Za překrásného slunečného májového dopoledne 10. května se konalo tradiční setkání spořilovských občanů k uctění památky obětí hrdinů dvou světových válek a tří odbojů. Prosluněné náměstí, vůně rozkvetlých šeříků a radostné zvuky dechové hudby připomínaly historické dny květnového povstání na Spořilově v květnu 1945.
Krátce před desátou hodinou se začali scházet první spořilovští občané a hosté na Pietní slavnost k uctění světlé památky hrdinů dvou světových válek a Pražského květnového povstání na Národní hřbitov na Roztylském náměstí. Řízné tóny dvacetičlenné sokolské dechovky Jitřenka Praha ze Sokola Libeň pod taktovkou Antonína Tichého zvaly k účasti naše občany a školní mládež. Zazněly skladby znějící Spořilovem ve dnech Pražského květnového povstání - sokolské pochody, národní písně a vojenské pochody spojeneckých armád. Sešlo se tentokrát velmi mnoho, kolem 260, občanů.
U pamětní desky na Národním hřbitově zaujala místa čestná stráž s historickými prapory, složená ze zástupců Tělocvičné jednoty Sokol Spořilov, Československé obce legionářské, Junáka a Obce baráčníků na Spořilově.
Shromáždění zahájil předseda 54. základní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu Vladimír Dvořák. Uvítal především čestné hosty. Tentokrát poprvé zástupce J.E. velvyslance Slovenské republiky v Praze a zástupkyni Generálního štábu Armády České republiky. Za omluveného starostu Prahy 4 Petra Štěpánka, který se omluvil pro účast na zahraniční cestě, se zúčastnily zástupkyně starosty paní Iva Kotvová a Adéla Gjuričová. Přítomni byli též zástupci pořádajících organizací.
Pořad slavnosti zahájil uctěním památky našich občanů - obětí 2. světové války přečtením jmen 68. občanů ze Spořilova a Roztyl, vlastenců a hrdinů, kteří zahynuli za 2. světové války na bojištích, v koncentračních táborech nebo při válečných událostech doma i v zahraničí nebo se stali nevinnými obětmi nacistické zvůle.
Vladimír Prchlík poté uvedl jména 38. legionářů, kteří bojovali na Rusi, ve Francii a Itálii a zúčastnili se vojenských operací v první světové válce po celém světě. Po šťastném návratu do vlasti se usídlili v nově postaveném Spořilově. Založili místní Jednotu Československé obce legionářské a zapojili se do bohatého veřejného a kulturního života. Mnozí legionáři se svými rodinami vstoupili do Sokola a mimo cvičení působili jako členové dramatického odboru a hráli ochotnické a loutkové divadlo nebo účinkovali v tamburašském orchestru KOLO.
Po minutě ticha věnované vzpomínce na hrdiny všech válek a za zvuků smutečního pochodu, který zahrála hudba Pražské posádky Armády České republiky, položili čestní hosté a zástupci pořádajících organizací věnce a kytice k pamětní desce na Národním hřbitově.
Hlavní projev přednesla zástupkyně starosty paní Iva Kotvová. Výstižně popsala význam událostí bojů československých legionářů za 1. světové války. Zdůraznila zejména důsledky a rozhodující význam vítězství ve slavné bitvě československých legionářů u Zborova dne 2. července 1917. Připomněla, že na počest památky a odkazu hrdinů byl u příležitosti 20. výročí v červnu 1937 na Roztylském náměstí na Spořilově slavnostně odhalen pomník Hrdinům od Zborova. Pomník padnul za oběť nacistické snaze odstranit v době Protektorátu Čechy a Morava všechny pomníky a památky připomínající hrdinství legionářů, Sokolů, skautů a všech vlastenců a jejich vůdců - prezidenta T.G. Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánka.
S výzvou k žákům a studentům tří spořilovských škol promluvila sestra Jaroslava Křupalová, předsedkyně Obvodního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu v Praze 4. Přišli tentokrát v nevídaném počtu kolem sta dětí ze Základní školy Jižní IV spolu s ředitelem Danielem Kaiserem, ze Základní školy Pod Spořilovem se šesti učitelkami a studenti Gymnázia Postupická s ředitelem Josefem Tomkem. Připomněla jim, aby nezapomínali na oběti války a děti hrdinů, jejich rodiče a prarodiče.
