většině naprostý konzumní nevkus mnohdy velmi bohatých, leč esteticky nevzdělaných lidí, kteří slouží jako vzor těm méně bohatým, leč také nepříliš umělecky vzdělaným lidem - a výsledkem jsou příšerné slepence totálního nevkusu projevujícího se samozřejmě i v oblasti zahrad. Ale výjimky samozřejmě potvrzují pravidlo a najdou se i vzdělaní, bohatí, pokorní, naslouchající zákazníci s vytříbeným vkusem.

* Jak by vypadal park vašich snů?

Tak třeba: krásné velké zdravé stromy, velké travnaté plochy, dobře zvládnutá voda, všude plno pohodových lidí, radostně skotačících dětí a klidně i plno psů „nakažených" povahou svých majitelů. Není to fikce, už jsem to několikrát zažil i osobně, naposledy v centrálním parku v německém Stuttgartu.

* Přednášíte a také publikujete knihy zaměřené na zahradní architekturu. Co studenty nejvíce zajímá?

Studenty zajímá všechno, někdy i témata okolo zahradní architektury a krajinářství. (smích) Nerad bych mluvil za ně a nejlépe bude se jich zeptat osobně. Jednou udělám anketu na toto téma, výsledky budou určitě velmi zajímavé...

* Jeden z vašich nejnovějších parků se jmenuje Lannova a najdeme ho v Praze 1, na nábřeží Ludvíka Svobody. Co bylo při jeho tvorbě nejtěžší?

Nejtěžší bývá najít se všemi zadavateli společnou řeč. Naštěstí za objednatele (Městská část Praha 1) jednali vzdělaní a kultivovaní lidé a měli o výsledku velmi

pokračování III
Nejtěžší bývá najít se všemi zadavateli společnou řeč. Naštěstí za objednatele (Městská část Praha 1) jednali vzdělaní a kultivovaní lidé a měli o výsledku velmi podobnou představu jako my. I přesto ale nebylo jednoduché do řešení začlenit všechny požadavky tak, aby nebyla narušena jednotná kompozice. Je tam plno sítí a dalších prvků, které jsme nechtěli direktivně zakázat nebo výrazně omezit. Nebývá jednoduché vyjít všem skupinám uživatelů vstříc, mnohdy se jejich požadavky a představy přímo vylučují. Dát je všechny do souladu vyžadovalo spoustu kompromisů, a to bylo asi nejtěžší. Z ohlasů si myslím, že se to celkem povedlo.

* Jste si tím jistý?

Park byl oceněn i odbornou porotou, získal titul Park roku 2008 - a my jsme obdrželi cenu za projekt. Také je výborné, že je velmi dobře udržován. Pan správce by si zasloužil titul „Správce roku 2008, 2009 i 2010". (smích)

* Do jaké míry spolupracuje zahradní architekt s architektem, který navrhuje domy a další objekty?

Pokud nejsou ješitní, tak spolupracují od základní koncepce. Jsme docela zvyklí, že s námi architekti budov spolupracují, neboť vědí, že se jim to určitě vyplatí. Vzájemná spolupráce je pro obě strany obohacující.

* Máte sám nějakou vlastní zahrádku?

Nějakou zahradu mám - docela obyčejnou venkovskou, která je integrována do okolí. Kdybych si ji měl sám navrhnout, tak by neměla být nikdy úplně hotová. Mám rád prosté venkovské sady s velkými ovocnými stromy, částečně louka, částečně kosený trávník, spousta soch od všech mých kamarádů výtvarníků, několik ohnišť, velké dubové trámy na sezení. Určitě by tam byl včelín a volně umístěné úly, výtvarně zpracované - moderní, barevné... Nebránil bych se přírodnímu rybníku, mohl by tam téct i potok. Taky mám rád pěkně zakomponované kameny v krajině...

* Líbí se vám tradiční japonské zahrady? Co si myslíte o tom, když si Evropan udělá u svého domu takovou zahrádku?

Líbí se mi tradiční japonské zahrady s hlubokou filozofií a dokonalým řemeslným zpracováním. Pokud to je u Evropana součást jeho života a filozofie, tak proč ne. Ovšem jedná-li se pouze o jakousi módní výstřednost, je to diskutabilní a většinou i mírně úsměvné.

* Jak vypadá klasický zahrádkový či parkový kýč?

