Všesokolské slety - svátky celého národa

Sokolské slety se staly všeobecnými svátky celého národa bez rozdílu politických stran, tříd, směrů a náboženského vyznání. Při sletových průvodech se opakovalo to, co Jan Neruda popisoval takto: „Ti, kteří šli, jásali nad těmi, kteří stáli, a ti, kteří stáli, jásali nad těmi, kteří šli. Národ zde i národ tam. Pojem obecenstva zmizel.“


„Ať jen Sokol sílu napře,
z naší svorné, pilné práce
pak se pohne celý svět,
vzkvete v krásu nový slet.“
/Sokolská sletová píseň/
Již VII. Všesokolský slet uspořádaný za dva roky po skončení zhoubné Velké války (1.světové války) v roce 1920 probudil sebevědomí národa, vytrhl jej z poválečné skleslosti po prožitém utrpení na frontách i doma a odvrátil nebezpečí komunismu.

V roce 1938 na západní frontě vyvstávaly černé mraky, schylovalo se k bouři velkého rozsahu - k začátku 2. světové války.
Za vrchol rozkvětu všestranné činnosti Sokola v období první republiky je jednoznačně považován jubilejní X. Všesokolský slet, který se konal ve dnech 30.června až 8.července 1938 v době nacistické hrozby ztráty samostatného demokratického státu – svobodného Československa. Rozestavného běhu z pohraničních míst a okresů se zúčastnilo 42 000 běžců. Přes 28 600 mužů společně slavnostně přísahalo v prostných bratra Pecháčka na hudbu bratra Seeháka „Přísaha republice“:

Ni zisk, ni slávu!
Je jen jedna čest –
Pro život příštích
vlastní život nést.
Mrtví, živí, nezrození dosud,
v bratrství vroucím neseme svůj osud!
Nechť silná těla vede silný duch!
Horoucí pravdou spjat je k druhu druh!
Otroctví, lži a nesvobodě – zmar!
Bratrství, pravdě, republice – zdar!“
/Výňatek z recitativu skladby prostných mužů na X.Všesokolském sletu Praha 1938/

Okolo 30 000 žen předvedlo originální rej jako první hromadnou „velkou choreografii“ manželů Matějovcových na sletu vůbec!. Dorostenky cvičily s májkami. Slet trval pět dnů. Poprvé bylo umístěno 28 reproduktorů v podzemí pod cvičištěm na celé ploše Velkého sletového stadionu na Strahově. Sletové sokolské průvody se staly národní manifestací Praporečník ze Sokola Vídeň z nacisty okupovaného Rakouska musel nést prapor s hákovým křížem.
Prezident Dr. Edvard Beneš věnoval Sokolu prapor, na který později po druhé světové válce připjal Válečný kříž. Cvičilo celkem 340 000 účastníků sletu, diváků z celého světa přišlo přes dva milióny!
Za protektorátu Čechy a Morava byl Sokol dne 8. října 1941 nacisty rozpuštěn a jeho majetek zabaven ve prospěch Říše.
Po skončení 2. světové války v květnu 1945 bylo obnoveno Československo, Československá obec sokolská a velmi rychle se obnovila činnost sokolských tělocvičných jednot a sokolských žup. Do Sokola se v celé republice hlásili nejenom bývalí činovníci, avšak vstupovali tam i desetitisíce nových nadšených cvičenců.
První poválečný XI. Všesokolský slet 1948 byl díky velikému, nevšednímu zájmu Sokolů s velkým nadšením připravován ihned po skončení 2. světové války od roku 1945, avšak konal se až po komunistickém puči v létě roku 1948. Rozestavný sletový běh v 11. trasách vedl z pohraničí do Prahy v době konání Valného sjezdu ČOS na podzim 1947. a zúčastnilo se jej 46 000 běžců. Prostná mužů s názvem „Věrni zůstaneme!“, ženy zopakovaly nezapomenutelný rej z X.sletu z roku 1938, cvičení s kužely opakovaly ženy dvakrát pro velký úspěch v prudkém lijáku, který se strhl nad Strahovem. Jediné bylo vystoupení 2 500 táborníků, a jezdecký rej s 500sty účinkujícími. V době sletu se uskutečnilo finále Zborovského závodu branné zdatnosti. Počet cvičenců na největším stadionu světa na Strahově tehdy přesáhl půl milionu.
Při vstupu na největší otevřené cvičiště světa, které pojme dvě stě tisíc diváků a na němž najednou vystoupí desítky tisíc cvičenců, branou borců za zvuků Sukova slavnostního pochodu „V nový život“ nám vyhrkly slzy dojetí. Během sletového průvodu Prahou a na sletovém stadionu došlo k bouřlivým protestům proti účasti vůdců Komunistické strany prezidenta Klementa Gottwalda, předsedy vlády Antonína Zápotockého a dalších tehdejších politiků na tribuně. Cvičenci i diváci spontánně provolávali hesla slávy a věrnosti prezidentovi Edvardu Benešovi, vedoucím činitelů Sokola a organizátorům sletu, zejména náčelnici ČOS sestře Marii Provazníkové. V pražských ulicích i na strahovském sletišti brutálně zasahovaly policejní orgány, v ústředí Československé obce sokolské v Tyršově domě i v sídlech sokolských žup po celé republice zatýkala státní tajná policie. Po sletových událostech bylo z politických důvodů vyloučeno ze Sokola 10 000 členů, zejména z řad vedoucích funkcionářů Československé obce sokolské v ústředí v Praze i sokolských žup.
Nastala smutná doba útlumu činnosti Sokola, pronásledování a zatýkání jeho členů, doba omezování a různých zákazů činnosti až konečně rozpuštění Československé obce sokolské po dobu následujících třiceti let! Naše tělovýchova po tuto dobu spadala pod celostátní organizaci začleněnou do tzv. Národní fronty Československa - Československý svaz tělesné výchovy, podléhající ideově přímo Ústřednímu výboru Komunistické strany Československa. Sokolský majetek s tisíci sokolovnami, sportovními stadiony a hřišti byl rozkraden a převeden do správy orgánů státní tělovýchovy a sportu. Díky tomu byly devastace sokolského majetku a morální ztráty národa v tomto období nedozírné.

