Jan Palach (11. 8. 1948 – 19. 1. 1969) - student ze Všetat na Mělnicku. V roce 1967 začal studovat na Vysoké škole ekonomické a od roku 1968 přestoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Těžce prožíval vývoj v naší zemi po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Dne 16. ledna 1969 v Praze na Václavském náměstí poblíž Národního muzea se polil hořlavinou a upálil na protest proti ústupkům okupantům a pro vyburcování národní morálky proti ztrátě svobody. Těžkým popáleninám podlehl dne 19. ledna 1969. Jeho pohřeb se stal výrazem odporu celého národa proti okupantům. Měsíc poté, dne 25. února 1969 se upálil na stejném místě jiný student Jan Zajíc a v dubnu 1969 je následoval v Jihlavě Evžen Plocek.

Kliknutím na obrázek se zobrazí výsledky ve všech spořilovských okrscích a průměr volebních výsledků za starý a nový Spořilov.

SOKOL SPOŘILOV zve všechny cvičence i jejich rodiče v pátek 11.1.2013 od 17 hodin do sokolovny na VZPOMÍNKOVOU AKADEMII na XV.VŠESOKOLSKÝ SLET.

Krátce před Vánocemi dne 21.prosince 2012 odešel náhle na věčnost přítel a bratr Arnošt Kopal.
Dožil se požehnaných osmdesáti osmi let plodného života naplněného činorodou prací technika – vynálezce, s nejrůznějšími zájmy, s láskou k dětem a rodině i s přátelským vztahem ke svému okolí

16. prosince se zeptala prostřednictvím Spořilovských novin (žlutá záložka Diskuse) paní Bartošová:
Kde lze najít text nového "Průvodce optimalizace protihlukových opatření pro udržitelný rozvoj", který byl nedávno převezen z Bruselu. Na internetu jsem našla jen "Průvodce" z roku 2005.

Otázku jsme přeposlali prezidentovi Národní hlukové observatoře a zastupiteli Prahy 4 Ladislavu Kunertovi, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá. Ten nám odpověděl: "Nejnovější průvodce protihlukovými opatřeními při zachování trvale udržitelného rozvoje dopravní infrastruktury v Evropské unii je ke stažení na www.erf.be pod označením QUIESST (vlevo 3. odkaz shora)."

Přišly i těžké pro národ i pro tenisty. Jak jste je překonali?
"Tenis patří v Čechách mezi nejoblíbenější sporty. Karel Koželuh a Jaroslav Drobný ho proslavili i ve světě. Z ideologických důvodů ho komunistický režim označil jako buržoazní sport a nepodporoval jej. Částečný obrat nastal v 60. a 70. letech minulého století, kdy se stal předsedou ČSTV Antonín Himl a předsedou vlády Lubomír Štrougal. Ti podporovali Jana Kodeše a přední poloprofesionální hráče, kteří vozili s turnajů valuty. Rekreační tenis byl trpěn bez podpory. Abychom mohli trénovat v zimní období ve škole Na Chodovci, chtěla paní ředitelka naší aktivitu přihlásit jako pionýrskou organizaci. Těžko jsem jí vysvětloval, že uvázaný pionýrský šátek se k bílému oblečení a raketě nehodí. Byly i jiné problémy. Spořilovská obvodní organizace KSČ schvalovala i složení tenisového výboru. Tak se jednou stalo , že navržený výbor byl z moci politické rozpuštěn a nový byl schválený KSČ. Klub byl řízen dobrovolníky a správcem. Bylo zřejmé, že mezi členy jsou spolupracovníci STB. Při zájezdu do Německa jsem vezl broušenou misku, jako dar za pohostinnost a bezplatné ubytování. Při přejezdu hranic na Folmavě si vybral celník jako první zavazadlo, kde byl dárek. Za přestupek mi hrozilo vrácení zpět a sankce. Až po dvou hodinách vysvětlování a čekání, jsme mohli přejet do Německa. Na čí přímluvu to bylo, dodnes nevím. Já jsem se řídil Senekovým heslem:“Dělej jen to, aby to mohl vědět i tvůj nepřítel“. Spolupracovníci STB na tenise tam nebyli kvůli běžným členům. Na Spořilově občas hráli členové a na podnikové karty např. Bohumír Lomský, bývalý ministr národní obrany, ředitel Československé televize Jiří Pelikán, skladatel Jaromír Vomáčka jako partner strýčka Antonína Jedličky, prof. UK, člen kor. ČSAV Libor Hejhal, přednosta Kardiocentra IKEM, Miloš Jakeš, syn generálního tajemníka KSČ a náměstek ministra financí T. Otradovec. Při prohlížení Cibulkových seznamů se mi některé věci ozřejmily. STB mělo na kurtech nemálo zajímavých osob.Ať se donašeči vyrovnají se svým svědomím."

