Sedmdesát let čekání na Spořilovském náměstí

Letos už uplynulo 70 let od skončení druhé světové války a stále ještě není vyjasněn osud zachování původního stavu Národního hřbitova se čtyřmi hroby spořilovských občanů, kteří padli při obraně Spořilova za květnové revoluce v roce 1945 a pamětní desky se jmény 67 spořilovských obětí této strašné tragedie. Necitlivými zásahy realizace tak zvaného revitalizačního projektu Ateliéru Sendler-Babka z Brna je ohroženo území Národního hřbitova, který byl spolu s kostelem sv. Anežky České a přilehlými pozemky prohlášen za kulturní památku podle zákona č. 500/2004 Sb. o státní památkové péči.
Neustávající změny ve složení vedení Městské části Prahy 4 a boje o mocenské postavení ve vedení oddalují zrušení nesprávného a chybného rozhodnutí Zastupitelstva MČ Praha 4 o realizaci tak zvané revitalizace a splnění dohod se zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu o zachování původního stavu Pietního místa z doby květnového povstání v roce 1945, kdy zde byli za obtížných podmínek obsazeného a bránícího se Spořilova pochovány čtyři ze sedmi obětí revolučních bojů. Připomeňme si osudy téměř devadesát let starého a dnes již historického náměstí od jeho vniku při zahájení výstavby Spořilovského sídliště.
Zahradní město Spořilov vzniklo koncem dvacátých let minulého století jako velkorysý projekt, který si vytyčil cíl postavit na okraji Prahy zahradní město s 1 200 rodinnými domky.
Centrem Spořilova je Roztylské náměstí 78 m široké a 468 m dlouhé a je po Karlovu a Václavském náměstí třetí největší v Praze a jedno z největších náměstí v Evropě. Toto náměstí je němým svědkem událostí, které se odehrávaly během 88 let trvání Spořilova.
V horní část náměstí se prakticky od založení Spořilova konaly významné akce, oslavy výročí republiky, občanské i církevní slavnosti.
Na náměstí se v roce 1935 vztyčila věž katolického kostela blahoslavené Anežky České, který byl na podzim 1935 vysvěcen, a začaly v něm bohoslužby.
Na paměť 20. výročí bitvy u Zborova byl v úterý dne 29. června 1937 v 9. hodin dopoledne v horní části Roztylského náměstí na Spořilově za početné účasti slavnostních hostí, legionářů, Sokolů, skautů a obyvatel Spořilova slavnostně odhalen pomník postavený zborovským hrdinům. Ve druhé polovině třicátých let se stupňovala hrozba napadení Československa Hitlerovským Německem. Právě odpor proti této hrozbě nacizmu symbolizovalo na příklad postavení tohoto pomníku československého legionáře v roce 1937. Na nátlak okupačních úřadů byl 26. 7. 1940 pomník likvidován. Vydržel tedy sotva tři roky.



Spořilovští občané byli vždy silně vlastenecky založení a není proto náhoda, že se značná část z nich zapojila do protinacistického odboje ať již aktivně nebo účastí v ilegálním sokolském a skautském hnutí. Svědčí o tom i poměrně velký počet 67 obětí II. světové války a osvobozovacích bojů za revoluce v roce 1945, na tak malou obec jakou byl v té době Spořilov. Mezi těmito jmény najdeme aktivní bojovníky proti německé okupaci, jakými byli Vojtěch Preissig a jeho dcera Irena „Inka“ Bernášková, její manžel Eduard Bernášek, kteří vydávali ilegální časopis „V boj“ a byli gestapem v roce 1940 zatčeni gestapem a všichni zahynuli v koncentračních táborech. Spolu s náčelnictvem Československé obce Sokolské byli v roce zatčeni a za ilegální činnost umučeni v koncentračním táboře Osvětim Jaroslav Dvořák a Václav Procházka. Nacisty byli rovněž popraveni za ilegální činnost významní činitelé Společnosti přátel Lužice, bratři PhDr. František Páta a universitní profesor PhDr. Josef Páta. Nacisty byl rovněž zatčen a umučen Ing. Mírumil Kadlec, majitel pražské firmy Hellada. Nelze zapomenout ani na velký počet židovských spořilovských občanů, kteří se stali obětí holocaustu. Tak bychom mohli pokračovat dále ve výčtu všech šedesáti sedmi obětí okupace. Když 5. května v roce 1945 vypuklo v Praze povstání, sešli se ve Spořilovské škole Sokolové, Skauti, legionáři, důstojníci bývalé Československé armády, učitelé a mnoho dalších spořilovských občanů. Zajistili německou posádku a s ukořistěnými zbraněmi hrdě hájili Spořilov až do 7. května, kdy podlehli značné převaze Němců, kteří Spořilov hlavně ze strany Krčského lesa obléhali a kteří se znovu zmocnili velení.
