100 událostí našich životů na Spořilově (1-10)

Vydáno dne 06. 02. 2025 (361 přečtení)

Při příležitosti stoletého výročí naší čtvrti Spořilova se vás ptáme, kterou veřejnou událost považujete na Spořilově za nejdůležitější a sami jste ji zažili (nepočítají se rodinné okamžiky)? Napište nám do redakce na e-mail: noviny@sporilov.info - vaše názory rádi zveřejníme.

Přinášíme prvních 10 odpovědí.

1. Co mně udělalo radost, to byla ta rekonstrukce Roztylského náměstí, kterou jsem v létech 2013 a 2014 bedlivě sledoval. Myslím, že to je skvělý příklad i pro jiné městské části. Radovan Lovčí

2. Nejvíc radosti mám asi z náměstí, jak žije. Jeho rekonstrukce, fontána, obchůdky, hřišťátka … velká změna oproti minulosti. Tomáš Ledvina

3. Třeba procházka k rušičce co stála tam kde je dnes dálnice. Tak že dnešní oblast Interlovu, kurtů a Plivátka a drůbežárny co se jmenovala Ovčín. Jasně si vzpomínám jak jsem na horním kraji Jižní 10 sledoval požár 6/1 1961 v Plynárně. Naší mi pořád tahali domů aby mne ten výbuch nesmetl. Ale já pořád čekal kdy to bouchne a koukal jak tam vrtulníky něco shazují. V té době bylo ještě v provozu škvárové plochodrážní závodiště ČAFka napůl mezi Spořilovem a Michlí. Další byla stavba prodejny Včela na horním konci náměstí. Měli tam tesaři ještě motor jednoválec napojený na cirkulárku. A zajímavý způsob práce. Vždy čekali až to bufne, potom kousek řízli a zase čekali na další zážeh. Dalibor Plaček

4. Pro Spořilov z hlediska historie i v současnosti jsou pro mě velmi důležité Spořilovské noviny, které uceleně shrnují množství zajímavých informací a také nám stály po boku v době "odboje". Zázrakem pro nás bylo otevření stanice metra v roce 1980 na Roztylech. A to hlavní a nejdelší období po roce 2010, které trvá do současnosti, tedy "odboj" Spořilováků proti zvůli politiků, který se týká výrazně zhoršených životních podmínek s dopadem na zdraví lidí po uvedení části PO do provozu. Vznik sdružení SOS Spořilov a organizace peticí, blokád, happeningu... Množství dalších aktivit, včetně zajištění výzkumů a návrhů řešení na radnici P4, magistrátě, v poslanecké sněmovně, v senátu... Oslovení politiků od předsedy vlády, přes ministry dopravy, primátory, náměstky, starosty, TSK... A samozřejmě intenzivní studium problematiky a usilovná medializace problému. Jak jistě víte situace stále není pro Spořilov optimální, ale aspoň je část dopravy odkloněna na okraj Spořilova. Na dokončení okruhu ale musíme čekat další 3 roky což je dlouhá doba. Je smutné kolik lidí z našeho okolí v posledních letech zmizelo. Je obtížné se s tím vyrovnat. RNDr. Jana Růžičková, CSc.

5. Pamatuji se, že jsme s rodiči počátkem sedmdesátých let jezdívali na konečnou autobusu Na Sádce za nákupy „za Prahu“ na Chodov pro pečivo a maso. Masna na Spořilově nebyla. Zato bylo docela dost malých obchůdků na náměstí vč. cukrárny, ale i jeden v Jižní Ia, v Jižní III a jinde. S dostavbou obchodního domu Centrum se tato procházková nákupní idyla vytratila. Obchůdky zanikly. Vnímám jako černou jizvu v podobě zahloubené a nezastřešené Spořilovské v osmdesátých letech jako zásadní událost, která zhoršila život poklidného Spořilova a prakticky zánikem osady Chodovec. Bohužel těch horších změn bylo více než těch pozitivních. Z pozitivních snad, že se podařilo přesvědčit tehdejší představitele radnice, že má smysl investovat do rekonstrukce a modernizace ZŠ Jižní IV. Počátkem devadesátých let reálně hrozilo, že dojde k jejímu zániku předáním středním a soukromým školám. Nakonec „černý Petr“ padl na ZŠ Choceradská... Daniel Kaiser

6. Na Spořilově jsem strávila dětství a část svého manželství. Před 45 lety jsme se odstěhovali, ale na Spořilov se neustále vracím, protože tu stále mám své přátele. Jsem nadšena, jak se firma (nevím, čí je), která se ujala úpravy veřejných prostranství, tj. trávníků, stromů, keřů, květin. Spořilov je krásnější, než jsem ho znala před léty. Je z toho krásná parková pražská čtvrť a nedivím se, že „sídlišťáci“ tam chodí na procházky. Jen ty chodníky….ale chápu, že tohle ta firma nemá na starosti. Věrka Drozdová

