Nezapomínáme na Zborov!?!!

„Zborovem zahájili jsme svou vojenskou akci, která nás postavila na roveň národům bojujícím. V době, kdy celý svět byl v poli, nemohli jsme se omezit na deklamace. A také vliv naší armády na politiku doma byl veliký a jistě rozhodující. Vděčná paměť bratřím zborovským, padlým i živoucím!"
T.G.Masaryk, první prezident Československé republiky.

V době I. světové války vrcholí historický staletý boj o rovnoprávné postavení Čechů a Slováků v rodině evropských národů. Na ruské frontě vznikají první vojenské organizace – československé legie jako armáda státu, který se teprve ustavoval, a žil jenom v srdcích československých dobrovolníků. Do legií se hlásili především členové krajanských spolků a hlavně Češi a Slováci z ruských zajateckých táborů.
Značná část bojovníků v legiích byli příslušníci vlastenecké tělocvičné organizace SOKOL, kteří vynikali vzornou vnitřní organizací, pevnou kázní a pravidelnou fyzickou a duševní přípravou. Byli též dobře vybaveni jazykově, proto byli nasazováni ve výzvědných a průzkumných jednotkách.
V památné bitvě u Zborova prolomili naši legionáři frontu a zvítězili v první bitvě, která znamenala počátek československého vojska. Po dramatickém návratu do osvobozené vlasti se stalo záštitou a zárukou svobody a samostatnosti nového demokratického státu – Československé republiky.

Zborov umožnil organizaci zahraniční armády, která byla nezbytnou podmínkou svobody a samostatnosti. Tehdy, poprvé od bitvy na Bílé Hoře 8.listopadu 1620, bojovalo samostatné české vojsko pod svými porapory a za svobodu své země, která byla ve svazku Habsburské říše. Československým legionářům se podařilo prolomit tři linie zákopů rakousko-uherské armády, přestože měli nevyhovující výzbroj, výstroj i zázemí. Bitvy se zúčastnilo mnoho pro budoucí vývoj československého státu významných osobností, jako byl pozdější generál a spisovatel Rudolf Medek, generál Stanislav Čeček, generál Otakar Husák a pozdější ministr národní obrany Jan Syrový. V době první republiky byl 2. červenec vyhlášen Dnem československé armády, u příležitosti jeho výročí probíhaly velkolepé oslavy. Na památku slavné bitvy vznikaly pomníky a byly pojmenovány ulice. V roce 1938 vznikl velkolepý film Zborov podle literární předlohy Rudolfa Medka.
Také na Spořilově byl v červnu 1937 slavnostně vztyčen zásluhou početné Místní organizace Československé obce legionářské a Tělocvičné jednoty SOKOL pomník Hrdinům od Zborova, navržený ruským legionářem kapitánem Babkou žijícím na Spiořilově ve spolupráci se spořilovským architektem Režným. Dobovou fotografii pomníku na místě dnešního Národního hřbitova na Spořilově přinášíme jako vzpomínku na tento památný den.

Za nacistické totality byla postupně legionářská tradice vymazávána, docházelo k pronásledování legionářů, měnily se dějiny v učebnicích. Spořilovský památník byl za války německými okupanty v červnu roku 1940 stržen a odvezen neznámo kam. Proto je dnes třeba připomínat zejména mladé generaci tyto významné události a znovu oživovat slavnou českou historii.

V těchto dnech si s úctou připomínáme 92. výročí památné, první vítězné bitvy československých legionářů u Zborova (2. července 1917).
Nezapomínejme na jejich hrdinství, lásku k vlasti a oběti nejvyšší, které položili za svobodu a samostatnost Československé republiky.
Jako tichou vzpomínku na tyto bojovníky a hrdiny uvádíme dopis českého dobrovolce Nováka, napsaný jeho matce v předvečer slavné bitvy:
Drahá, zlatá matičko, jsem český voják, revolucionář. Je nás celý pluk. Zítra, brzy zrána udeříme na vojska proradného císaře, probijeme se k Vám na Moravu, do Čech a přineseme Vám svobodu. My zvítězíme ! Bude-li třeba, padneme všichni, jako naši předkové u Hvězdy na Bílé Hoře. To je naše rozhodnutí. Padnu-li, má zlatá matičko, neplačte ! Pomodlete se za mne a za nás všechny a buďte hrdá, že jste vychovala syna, který neváhal obětovat život pro blaho národa. Líbám a objímám Vás, má zlatá matičko. (Psáno dne 1.července 1917)