V noci ze 7. na 8. května byl vydán rozkaz k úplné kapitulaci Spořilova a na tomto náměstí se 8. května v 5 hodin ráno museli shromáždit všichni muži od 16 do 60 let, aby byli odvedeni na Pankrác, na Zelenou lišku, kde byli internováni a měli být popraveni. Zachránil je příchod Sovětské armády ráno 9. května, a tak Němci museli kvapně vyklidit pozice.
V bojích květnového povstání padlo 7 spořilovských občanů, z nichž 4 byli ještě během revoluce na Roztylském náměstí pochováni za obtížných bojových podmínek bránícího se Spořilova v místě Němci zbořeného památníku bitvy u Zborova. Byli to František Bulín, V. Hruška, JUDr. Bedřich Krejný, František Nekovář, František Novák, Jaroslav Stýblo, Antonín Zacharda.
Svaz protifašistických bojovníků a členové spořilovského Sokola pak po válce shromáždili všechna jména spořilovských občanů, kteří byli oběťmi druhé světové války. Jména 64 obětí byla vypsána na dvou deskách, z nichž jedna je umístěna ve Spořilovské škole a druhá v Sokolovně.
Spořilovské náměstí se pak v letech 1946 a 1947 opět stalo shromaždištěm občanů při slavných výročích. Dne 1. května 1946 a 1947 odtud vycházel májový průvod možná několika set spořilovských občanů sdružených v politických stranách i ve společenských organizacích. Ve dnech 5. a 9. května se konaly oslavy revoluce, 28. října oslava zřízení Československé republiky a oslavy dalších významných dnů ať církevních nebo občanských.
Koncem let čtyřicátých a v padesátých letech se shromáždění omezila pouze na pietní oslavy tehdy velmi silného Svazu protifašistických bojovníků, později Českého svazu bojovníků za svobodu - ČSBS, který sdružoval jak bojovníky za svobodu, tak i pozůstalé po obětech.
Od roku 1946 se tento svaz marně snažil o důstojné umístění pamětní desky se jmény 64 obětí nacistické okupace. Tehdejší orgány státní moci se tomu vyhýbaly pod hrozbou redukce jmen pouze na členy komunistického odboje. V roce 1963 se opětovně obrátil Svaz na Národní výbor. Dosáhlo se toho, že byl alespoň upraven prostor hřbitova a oddělen od ostatní parkové úpravy plůtkem. Deska se jmény 67 obětí II. světové války a osvobozovacích bojů za revoluce v roce 1945 druhé světové války tam však umístěna nebyla.
V současné době se na oslavy Českého národního povstání, bitvy u Zborova a 28. října stále schází občané Spořilova. Oslavy společně organizují ČSBS, Obec baráčníků, Sokol, Církev katolická, Církev Československá husitská i Evangelická církev, Masarykovo demokratické hnutí, Obec legionářů, Základní škola Spořilov, Jižní IV. a Základní škola Na Chodovci, Praha 4, za vstřícné podpory spolupořádající Městské části Prahy 4. Díky ředitelům obou základních škol starého i nového Spořilova se oslav zúčastní v počtu několika tříd i žáci obou škol.
V prostoru Spořilovského národního hřbitova však stále chybělo důstojně doplnění válečných hrobů deskou se jmény obětí II. světové války a osvobozovacích bojů za revoluce v roce 1945.
Tlak se strany Českého svazu bojovníků za svobodu zesílil, když se začala připravovat před rokem 2007 rekonstrukce Spořilovského náměstí. Necitlivé projekty brněnských zahradních architektů tehdy zahrnovaly dokonce návrhy zrušit hroby padlých za revoluce. ČSBS a další spořilovské organizace se proti tomu důrazně postavily.
Na setkání v listopadu 2008 ve spořilovském biografu Sigma vyvolaném iniciátory revitalizace firmami, které mají dlouhodobé neprůhledné smlouvy na údržbu zeleně na Spořilově a skupinou architektů z ateliéru Sendler-Babka z Brna nebyly zohledněny požadavky zástupců Českého svazu bojovníků za svobodu, kteří zastupovali mnohatisícovou členskou základnu Svazu, zástupců Obce baráčníků Roztyly, Sokola a dalších organizací, jejichž protestní hlasy byly brány pouze jako jeden hlas se stejnou vahou jako hlasy ostatních občanů, kteří byli mylně informování zástupcem zahradníků a architekty. Z tohoto pohledu není hlasování platné a nemůže být bráno jako argument pro schválení návrhu. Přesto však bylo zadáno zpracování architektonické studie bez výběrového řízení a ta byla na zmíněném shromáždění schválena neplatným hlasováním. Nemůže být proto závazným podkladem pro schválení realizace projektu.