Po roce 1990 ve svobodné republice získala Československá obec sokolská řadu nových zájemců o cvičení a obnovila svoji všestrannou tělocvičnou, sportovní a vzdělavatelskou činnost. S velkým úspěchem a ohlasem u nás i ve světě se u příležitosti 150. výročí založení Sokola konal jubilejní XV. Všesokolský slet 2012.

XVI. Všesokolský slet 2018 se blíží
Program každého sletu vychází z činností, které se osvědčily na sletech v minulosti. Zachovává historickou návaznost, avšak především chce ukázat Sokol v jeho současné podobě. Sokolská tradice předpokládá. že pro zdar sletu členové spojí všechny svoje síly, aby ukázali, co Sokol dovede.
Sokolové připravují slavnostní oslavy stého výročí založení Československé republiky svým způsobem tradičně - uspořádají hromadná vystoupení v prvním červencovém týdnu XVI. Všesokolského sletu Praha 2018, spojený s řadou dalších tělovýchovných a sportovních akcí. Uskuteční se celostátní přehlídka sokolských divadelních a loutkových souborů a další soutěže. Horečný nácvik hromadných skladeb pro hlavní sletové dny probíhá v sokolských tělocvičných jednotách a župách po celé republice. Také spořilovští sokolové pilně nacvičují hromadné sletové skladby pro ty nejmenší, předškolní, rodiče s dětmi, oddíly žactva, ženy až po členy Věrné gardy. Slet se stane holdem všem hrdinům - vlastencům, sokolům a legionářům, kteří bojovali za svobodu a zasloužili se o vznik samostatného demokratického státu Československé republiky. Sokol je od svého založení před sto padesáti pěti lety významnou českou národní a vlasteneckou společenskou organizací, která má vysoký morální ohlas u nás doma i ve světě. Vznik a rozvoj Sokola je spjat s ušlechtilými myšlenkami sokolského bratrství, svobody a vzájemné spolupráce. Od posledního jubilejního XV. Všesokolského sletu PRAHA 2012 uplynulo pět let. Sokolové se po celou dobu připravovali ve svých sokolovnách a na hřištích na příští slet, který bude hrát významnou úlohu v historii sletů, neboť se stane důstojnou oslavou 100. výročí založení našeho svobodného státu - Československé republiky.
Všesokolské slety jsou nezapomenutelné celoživotní událostí nejen pouze pro členy Sokola, na kterou se pečlivě připravujeme a těšíme. Sokol se tím veřejně přihlašuje k myšlenkám touhy po samostatnosti, svobodě a demokracii, kterou Sokolové vytvořili a vybojovali v jednom šiku s dobrovolníky, českými a slovenskými legionáři. Sokol se veřejně hlásí k těmto tradicím. Jeho úkolem je předávat tvůrčí myšlenky svých zakladatelů bratří Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera dnešní a zejména příštím generacím.
Zakladatel a první náčelník Sokola bratr Miroslav Tyrš prohlásil: “Celek vše, jedinec nic. Podstatou sokolské myšlenky je výchova celého národa, a to nejen po stránce tělesné, nýbrž i výchova po stránce duševní a mravní.“ Podle Tyrše platí zásada, že „Do Sokola musí mít bránu otevřenou každý Čech a celý národ! Jen tak muže mít Sokol širokou přitažlivost a může sloužit všemu národu v dobách dobrých i zlých.“

Každý sokolský slet se stává též živým poselstvím obnovy sokolských a legionářských tradic a ušlechtilých myšlenek v životě našeho národa. Jsou to zejména: sokolské bratrství, výchova k lásce k rodině a vlasti, opravdové vlastenectví v míru i za války, spolupráce a vzájemná pomoc v těžkostech, úcta k stáří, osobní statečnost a odvaha v dobách dobrých i zlých, trpělivost a pomoc v nesnázích, vytrvalost, rozvoj vzdělanosti a kultury národa, péče o český jazyk, lidové písně a tance, úcta k odkazu předků, k historickým a národním tradicím, láska k rodičům a dětem, péče o národní kulturní památky a přírodní bohatství vlasti a zodpovědnost každého z nás za konání ve veřejném životě. Kéž tyto ušlechtilé sokolské myšlenky, které jsou nejlepší zárukou světlé budoucnosti, obohatí život našeho národa!
XVI. Všesokolskému sletu PRAHA 2018 ZDAR!