V posledních dvou desetiletích je ve vyspělých zemích
intenzivně zkoumána otázka vlivu krátkodobé
i chronické expozice znečištěnému ovzduší na zdraví
obyvatel. Jednou z nejvýznamnějších a současně nejdiskutovanějších
znečišťujících látek ve venkovním ovzduší
jsou aerosolové částice. Škála jejich účinků je široká,
postihují zejména respirační a kardiovaskulární ústrojí,
ale zasahují i do řady dalších procesů a funkcí v organismu.
Bylo prokázáno, že expozice jemným aerosolovým
částicím frakce PM2,5 vyvolává prostřednictvím reaktivních
volných kyslíkových radikálů zánětlivou reakci. Ta
může vzniknout lokálně v plicích, anebo mohou radikály
a prozánětlivé cytokiny přecházet do krevního oběhu;
velmi jemné částice kromě toho pronikají do krevního
oběhu přímo (1). Obojí je pak příčinou systémové
zánětlivé odpovědi organismu, dochází k oxidačnímu
stresu. Ten hraje kritickou úlohu v patologii mnoha
onemocnění, jako je ateroskleróza, kardiovaskulární
a nádorová onemocnění, diabetes, revmatoidní artritida,
neurodegenerativní onemocnění, urychlené stárnutí
a další. Výzkumy naznačují, že v důsledku expozice
jemným částicím dochází ke zvýšení srdečního tepu
a krevního tlaku, nárůstu hladiny fibrinogenu a krevních
koagulačních faktorů, k vasokonstrikci, cévní
endoteliální dysfunkci apod. (1). Následky těchto jevů
mohou být například myokardiální ischémie nebo
zvýšená náchylnost k tvorbě plátů na cévních stěnách.
Znečištění ovzduší tak urychluje vývoj aterosklerózy
a zhoršuje její následky, zvyšuje též riziko trombózy, která
může mít za následek akutní koronární syndrom (1).
Znečištění ovzduší může vést k opakovaným infekcím
dýchacích cest a následným chronickým respiračním
symptomům spojeným se zkrácenou nadějí dožití (2).
Citlivými skupinami obyvatelstva jsou pravděpodobně
starší lidé a lidé s nízkým socio-ekonomickým statusem.
Již existující zdravotní obtíže, jako například chronické plicní onemocnění, onemocnění srdce a věnčitých
tepen a poruchy srdeční činnosti, mohou zvyšovat riziko
úmrtí v důsledku znečištění ovzduší (1). Některé studie
naznačují, že citlivou skupinou jsou rovněž lidé trpící
diabetem; u diabetiků může být riziko akutní srdeční
příhody v důsledku expozice aerosolovým částicím až
2krát vyšší než u lidí bez diabetu (3). Kromě vlivu na
kardiopulmonální systém je v souvislosti s úmrtností
prokazován vliv jemných aerosolových částic také na
vznik nádorového onemocnění plic.