7. Zcela zásadní události pro mě osobně bylo datum 14.6.1992 kdy jsme s ostatními spoluhráči že Spořilova založili Fotbalový klub Plácek Spořilov. Od tohoto data dnes přitahuje místo, kde původně stála a fungovala sběrna druhotných surovin jak Spořilováky, tak i ostatní Pražany. Plácek je totiž dějištěm nejen sportovních ale i společenských události jako je pálení čarodějnic, letní slavnosti apod. Oblíbený je také mezi místními pejskaři. Sport ale naprosto převládá, fotbal, volejbal, nohejbal, děti prohánějící se na kolech a koloběžkách, běžci mířící dále do Krčského lesa. Samozřejmě, že naprosto nejdůležitější události bylo vlastní založení a výstavba Starého Spořilova parkové a zelené město se stalo domovem tisíců spokojených občanů, stovek rodin a mnoha významných osobnosti. Uvedenou událost jsem však osobně bohužel, či bohudík nezažil, díky tomu se však můžu radovat ze současných pozitiv Starého Spořilova. Jakub Zelenka

8. V roce 1945/1946 se v kostele sv. Anežky vzali dva učitelé z místní obecné školy, a to slečna Vlasta Kazdová, oblíbená učitelka v první třídě, a pan Bernard Válek. Ředitel školy Ladislav Muchka vyhlásil na den obřadu ředitelské volno. Nejen kostel byl zaplněn do posledního místa, ale také venku na schodech bylo velké množství lidí. Když přijeli snoubenci v otevřené vyzdobené bryčce s opentlenými koňmi, naskytl se jim pohled na schodiště zaplněné asi 250 dětmi. Na jedné straně holčičky ve svátečních šatech s květinami, na straně druhé kluci. A za nimi matky, babičky, sousedky a veřejnost. Na horní části schodiště před vstupem do kostela stála poblíž červeného koberce kapela. Ženich byl ve fraku a s cylindrem na hlavě, nevěsta v dlouhých bílých šatech s krátkým závojem a vlečkou nesenou družičkami. Jediným kazem na krásné události byl fakt, že na kostele nezněly zvony, které byly za okupace sneseny a roztaveny na výrobu zbraní. Lída Nohejlová, rozená Vokounová

9. Dnešní osobní automobilová doprava je velkým problémem nejen v centru hlavního města, ale také prakticky ve všech jeho čtvrtích. Ke čtvrtím, které nebyly historicky připraveny na takovou zátěž, patří i Spořilov. Ve velkoryseji založená jižní část netrpí tak silně jako část severní, kde jde většinou o malé řadové domky. Destrukci vnitřního prostředí čtvrti zhoršuje především po roce 2000 několik aut v jedné rodině, provozování služeb, které ještě nedávno neexistovaly, a pronajímání domků nikoliv rodinám, ale více uživatelům, díky kterým se počet aut také rychle zvyšuje. Situace je natolik neúnosná, že se některé z pražských čtvrtí začínají snažit alespoň o jakousi regulaci své vnitřní dopravy. Na Spořilově by v tomto ohledu hodně pomohlo, kdyby se v okrajových částích čtvrti nezvažovala a neumožňovala nová výstavba, která bezpochyby přivede do celé historické zahradní zástavby další stovky a stovky osobních aut. Dagmar Vernerová

10. za nejdůležitější událost v životě Spořilova, která má v konečném důsledku na oba Spořilovy, naprosto devastující dopad, považuji zpackaný a bezohledně provedený dopravní systém a systém dálnic okolo zahradního města. Tímto dálničním trojúhelníkem projede denně na 350.000 vozů a ještě navíc nám ta auta přivádí do ulic Spořilova - do ulic obytných souborů. Namísto toho, aby je sem systém vůbec nepustil a naopak místní dopravu vysával nejkratší cestou ven na nadřazenou komunikační síť, tak jsou oba Spořilovy zcela zbytečně a navíc zatěžovány několika směry zkratek, vyléváním kolon z ucpaných dálnic a nakonec i vlastní nesmyslně vedenou a v oblasti rotující dopravou např kvůli jednosměrné Senohrabské, (která se stala (!) parkovištěm), absencí sjezdů a nájezdů na nadřazenou dopravní síť a "zabetonovaným" propojením Severovýchodní I. do ul. Na Chodovci v místě bývalého Bratislavského náměstí. Sem patří i absolutní NEřešením objektivně tíživé situace parkování v sídlišti, která bude stát např i za dalším sociálním úpadkem sídliště. NEprodloužení tramvaje atp. Velkým zklamáním pak je příprava zastřešení Spořilovské spojky, kdy se namísto poctivého pojmenování problémů mlžilo a namísto aby věc byla vnímána jako příležitost vyřešit dopravní systém v oblasti a to včetně dopravy v klidu - dochází k tomu, že za 7 miliard veřejných peněz, mají být všechny staré chyby a zátěže zakonzervovány a zabetonovány. Vlastní zastřešení pak dílem vůbec nepřinese slibovanou zeleň, nějaké systémové řešení a přidanou hodnotu. V horní - z hlediska hluku - nejexponovanější části Spořilovské spojky navíc žádné zastřešení již nebude a hluk, který se právě odtamtud šíří - tu bude dál. Tohle nedává smysl. Toto považuji v negativním smyslu za tu nejdůležitější veřejnou událost pro Spořilova za posledních sto a bohužel i na dalších sto let dopředu. Pokud by se však Radnice ještě probrala, proces se přehodnotil a začala se věc řešit pozitivně od skutečně podstatných zadání projektantům - pak bych toto rozhodnutí považoval za nejvýznamnější událost pro budoucích sto let života Spořilova. Ing. Jan Fischer

Celý článek | Autor: Redakce | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |