ROZHOVOR s Doc. PhDr. Jaromírem Hořcem, CSc.

Vydáno dne 17. 11. 2008 (3192 přečtení)

S Doc. PhDr. Jaromírem Hořcem, CSc. členem předsednictva Masarykova demokratického hnutí, synem ruského legionáře Karla Halbhubera (*1888), předsedy Místní jednoty Československé obce legionářské na Spořilově jsem hovořil na téma „OBNOVA POMNÍKU HRDINŮM OD ZBOROVA“ na Spořilově.

Letos dne 28. října oslavíme významné jubileum - 90. výročí vzniku samostatného demokratického státu - Československé republiky. „Které historické události bychom si měli připomenout, zejména my, spořilovští občané?

„Prvním předsedou Místní jednoty Československé obce legionářské na Spořilově byl bratr MUDr. Karel Kulhánek, známý zubní lékař a Sokol bydlící na rohu Roztylského náměstí. Na sklonku třicátých let jej ve funkci předsedy vystřídal můj otec Karel Halbhuber. Začátkem čtyřicátých let před zákazem činnosti se předsedou stal bratr Karel Babka, účastník bitvy u Zborova a autor sochy Hrdiny od Zborova, který se ocitl ve svízelné sociální situaci. Pamatuji se, že často se zastavil u nás pro podporu, a vždy si odnášel nějakou tu Korunku na přilepšení. Za Protektorátu v roce 1941 zakázal Říšský zmocněnec Karl Hemann Frank další činnost Československé obce legionářské, obdobně jako jiných vlasteneckých spolků - Sokola, Skautu, Českého svazu turistů a dalších organizací. Začátek druhého odboje spadá do roku 1939, kdy po zřízení Protektorátu Čechy a Morava lidé v Praze a v některých velkých městech vystupovali na veřejných manifestacích v duchu Masarykových idejí demokracie a svobody. Na Spořilově vznikla první známá protifašistická skupina „V boj“, což byl také název ilegálního časopisu. Jeho tvůrci byli grafik a malíř Vojtěch Preissig a jeho dcera Inka Bernášková, kteří zajišťovali vysokou, grafickou a uměleckou úroveň a tisk časopisu v cyklostylovém provedení, a starali se o jeho šíření mezi českými vlastenci nejenom na Spořilově, ale i v celé Praze a jejím okolí. Po jejich odhalení nacisty byli odvezeni do koncentračního tábora a za odbojovou činnost odsouzení k trestu smrti a popraveni nacisty. Jejich památka je uctěna pamětní deskou na domě, kde na Spořilově v Jihovýchodní VIII. č.11/944 bydleli. V té době se stal Spořilov významným střediskem protifašistického odboje. Další hrdinský čin vykonal pozdější poslanec za Československou stranu lidovou po roce 1945 Jan Smudek. Jednoho dne zneškodnil na Kladně příslušníka Gestapa (Říšská tajná státní policie) , utekl do Prahy na Spořilov, kde se několik hodin skrýval u svého známého Ladislava Vojtěcha bydlícího na Roztylském náměstí. Před německou hlídkou se mu podařilo zmizet do Krčského lesa. Nakonec se dostal až do Velké Británie a tam se stal příslušníkem Československé armády v zahraničí. Jan Smudek byl jeden z prvních hrdinů odboje na Spořilově.“

Tomáš Garrigue Masaryk se zasloužil o stát“. Tak zní stručný zákon, jímž je uctěna navždy Masarykova světlá památka. Jako český politik usiloval v době národní nesvobody a útlaku obyvatel v Českých zemích v době Rakousko-uherské monarchie o uznání práva našich národů na obnovu samostatného státu. Které události rozhodly o vytvoření prvního československého vojska a tím přispěly k uznání práva na samostatnost?
„Ferdinand I. byl v roce 1526 za Rakousko-Uherské monarchie v Chebu zvolen českým králem. Na vytvoření samostatné Československé republiky měly velký vliv československé legie pod vedením profesora T.G. Masaryka. V poslední době v některých článcích i veřejných projevech se objevily zrůdné názory, že Češi a Slováci vlastně nikdy nebojovali za svoji svobodu. Celé naše dějiny svědčí o pravém opaku. Obnova samostatného státu v říjnu 1918 byla vyvrcholením staletého boje za svobodu a nezávislost nového státu, o čemž svědčí oběti první světové války. Což nebyli hrdiny statisíce obětí českých a slovenských bojovníků za svobodu na bojištích za obou světových válek, v koncentračních táborech, v žalářích a na popravištích?“

„Celá naše země připomene 90. výročí založení svobodného Československa. Památník byl zničen a odvezen nacisty v době druhé světové války. Splatíme tak dluh našim padlým hrdinům legionářům a Sokolům, kteří se zasloužili o naši svobodu. V čem spatřujete hlavní význam obnovy památníku Hrdinům od Zborova na Spořilově ?
„Dne 29.června roku 1937 byla odhalena na Roztylském náměstí na Spořilově socha Hrdinům od Zborova (obrázek 2) na počest 20. výročí památné bitvy u Zborova dne 2. července 1917. Tento pomník vznikl pod záštitou Československé obce legionářské, Sokola, skauta, Ministerstva národní obrany, různých mecenášů i sbírkou prostých obyvatel Spořilova. Odhalení pomníku byl přítomen hrdina od Zborova ruský legionář generál Čeček a ministr obchodu Nosál. Pomník byl odstraněn za nacistické okupace v roce 1940 a odvezen na neznámé místo na Zbraslav. Po skončení druhé světové války ani po únorových událostech roku 1948 nebyla obnova pomníku legionářům na Spořilově možná. V roce 2001 na výzvu pana starosty Městské části Praha 4 Dr. Hovorky v TUČŇÁKU se podařilo objevit cenné dokumenty o historii pomníku Zborováka. Po záplavách, které v létě 2002 postihly těžce území Prahy 4, bylo nutno přípravu odložit.“

V dnešní době se někdy ztrácí národní vědomí, vlastenectví a úcta k hrdinům, kteří se zasloužili o naši svobodu. Před dvaceti lety jste zakládal Masarykovo demokratické hnutí krátce po sametové revoluci a působil jako šéfredaktor časopisu ČAS.
Jakou úlohu sehrává MDH při svědectví o díle T.G. Masaryka , pěstování národních tradic a úcty k hrdinům našich dějin, zejména při práci s mladou generací ?
„Na jaře roku 2007 se zástupci Sokola a jejich příznivci na Spořilově, Asociace nositelů legionářských tradic ANLET a Masarykova demokratického hnutí obrátili na starostu Městské části Praha 4 Ing. Pavla Horálka. Díky jeho pochopení se podařilo zahájit přípravné práce pro obnovu pomníku. Vznikla architektonická studie prostorového uspořádání pietního místa v horní části Roztylského náměstí, kde jsou uloženy ostatky bojovníků Pražského povstání z roku 1945. Vzhledem k výši celkových nákladů na obnovu pomníku předpokládám, že díky celostátní veřejné sbírce se nám podaří dosáhnout potřebných prostředků též díky navýšení o částku 500 00,- Kč, kterou zastupitelé Prahy 4 uvolnili v rozpočtu na rok 2008. Obnovou památníku odboje bude odstraněn dlouholetý dluh významnému období naší minulosti u příležitosti 90. výročí památné bitvy u Zborova a založení svobodného Československa. Bude připomínat významný podíl Tomáše Garrigue Masaryka, legionářů i všech dalších bojovníků za svobodu, zejména pro mladou generaci našeho národa.“

Foto: Zdroj - nkp.cz

Památka hrdinů od Zborova by měla...

být znovu trvale připomenuta na Roztylském náměstí. (Počet hlasů: 152)

(57.36 %)

zůstat v propadlišti spořilovských dějin. (Počet hlasů: 113)

(42.64 %)

Celkem hlasovalo: 265

Celý článek | Autor: Vladimír Prchlík | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |