Aktualizováno 14:48 15. listopadu 2012, 13:56 — Autor: EuroZprávy.cz / tl / Mfx
Praha - Do konce letošního roku by se měli pražští zastupitelé zabývat zvláštním zákonem o Pražském okruhu, uvedl ve čtvrtek pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Předloha by měla výrazně zrychlit a zjednodušit správní řízení, týkající se stavby okruhu.
"V návrhu zákona budeme požadovat, aby dosud nezahájené stavby okruhu byly veřejným zájmem a správní řízení týkající se stavby okruhu byla maximálně zkrácena," uvedl primátor.
Obchvat je pro metropoli zásadní. Důkazem je právě Praha 4, respektive oblast Spořilova, kde denně projede až deset tisíc kamionů. Místní obyvatele trápí nadměrný hluk a zplodiny z tranzitní dopravy, které ohrožují jejich zdraví a životní prostředí.
Hlavní město a městská část Praha 4 se nechaly inspirovat zákonem, který vyřešil dálniční obchvat kolem Plzně. Zákon přijatý v roce 2001 urychlil schvalovací proces a výkup pozemků. Na konci roku 2003 byla téměř velká část okruhu kole Plzně hotova. "Věřím, že podpora pro takový zákon se v našem zákonodárném sboru najde a obyvatelé hlavního města se výrazného zlepšení v dopravě dočkají dříve než za deset let," dodal starosta Prahy 4 Pavel Horálek (ODS). Právě zákon je jediným možným nástrojem podle starosty, jak se stavba posune dále. Pokud zastupitelé hlavního města v příštím roce zákon schválí, tak předpis poputuje do sněmovny.
Již před rokem předali primátor Svoboda a starosta Horálek premiéru Petru Nečasovi (ODS) petici za dostavbu pražského okruhu. Situace se ale po roce vůbec nezměnila.
V případě dokončení Pražského okruhu se jedná o zahájení stavby 511 Běchovice - D1, stavby 518 Ruzyně a Suchdol a stavby 519 mezi Suchdolem a Březiněvsí. Klíčový úsek D1 a Běchovice měří 12,5 kilometru. Ten s odkazem na informace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vyjde odhadem na pět miliard korun. Starosta tak doufá, že zákon významně sníží i cenu za dokončení okruhu. Další úsek Suchdol a Březinevěs je dlouhý 6,6 kilometru, délka úseku Ruzyně a Suchdol je 9,4 kilometru.
Systém pražské sítě automobilové dopravy tvoří vnitřní Městský okruh a vnější Pražský okruh. Na ty navazuje sedm radiál, které jsou navrženy tak, aby zajistily motoristům, co nejkratší cestou se dostat z vnitřní části města směrem ven a naopak.

Praha – Pražské zastupitelstvo by mohlo do konce roku rozhodnout, zda Praha navrhne zákon, který by urychlil výstavbu chybějících částí vnějšího okruhu Prahy. Návrh zastupitelstvu předloží primátor Bohuslav Svoboda (ODS).

Zákon, který prosazuje především Praha 4, by měl obchvat prohlásit za stavby ve veřejném zájmu. Zkrátily by se pak lhůty pro některá povolení a snazší by bylo také vyvlastnění pozemků potřebných pro stavbu. Praha se inspirovala u podobného zákona z roku 2001, který urychlil stavbu dálničního obchvatu Plzně.

„Stát neustále ignoruje fakt, že Praha je součástí celoevropské dálniční sítě, která vystavuje Pražany problémům s nadměrnou dopravou," uvedl primátor. Praha by proto podle něj měla využít své pravomoci předkládat zákony.

Podle starosty Prahy 4 Pavla Horálka (ODS) by se ale neměla zastavit ani práce na možném odklonu kamionové dopravy a protihlukových opatřeních na Spořilově, kde si lidé na intenzivní dopravu dlouhodobě stěžují. Rada hlavního města by měla v příštích týdnech dostat podklady k tomu, jaké náklady by si vyžádalo zakrytí Spořilovské ulice. Podle primátora chce město zvážit všechna opatření, neznamená to ale, že se pro zakrytí frekventované silnice rozhodne.

Zároveň musí Praha obnovit územně plánovací dokumentaci, která by trasu okruhu upřesnila. Okruh je sice zanesen do současného územního plánu, na začátku roku 2011 ale Nejvyšší správní soud zrušil část zásad územního rozvoje Prahy, která se vnějšího okruhu týkala. Praha nyní novou verzi zásad připravuje, schválena by mohla být příští rok.

Z vnějšího okruhu se dosud nezačal stavět jihovýchodní úsek mezi dálnicí D1 a Běchovicemi a dále severní úseky od Ruzyně přes Suchdol a Březiněves do Satalic. Investorem Pražského okruhu je stát, s výstavbou v příštích letech nepočítá.