Jako většina soudobých kolonií nebo satelitů stejných rodinných domků a jejich zahrad. Výjimky samozřejmě potvrzují pravidlo, ale pozitivních příkladů je jako šafránu. Návodem pro stavbu takových kýčů jsou domy a zahrady různých celebrit a pořady typu „zahrada hrou", které posunu ke kvalitě příliš nepomáhají. Je to setrvačníkový efekt doby, kdy estetika a nauka o krásnu patřila mezi buržoazní terminologie. Soudobý konzumní přístup k životu tuto problematiku také příliš neposouvá. Podoba zahrad zčásti vypovídá o stavu občanů a společnosti, v tomto směru to tedy není žádná sláva...

* Na jakých parcích a zahradách právě pracujete?

Je toho celkem hodně, aktuálně je v ateliéru rozpracováno několik zajímavých zakázek parků v Pra

pokračování IV.




Je toho celkem hodně, aktuálně je v ateliéru rozpracováno několik zajímavých zakázek parků v Praze, Brně, Karviné, Vysokém Mýtě a asi dvacet dalších zahrad po celé republice. Dále několik dětských a sportovních hřišť a pár administrativně-společenských komplexů. Před prázdninami byly dokončeny zámecké parky v Jičíně a v Dolních Břežanech. Oba vznikaly v pohodové atmosféře se vzdělaným objednatelem a šikovnými realizátory. Mám radostné povolání...

ZDENEK SENDLER Narodil se 4. prosince 1956 v Brně. Nejdříve se vyučil na zahradním učilišti v Rajhradě oboru okrasné zahradnictví (1974). Ve studiu pokračoval na Střední zahradnické škole v BrněBohunicích na oboru sadovnictví - květinářství (1976) a pak na pražské Vysoké škole zemědělské, na zahradnické fakultě v Lednici na Moravě, kde studoval obor zahradní a krajinářská tvorba (1982). Pracoval na Státním statku Mikulov (1982-1984), dále ve Výzkumném ústavu okrasného zahradnictví v PrazePrůhonicích (1985-1990). Od roku 1990 pracuje v brněnském Ateliéru zahradní a krajinářské architektury a průběžně se věnuje pedagogické a publikační činnosti. Zdenek Sendler je ženatý, jeho manželka Dagmar je stavební inženýrka. Mají dvě děti, Lucii (24) a Zuzanu (22), obě studují na Masarykově univerzitě v Brně.

Foto popis|
Foto popis| Pražské hřiště Vítkov slouží ke sportovnímu vyžití zejména dětem
Foto popis| V roce 2000 se Zdeněk Sendler podílel na roční kompletní rekonstrukci Valdštejnské zahrady v Praze
Foto popis|
Foto autor| Miroslav Martinovský

Foto popis|
Foto popis|
Foto popis|


Děkuji všem, kdo dočetli až sem

ing. Václava Čermáková ex vedoucí oddělení správy zahrad a parků bývalého odboru městské zeleně Magistrátu hl.m.Prahy





-------------------------------------- ---------------------------------------- --

Děkuji moc, paní Čermáková, za tento článek. Bylo příjemné nahlédnout do duše tohoto architekta.

29.9.2010 v 18 hodin pořádá městská část Praha 4 v jídelně ZŠ Jižní další setkání s občany, týkající se výstavby dětského hřiště na Roztylském náměstí, za účasti starosty městské části Praha 4 Ing. Pavla Horálka.

Divné je, že se nesvolává setkání ke Spořilovské a přitom je situace kritická?????

Dobrý den, také mne překvapilo, že výstavba dětského hřiště vyvolala mnohem větší emoce než tento problém. Každopádně radnice nespí, bylo k tomu vydáno usnesení rady viz. http://www.praha4.cz/path/usn?l=1&id Usn=4213&dlOrgan=1 a tiskové prohlášení viz. http://praha4.cz/2827_Sporilov-je-obetni m-berankem-noveho-opatreni . Hledáme další možnosti, jak zatlačit na magistrát, aby opět pustil kamiony na jižní spojku a situaci alespoň o něco zlepšil. Také děláme vše proto, aby se co nejdříve začala stavět protihluková stěna - mělo by se začít stavět začátkem října.

ve věci náměstí má přeci jen - tedy doufám a věřím - slovo obyvatel Spořilova větší váhu než v trasování pražského okruhu.
Respektive ohledně náměstí jde spíše o ty vybrat ZE DVOU DOBRÝCH variant nebo zvolit kompromis mezi nimi.

Kde přesně má stát ta protihluková stěna a jak má vypadat? Lze zaslat na SN bližší info a fota?
děkuji