Tato událost vyvolala opětovné zahájení akcí za zachování původního historicky chráněného pietního místa Národního hřbitova. Jednáním se zástupci Městské části Prahy 4 konané dne 15. listopadu 2012 se docílilo alespoň dohody o změně návrhů parkových úprav, které by rušili stávající uspořádání Národního hřbitova, a tradiční funkci horní části Roztylského náměstí, jako shromažďovacího místa spořilovských občanů u příležitosti významných událostí na důstojné pietní místo. Návrh nevhodné parkové úpravy zpracovaný zahradními architekty z ateliéru Sendler-Babka z Brna za podpory firem, které mají dlouhodobé neprůhledné smlouvy na údržbu zeleně na Spořilově, zahrnuje dva metry vysoké habrové stěny. Lavice v centrální části by zakrývaly válečné hroby a pamětní desky a ponechávaly by pouze úzký průchod k prostoru hřbitova uzavřenému habrovými stěnami. Ztratila by se tím i možnost důstojného shromáždění občanů přímo před pietním místem s emotivním pohledem na prostor hřbitova a konec náměstí se siluetou kostele Sv. Anežky České. Návrh ruší původní funkci hřbitova jakožto pietního místa a mění jej na park sloužící k odpočinku, posezení konsumentů nápojů z blízké večerky a místo pro venčení psů.
Komise pro rekonstrukci pietního místa neoprávněně pověřila Ing. Zdeňka Sendlera návrhem variantní studie. Žádné jiné studie od jiných autorů nebyly předloženy a k výběrovému řízení nebyly přizváni všichni zainteresovaní účastníci. Přestože se jednalo o nadlimitní mnohamilionovou investici rekonstrukce stávajícího náměstí, jehož součástí má být i přestavba Národního hřbitova na parkové uspořádání v hodnotě přesahující čtyři miliony korun, neproběhlo řádné výběrové řízení na zpracování studie, projekt a realizace revitalizace a byly zahájeny práce na přestavbě, které již dosáhly hranic památkově chráněného území a které vedou k jeho likvidaci a přestavbě na parkovou úpravu. Zde dochází k vážnému porušení zákona č. 137/2006 Sb. O veřejných zakázkách. Rozhodnutí komise nemůže nahradit proces výběrového řízení na revitalizaci památkového území a pietního místa chráněného zákonem o válečných hrobech, kterými jsou hroby padlých za Českého národního povstání a pamětní desky se jmény obětí, která je ze zákona rovněž válečným hrobem.
Významnost a nedotknutelnost Národního hřbitova však ještě více vzrostla, když byl 9. 2. 2011 spolu s kostelem sv. Anežky České a přilehlými pozemky prohlášen podle zákona č. 500/2004 Sb. o státní památkové péči za kulturní památku.
Z jednání Svazu bojovníků za svobodu s vedením Městské části v letech 2008 až 2012 došlo konečně dne 15. listopadu 2012 k dohodě ke změně revitalizace a odstranění nevhodně řešených habrových stěn a lavic. Umístění desky a seznam jmen byl konzultován s Ministerstvem obrany, Ministerstvem kultury a Národním památkovým ústavem. Původních 64 jmen bylo po konzultacích doplněno na 67 jmen obětí druhé světové války a byla využita i nabídka spořilovské kamenické firmy DAHA, která za výhodných podmínek zhotoví a umístí pamětní desku v rovině s hroby, jakožto další náhrobek obětí druhé světové války, které nemají vlastní hrob. Pamětní deska se jmény válečných obětí je totiž ze zákona č. 122/2004 Sb. o válečných hrobech a pietních místech považována za válečný hrob.
Bylo konečně schváleno umístění Pamětní desky se 67 jmény obětí druhé světové války a deska byla slavnostně odhalena 7. května 2013 na slavnostním shromáždění oslavám květnového povstání a pietní vzpomínce na spořilovské oběti druhé světové války.
Tlak architektů a realizátorů revitalizace spořilovského náměstí na vedení městské části pokračoval. Opět bez účasti Svazu bojovníků za svobodu, Sdružení Českého národního povstání a ostatních organizací a proti dohodě z 15. listopadu 2012 rozhodlo Zastupitelstvo Městské části Prahy 4 usnesením č. 16Z/57/2013 ze dne 18. 9. 2013 o revitalizace Národního hřbitova Spořilov podle tzv. revitalizačního projektu Ateliéru Sendler-Babka z Brna. K těmto jednáním opět nebyli přizváni zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu a Sdružení Českého národního povstání, kteří jsou nositeli tradic bojů za osvobození Československa.