Čtvrtou městskou část trápí především chybějící úsek mezi brněnskou dálnicí a Běchovicemi. Kvůli tomu jezdí tisíce aut a kamionů denně přes Spořilov. Praha proto usilovala rovněž o zákaz vjezdu kamionů do Prahy, na konkrétních podmínkách se ale nedohodla s ministerstvem dopravy.

Autor: ČTK

16. listopadu 2012 20:53
Pražští zastupitelé mají plán, jak urychlit dostavbu Pražského okruhu. Mohli by navrhnout zákon, díky kterému by byl okruh prohlášen za stavbu ve veřejném zájmu. V takovém případě by se pro něj daleko snáz získávala povolení a snazší by bylo také vyvlastnění pozemků nutných pro stavbu. O návrhu budou hlasovat.

Stavba obchvatu metropole, která má odvést z ulic Prahy množství aut a alespoň někde zabránit všudypřítomným kolonám, se vzdaluje. Až za sedm let by se mohla zprovoznit část mezi dálnicí D1 vedoucí k Běchovicím. Další části by se měly začít stavět až po roce 2020. A to je dlouhá doba.

Praha 4 a nyní i magistrát chtějí navrhnout zákon, který by stavbu obchvatu mohl teoreticky urychlit. Pak by jako první přišla na řadu stavba okruhu k Běchovicím. Ten by z Prahy 4 odvedl tisíce kamionů, které nyní jezdí pod okny obyvatelům Spořilova.

Pražští zastupitelé by tak měli do konce roku hlasovat, zda "urychlující" zákon navrhnou. "Stát neustále ignoruje fakt, že Pražský okruh je součástí celoevropské dálniční sítě, která vystavuje Pražany problémům s nadměrnou dopravou," řekl primátor Bohuslav Svoboda. Ten chce návrh pražským zastupitelům předložit.

Podle předsedy sněmovního výboru pro regionální rozvoj Stanislava Polčáka však tento plán nemusí vyjít. "Pražský okruh je nepochybně věcí veřejného zájmu. Nicméně zákonné řešení nějakého upřednostnění je ústavně dost složité. Zákonodárci nemohou adresně určovat věc veřejného zájmu zákonem," míní Polčák. Praha by se podle něj měla na tyto argumenty připravit.

Takový zákon budou chtít všechny obce, bojí se ministerstvo
Vedení hlavního města se prý inspirovalo u podobného zákona z roku 2001, který urychlil stavbu dálničního obchvatu Plzně. "Proč by to nešlo i u nás," hájí nápad místostarosta Prahy 4 Jiří Bodenlos.

Jenže právě to je podle ministerstva dopravy problém: podobný plán chystají i další obce. "Třeba obce kolem silnice R7 v severních Čechách také chtějí tento zákon. Jenže kdyby urychlenou výstavbu chtěla každá obec nebo každé sdružení obcí, neměli bychom peníze na jejich výstavbu," řekl mluvčí ministerstva Martin Novák. Peníze na část okruhu od D1 k Běchovicím prý má stát vyčleněné.

"Klíčový problém u této stavby je na straně Prahy. Soud tu zrušil zásady územního rozvoje a Praha je musí opravit," uvedl poslanec za Prahu František Laudát. Na opravě zásad se nyní pracuje, pak bude možné žádat o další povolení ke stavbě. Ministerstvo počítá se zahájením stavby dálnice k Běchovicím kolem roku 2016, hotová má být o tři roky později.

Ministerstvo dopravy však přiznává, že na severní část obchvatu Prahy peníze nemá. "Do roku 2020 je ani mít nebudeme. Zatím jako částečná náhrada může v těchto místech sloužit Vysočanská radiála," dodal Novák.

Zdroj: http://praha.idnes.cz/vystavba-prazskeho -okruhu-ddp-/praha-zpravy.aspx?c=A121116 _1854887_praha-zpravy_sfo

Praha - České silnice definitivně získaly nálepku ráje pro cizí kamiony.

Dálniční páteř České republiky, která míří ze západu přes Plzeň, Prahu a Brno, kde se rozděluje na dvě větve do Bratislavy a Ostravy, se podle čerstvě zveřejněných dat stala klíčovým tahem evropských přepravců.

Z údajů Eurostatu vyplývá, že se i v krizovém období 2008-2011 zvýšil obrat mezinárodní silniční dopravy přes Česko o 13 procent.

Více než desetinový růst už vedle České republiky vykázala jedna jediná další evropská země. Sousední Polsko, které jako jedinou evropskou zemi krize nepostihla.

Dvě třetiny tranzitu
Po tuzemských dálnicích bylo přepraveno 40 miliard tunokilometrů, z toho dvě třetiny zásilek mířily z Čech do ciziny nebo naopak, třetina byl čistý tranzit.

Jenom dalších 15 miliard tunokilometrů sloužilo přepravě mezi českými podniky.

Rozsahem mezinárodní nákladní dopravy na silnicích se tak Česko dostalo na čtvrté místo v Evropě, za mnohem větší země, Polsko, Španělsko a Německo. Za posledních deset let se obrat zvýšil o 75 procent.


AnalýzaChmurný výhled: Stát nemá do roku 2015 na nové dálnice»


Mezi Německem a Východem
Tuzemské poměry se významně neliší od ostatních členských států Unie na východ od Německa a Rakouska.

Zhruba dvojnásobný nárůst mezinárodní kamionové dopravy po roce 2000 zaznamenaly všechny země od Bulharska po Estonsko, všechny také vyrovnaly krizový propad po roce 2008.

Oživení východních ekonomik, které jsou závislé na Německu a dalších vyspělých státech Západu, automaticky posiluje klíčovou dopravní roli zemí sloužících stejně jako Polsko a Česko k tranzitu z Německa dál na východ.

Proto také zdejší tranzit posílil víc než třeba cesty kamionů přes Slovensko, Maďarsko nebo Litvu.

Západ pro železnici
Naopak intenzita kamionové dopravy poklesla po roce 2008 v západní a jižní Evropě.

Ve Španělsku, Itálii nebo Velké Británii to způsobil jednoznačně ekonomický pokles, u jiných za to spíše mohou vládní regulace.

Provoz kamionů se více než o desetinu snížil například ve Švédsku, které si s krizí poradilo nejlépe. Nákladní silniční doprava poklesla, i když ekonomika posílila.

Švédsko patří do skupiny zemí, které se snaží silniční dopravu omezit tím, že nepřipouštějí tranzit kamionů, a tím, že se snaží víc využívat železnici. Do stejné kategorie patří také Belgie, Dánsko, Švýcarsko a Rakousko, do určité míry také Německo.

Rakouská a česká cesta
Konkrétně zhruba stejně velké a na mapě stejně položené Rakousko mělo ještě v roce 2000 stejnou bilanci silniční dopravy jako Česko, když kamiony po tamních silnicích přepravily zboží v hodnotě cca 35 miliard tunokilometrů.

Od té doby oslabil rakouský transport po silnicích o čtvrtinu, český naopak o třetinu posílil.

Jedním z důvodů je fakt, že Rakušané přesunuli část nákladní dopravy na železnici. Ještě v roce zajišťovala rakouská železnice 30 procent nákladní přepravy, loni to už bylo 40 procent. Česko zaznamenalo opačný vývoj, když podíl ž

Jedním z důvodů je fakt, že Rakušané přesunuli část nákladní dopravy na železnici. Ještě v roce zajišťovala rakouská železnice 30 procent nákladní přepravy, loni to už bylo 40 procent. Česko zaznamenalo opačný vývoj, když podíl železnice poklesl ve stejném období z 30 na 20 procent.

Rostoucí podíl silniční dopravy sdílí s Čechy po vstupu do Evropské unie ostatní východoevropské národy.

Švédsko patří do skupiny zemí, které se snaží silniční dopravu omezit tím, že nepřipouštějí tranzit kamionů, a tím, že se snaží víc využívat železnici. Do stejné kategorie patří také Belgie, Dánsko, Švýcarsko a Rakousko, do určité míry také Německo.

To co se děje v ČR je vina současných vlád - pokud by odpadl tranzit a kamionová doprava zbytečných potravin a surovin z jiných zemí, a byli jsme soběstační tak jako dříve, tak by spadla kamionová doprava na 1/3 současného stavu.

Přitom desítky až stovky miliard škod na ŽP, zdraví lidí, a poškození silnic musíme zaplatit všichni! Proto je výběr mýta v řádu desítek miliard k smíchu... :-((

Ve středních Čechách vyhlásili meteorologové smogovou situaci
Meteorologové vyhlásili ve středu po půlnoci smogovou situaci pro Středočeský kraj. V ovzduší se výrazně zvýšily koncentrace polétavého prachu.
(Aktualizováno: 7:12 )

"Na některých stanicích reprezentativních pro uvedené území překročil 24hodinový klouzavý průměr koncentrací suspendovaných částic PM10 informativní prahovou hodnotu 100 mikrogramů/m3 ve dvou po sobě následujících dnech," uvedl ČHMÚ.

Čtyřiadvacetihodinový průměr byl překročen například v Kladně nebo v Praze v Průmyslové ulici. Ve středu ráno byla situace nejhorší na pražském náměstí Republiky.

Lidé, kteří mají dýchací potíže, by se měli vyhnout pohybu venku a zvýšené fyzické zátěži. Řidiči by měli omezit jízdy autem.

Podobná stav platí už od minulého čtvrtka v Moravskoslezském kraji na Ostravsku a Karvinsku.

Mimochodem jsou na věži kostela sv. Anežky nějaké zvony???

U Spořilovské už to mají za ty 2 roky humusu sečtené. Nebudou-li kamiony do půl roku pryč tak už jim nic nepomůže.... :-((

Praha - Zakrytí Spořilovské ulice v Praze, která je zatížena automobilovou dopravou, by zřejmě stálo miliardy korun. Podklady, které dnes dostala rada města, odhadují náklady zhruba na 1,7 až 3,6 miliardy korun. Radní o nich budou diskutovat v pátek, řekl na dotaz ČTK pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).

Podle ověřovací studie, kterou nechal zpracovat magistrátní odbor městského investora, by zakrytí mohlo být dlouhé 700 nebo 1200 metrů. Prověřovány byly také dvě varianty zhotovení - těžká varianta železobetonového tunelu, který by byl zasypán zeminou, a lehká varianta ocelové konstrukce s pláštěm ze skla nebo polykarbonátu.

Součástí stavby by mohlo být i vybudování tramvajové trati na Jižní Město.

V současnosti není jasné, jestli Praha bude chtít Spořilovskou ulici zakrýt a jestli by na stavbu měla peníze.

Přes Spořilov jezdí od zprovoznění jižní části Pražského okruhu před dvěma lety tisíce kamionů denně. Místní lidé si dlouhodobě stěžují na hluk a zhoršení životní prostředí. Spořilovu by pomohla dostavba navazujícího úseku okruhu mezi D1 a Běchovicemi, stát ale s výstavbou v příštích letech nepočítá. Praha chce navrhnout zákon, který by urychlil přípravu výstavby a výkupy potřebných pozemků.

To co ukazovali na tom setkání s Hudečkem se týkalo např. zakrytí kousku Spořilovské kolem mostu na Hlavní.
Horizont 5-10 let.

Spořilovskou je třeba vyřešit hned!
Včera již bylo pozdě!!!!

A nezapomeňte připočíst stamilióny na údržbu... Naprostá ptákovina.
Kamiony musí okamžitě ze sídliště, to je nejlevnější varianta.
Ale to zastřešení rozhodně pak na ochranu až bude Kačerov!!!

Spořilovská v sídlišti je technické řešení ve stylu 60. let. Pokud se dnes takového v Evropě taková jizva v městě dělá, automaticky se pak zastehuje. O zastehování Spořilovské formou zakrytí se tu mělo a má bojovat už 20 let...
Projeďte Vídní, Lincem atd... je to samozřejmost.

Nikde ve světě není v sídlišti přímo pod okny lidí 10 000 kamionů. Zastřešení nepomůže ničemu, jsou to zbytečné náklady. Zasypat je levné a skvělé řešení.

Je to pozůstatek komunistického režimu a měl by být definitivně vyřešen!!!

Nevím o čem tu stále diskutujete?! Budou jezdit jak jezdili dříve a ostatní věci jsou problém magistrátu a radnice P-4. Zvolení a velice dobře placení zástupci obou radnis určitě najdou řešení jinak( pokud si s tím nevědí rady tak ať odstoupí, jiné řešení nevidím! Vždyť je za to platíme!!!!!!

Zakrytí frekventované Spořilovské ulice by stálo miliardy
ČTK / Metro
20. listopadu 2012 17:55
Zakrytí Spořilovské ulice v Praze, která je zatížena automobilovou dopravou, by zřejmě stálo miliardy korun. Podklady, které dnes dostala rada města, odhadují náklady zhruba na 1,7 až 3,6 miliardy korun. "Radní o nich budou diskutovat v pátek," řekl primátor Bohuslav Svoboda.

Spořilovská silnice prochází jen kousek od bytové zástavby. | foto: Wikimedia Commons

Podle ověřovací studie, kterou nechal zpracovat magistrátní odbor městského investora, by zakrytí mohlo být dlouhé 700 nebo 1200 metrů. Prověřovány byly také dvě varianty zhotovení - těžká varianta železobetonového tunelu, který by byl zasypán zeminou, a lehká varianta ocelové konstrukce s pláštěm ze skla nebo polykarbonátu. Součástí stavby by mohlo být i vybudování tramvajové trati na Jižní Město. V současnosti není jasné, jestli Praha bude chtít Spořilovskou ulici zakrýt a jestli by na stavbu měla peníze.

Přes Spořilov jezdí od zprovoznění jižní části Pražského okruhu před dvěma lety tisíce kamionů denně. Místní lidé si dlouhodobě stěžují na hluk a zhoršení životní prostředí. Spořilovu by pomohla dostavba navazujícího úseku okruhu mezi D1 a Běchovicemi, stát ale s výstavbou v příštích letech nepočítá. Praha chce navrhnout zákon, který by urychlil přípravu výstavby a výkupy potřebných pozemků.