Poslední rozloučení s Jiřím Komrskou

Motto: „Končí život, ne však láska“

V pátek dne 26.ledna 2018 odešel na věčnost po dlouhé nemoci můj nejbližší přítel Ing. Jiří Komrska, CSc. Dožil se požehnaných osmdesáti osmi let plodného života, naplněného činorodou prací chemického inženýra - výzkumníka a vynálezce s nejrůznějšími zájmy. Byl to oblíbený spolužák, skromný a tichý společník s přátelským vztahem ke svému okolí. Jeho šedesáti čtyřleté manželství s Věrou Komrskovou-Šolcovou ze Spořilova bylo provázeno láskou, štěstím a souzněním společných zájmů.



Narodil se dne 10.10. 1929 a jako spořilovský rodák byl po celý život spořilovským občanem. Byli jsme spolužáci z Obecné školy Jižní IV na Spořilově, sousedé z Jihovýchodní I a naše rodiny se výborně znaly. Vedle studia na Státním reálném gymnáziu v Praze XIV - Michli se Jirka věnoval hudbě a stal se vynikajícím klavíristou. Vzpomínám na naše veřejné vystoupení krátce po druhé světové válce jako duo pro housle a klavír na slavnostní sokolské akademii. Tam jsme se ve zcela zaplněné sokolovně s velkým nadšením všichni radovali z nově nabyté svobody v osvobozené vlasti.
Jirka byl úspěšným a mnohostranným sportovcem. Od dětství jsme spolu chodili do spořilovského Sokola. Rád pěstoval atletiku a míčové sporty na spořilovském sokolském letním cvičišti. Byl především nadšeným tenistou v oddílu tenisu spořilovského Sokola. Často jsme spolu hráli čtyřhru. Vzpomínám, jak jsme jako nadějní dorostenci vyhráli čestný pohár za druhé místo ve čtyřhře na turnaji na hřišti na Františku. Jirka se rychle vypracoval v předního hráče a zúčastnil se četných soutěží Pražského kraje.
Po maturitě v červnu 1948 se naše zájmy rozdělily - Jirka šel studovat chemii. a já energetiku na ČVUT. Po vystudování Vysoké školy chemicko-technologické nastoupil do Výzkumného a vývojového střediska dentální techniky firmy DENTAL, n.p. ve Strašnicích, kde se vypracoval do funkce náměstka ředitele pro výzkum. Věnoval se zejména výzkumu a vývoji dentálních materiálů. S velkým nasazením vynalezl se spolupracovníkem Tomášem Herbenem unikátní kompozitní materiál EVICROL, který patentovali. Výsledky vědecké činnosti publikoval v desítkách článků v odborných časopisech u nás i v zahraničí. Za svoji dlouholetou práci ve vývoji a výzkumu získal několik technických patentů, které se uplatnily v celém světě. Na závěr celoživotní výzkumné a pedagogické činnosti vydal obdivuhodnou soubornou učebnici o stomatologických materiálech, shrnující historický světový vývoj dentálních zařízení a technologií.
Po dlouhých letech výzkumné práce v jednom zaměstnání odešel Jirka do důchodu a mohl se opět věnovat svým nejmilejším zálibám tenisu a lyžování. Do pozdního věku si udržoval výbornou formu a spolu se svou manželkou Věrou se zúčastňoval turnajů tenisových veteránů v Praze. Velmi rád jezdil s rodinou lyžovat a pobýval na horské chatě v Krkonoších..Miloval přírodní krásy a jeho zálibou bylo malování, předmětem jeho obrazů je krásná příroda v horách a akvarely se zátiším.
Při našich návštěvách s manželkou Marcelou u Komrsků jsme často vzpomínali zejména na naše společně strávené dovolené s našimi pěti dětmi ve stanech v Jugoslávii, Polsku, NDR a Bulharsku. Připomínali jsme si příhody příjemné i velmi dramatické - např. nehody, kdy jsme si vzájemně pomohli s přepravou poškozeného auta Jirky na laně na nádraží do Splitu po nešťastné autohavárii. Naše rodinná setkávání byla vždy radostná a potěšující. V posledních týdnech života Jirka statečně nesl své zdravotní potíže a překonával je díky své obětavé manželce Věře a milující rodině.
Poslední rozloučení s drahým zesnulým se konalo v úzkém kruhu rodinném ve středu dne 21. února 2018 v modlitebně Aloise Spisara Církve československé husitské na Spořilově. Po slovech útěchy a posily duchovního Jana Hlavsy truchlící manželce a celé rodině Komrskových zazněla díla Jules Masseneta, Franze Schuberta a Roberta Schumanna v podání Vladimíra Prchlíka, který zavzpomínal na svého nejlepšího přítele.
„Drahý Jirko, vzácný příteli! Věčný mír a klid nechť Tě provází do nebeských výšin! Tvoji světlou památku si zachováme navždy ve svých myslích a srdcích.“
Pietní vzpomínka na drahého zesnulého se koná v neděli dne 4. března 2018 v 9.30 hodin při bohoslužbách Církve československé husitské v modlitebně Aloise Spisara na Spořilově.