Od té doby se zástupci ČSBS a SČNP několikrát snažili dosáhnout zrušení usnesení č. 16Z/57/2013 ze zasedání Zastupitelstva Městské části Praha 4 ze dne 18. 9 2013, týkající se revitalizace Národního hřbitova Spořilov podle tzv. revitalizačního projektu Ateliéru Sendler-Babka z Brna a vyjmutí projektového řešení a z realizace revitalizačního projektu Ateliéru Sendler-Babka z Brna území Národního hřbitova, který byl spolu s kostelem sv. Anežky České a přilehlými pozemky na parcelách č. 4391, 4392, 4393, 4394, 4395, 5829, 5842 k. ú. Záběhlice, Praha 4 Spořilov prohlášen podle ustanovení § 27 odst. 1 písmeno a) zákona č. 500/2004 Sb. o státní památkové péči za kulturní památku. Představitelé Městské části Prahy 4 na to vždy reagovali argumenty, že na revitalizaci Národního hřbitova nejsou peníze a v dohledné době práce prý nebudou pokračovat. O zrušení usnesení tak nebylo nikdy rozhodnuto. Naopak zástupci projektantů a stavebních firem vyvolali další jednání Komise územního rozvoje konané dne 2. února 2015. Přes veškeré přísliby zástupců MČ Praha 4 nebyli k tomuto jednání přizváni zástupci ČSBS ani SČNP. Komise doporučila pokračovat, aniž by vyslechla názory institucí, které jsou kompetentní k tomu, aby udržovaly tradice odboje na jejich stanovisko.
Proti tomu se zástupci ČSBS a SČNP ohradili a bylo jim opět přislíbeno, že vedení MČ Prahy 4 bude respektovat jejich požadavky. Již několikátá garnitura představitelů Městské části Prahy 4 slibuje Českému svazu bojovníků za svobodu, že se parkové úpravy nedotknou pietního místa Národního hřbitova a přesto zastupitelé a administrativa Prahy 4 opakovaně doporučuje a schvaluje nevhodné parkové úpravy, které

 zruší dnešní, zcela vyhovující úpravu pietního místa na Národním hřbitově na Roztylském náměstí prohlášenou za kulturní památku
 odstraní veškerou výzdobu až na čtyři mramorové desky se jmény čtyř spořilovských bojovníků z Pražského povstání 1945
 odstraní oplocení Národního hřbitova, které chrání památné místo před nezvanými návštěvníky, vandaly a před jeho znečisťováním
 nerespektuje existenci nové pamětní desky se jmény 67. obětí druhé světové války se statutem válečného hrobu podle § 2 odstavec (2) zákona 122/2004 Sb. o válečných hrobech a pietních místech, odhalené na slavnostním shromáždění konaném dne 7. května 2013
 předpokládá zrušení stávající pamětní desky a místo ní nevhodné umístění sloupu se jmény oběti odboje na pravé straně komplexu pietního místa rovnoběžně s osou náměstí a bokem k čelnímu pohledu na hroby, které neumožňuje přečíst ani rozpoznat obsah a účel nápisů, aniž by se vstoupilo do prostoru válečných hrobů
 ohrozí Národní hřbitov Spořilov, který je nedílnou součástí Národní kulturní památky, vyhlášené podle Zákona o kulturních památkách vydaného ministrem kultury České republiky
 neposkytuje dostatečný prostor pro shromáždění u významných událostí většímu počtu občanů, nejenom účastníkům odboje a jejich pozůstalým, ale i vlastencům, legionářům, Sokolům, Junákům, Baráčníkům, žákům spořilovských škol a veškerému občanstvu Spořilova a okolí kteří se tam tradičně setkávají od května 1945 při příležitosti výročí Pražského povstání českého lidu, podle § 3 zákona 122/2004 Sb. o válečných hrobech a pietních místech, kde je vlastník válečného hrobu, jakož i vlastník nemovitosti, na níž je válečný hrob umístěn, pokud je válečný hrob mimo pohřebiště, povinen umožnit k němu přístup za účelem vzdání úcty nebo provedení prací souvisejících s péčí o válečný hrob.

V roce 2015 proběhnou oslavy 70 výročí konce druhé světové války a její pamětníci budou muset dále bojovat za důstojné zachování původního stavu památného místa, tak jak vypadalo v nejhorších dobách druhé světové války, které Spořilov prožíval.

Výbor 54. ZO ČSBS Praha 4 Spořilov.
předseda Vladimír Dvořák
Spořilov 27. března 2015