V ulici Severní II. po léta stál opuštěný koncový řadový domek. Jednalo se o podkrovní typ původního typového označení CIk. V nedávné době byl však byl kompletně demolován. Domek byl pozoruhodný tím, že byl dochován, alespoň z vnějšího pohledu, ve zcela autentické podobě z doby vzniku Spořilova. Původní bylo veškeré řešení stavebních detailů, střecha, fasáda, a dokonce patrně i nátěr oken, klempířských prvků a dveří. Při bourání bylo zřetelné, že dochovanost se týká patrně i interiéru. Vzhledem k tomu, že domu chyběly do rovné stovky pouze asi dva roky, nebyl v tak špatném stavu, jak by se mohlo očekávat.
Kompletní demolice jsou na Spořilově bohužel v poslední době častým jevem, a ne vždy jsou ku prospěchu charakteru čtvrti. V případě tohoto domu je demolice smutnou záležitostí, neboť na Spořilově se v posledních letech častěji objevují osvícení stavebníci, investující nemalé náklady do pečlivých rekonstrukci respektujících architekturu čtvrti. Pro takového nadšence by byl tento dům pokladem. Třeba se však dočkáme milého překvapení, že na místě vznikne technicky vyspělejší novostavba, která bude zároveň skvělým příkladem citlivého přístupu k prostředí naší historické čtvrti.
Stále rychleji na Spořilově mizející podobné příklady původní řemeslné kultury, detailů a materiality a je třeba je dokumentovat. Spořilovské domy jsou ve svém purismu natolik prosté, že jejich výtvarný účinek stojí právě na duchu materiálu a jeho řemeslném zpracování. I pro architektonické laiky je zřejmý dopad poškozování staveb a prostředí nevhodně pojatými přístavbami. Co je ale méně zřetelné je identita spořilovského prostředí, která byla tvořena právě kulturou materiálu a detailu. Ta je bohužel nahrazována neřemeslem a sterilními materiály bez stopy lidské ruky.
Informace, které nám tak poskytují poslední zbytky originálních domů se hodí právě u poučených rekonstrukcí nadšenců, kteří naštěstí mezi námi jsou.
Nejpůvodněji dochovaný spořilovský dům padl