Vladimír Prchlík zahájil své vystoupení stručným přehledem všech významných výročí mezinárodního, celostátního i místního významu letošního jubilejního roku 2017. Letos si připomínáme významné události pohnutých dějin našeho národa a slavíme vítězství spolu se Spojenci ve 2. světové válce a v Pražském květnovém povstání. S pietou a úctou zejména 100. výročí všech obětí památné a pro další vývoj boje Čechů a Slováků za svobodu a demokracii - vítězství v boji proti mnohonásobné převaze rakouských a německých vojsk v rozhodující bitvě u Zborova. Uvedl, co předcházelo této světodějné události. V době před 1. světovou válkou, na počátku devatenáctého století žilo na území tehdejšího carského Ruska kolem 100 000 Čechů a Slováků, kteří se tam vystěhovali převážně za prací. Mezi nimi byli mladí muži, většinou členové Sokola, kteří byli z Ruska pozváni, aby jako učitelé zaváděli výuku tělesné výchovy do ruských škol nebo působili jako učitelé hudby, řemeslníci, obchodníci, hudebníci - členové orchestrů a podobně. V předválečné Rakousko-Uherské monarchii byl hlad a bída, značná nezaměstnanost, nedostatečná zdravotní péče, hromadné epidemie a zejména silný národnostní útlak se strany rakouských úřadů. Po vypuknutí 1. Velké světové války v roce 1914 se na území Ruska vytvořila z řad krajanů Národní rada Čechů v Rusku, která zvolila do svého čela profesora Tomáše Garrigue Masaryka jako svého vynikajícího ideového politického a vojenského vůdce. Po vítězné bitvě po usilovném jednání profesora Masaryka dala ruská vláda souhlas k vytváření samostatných vojenských jednotek, které poté se rozrostly na desetitisíce nadšených dobrovolníků - legionářů z řad krajanů Čechů žijících v Rusku a hlavně díky velkému přílivu zajatců, kteří odmítli bojovat proti slovanským bratřím - Rusům, Srbům, Chorvatům a Slovincům, a vzdávali se hromadně do zajetí. Na závěr svého vystoupení vyzval školní mládež, aby se děti ptaly svých rodičů, prarodičů a známých na tyto tragické události naší minulosti.
Ochraňujme živý odkaz a národní legionářské tradice našich předků, hrdinů v boji za svobodu a demokracii. Jsou to pojmy neviditelné a velmi křehké, je s nimi potřeba opatrně zacházet a o ně pečovat v zájmu naší šťastné budoucnosti. Na všechny shromážděné občany se pak obrátil s aktuální výzvou „Važme si nabyté svobody a demokracie a pečujme o její další rozkvět!“
Druhým významným výročím naší pohnuté minulosti je 155 let od založení tělocvičné organizace SOKOL bratry Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem dne 16. února 1862. První prezident Československé republiky T.G. Masaryk prohlásil na plzeňském sjezdu Československé obce legionářské proslavenou větu, že „Bez Sokola by nebylo legií a bez legií by nebylo Československa!“.
Konečně třetím významným výročím pro Spořilov je letošní 90. výročí založení Tělocvičně jednoty Sokol Praha Spořilov, Roztyly dne 10. září 1927.
Na závěr pietní slavnosti vystoupili duchovní Církve československé husitské Jan Hlavsa a duchovní Církve českobratrské evangelické Michal Šourek. Zaznělo čtení Písma svatého, úryvku z Janova evangelia s výkladem. Modlitbou Páně všichni vzpomněli na drahé zesnulé, trpící a nemocné. Na závěr oba duchovní požehnali shromáždění i všem občanům Spořilova. Na zakončení této důstojné slavnosti zahrála sokolská hudba Československou státní hymnu.
Po skončení pořadu se spořilovští sousedé i milí hosté pomalu rozcházeli plni radostných dojmů a příjemných zážitků do svých domovů. Na cestu na rozloučenou jim zahrála sokolská dechovka do pochodu.
Foto: Prostor
Vzpomínali jsme na hrdiny