Před loňskými Vánoci došlo podle webu Praha4.cz k předání výpovědi provozovateli hospice v Malovické ulici z důvodu porušení podmínek pronájmu stížností na kvalitu péče v tomto zařízení. Do budoucna by neměla být narušena péče o klienty, což přislíbil nový starosta Pavel Caldr. Přechod na nového provozovatele by měl být kontinuální a pod pečlivým dohledem radnice. Podle radnice by s příchodem nového provozovatele mělo dojít ke zlepšení poskytovaných služeb a zároveň snížení nákladů za poskytnuté služby na straně rodin.

Tříkrálová sbírka pořádaná Charitou ČR je největší dobrovolnickou akcí v České republice. Výtěžek sbírky je určen na pomoc nemocným, handicapovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a dalším jinak sociálně potřebným skupinám lidí a to zejména v regionech, kde sbírka probíhá. Nejméně desetina výnosu sbírky je každoročně určena také na humanitární pomoc do zahraničí.
Sbírka probíhá podle standardních pravidel. Skupinku tvoří zpravidla tři koledníci v dětském věku, převlečení za bájné krále, kteří se podle tradice přišli poklonit narozenému Ježíši do Betléma. Vedoucí skupinky musí být starší 15 let a je vybaven průkazem koledníka. Výnos sbírky je rozdělen takto: 65 % se vrací do charit, kde se výnos vykoledoval, 15 % projekty Diecézních charit, 10 % humanitární pomoc, 5 % projekty pomoci organizované sekretariátem CHČR, 5 % režijní náklady na pořádání sbírky.
V letošním roce proběhne Tříkrálová sbírka na Spořilově 6. ledna 2013 po obou mších konaných v kostele sv. Anežky na Roztylském náměstí - opět ve prospěch Charity Chodov. Současně při mších ku slavnosti Zjevení Páně bude žehnána voda, kadidlo a křída.

Sbor pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova na Spořilově usiluje po řadu let o obnovu dvou významných historických památek na Československé legionáře – hrdiny první světové války. Jak jsme již o tom ve Spořilovských novinách psali nejen na Roztylském náměstí byl v době první republiky odhalen pomník Hrdinům od Zborova, ale i na pražském Pohořelci na Hradčanech stál majestátný pomník velkému hrdinovi, Sokolovi a legionářskému veliteli plk. Josefu Jiřímu Švecovi.
Byl vojákem a horlivým pracovníkem Sokola, který jej vyslal v roce 1911 jako učitele tělocviku do carského Ruska, aby tam zakládal vyučování tělocviku na školách. Po vypuknutí první světové války bojoval v České družině a později se stal velitelem československých legií na Rusi. S nimi prodělal památnou bitvu u Zborova dne 2. července 1917. V květnu 1918 převzal plk. J. J. Švec velení 1. pluku československých legií. Když unavení a bolševickou agitací rozvrácení vojáci odmítli splnit jeho rozkaz postavit se postupu bolševiků, spáchal jako velitel divize plk. J. J. Švec dne 25.10. 1918 na stanici Aksanovo sebevraždu zastřelením. Za dob nacistické okupace v roce 1940 byl pomník na příkaz německého náměstka pražského primátora dr. Josefa Pfitznera odstraněn spolu s dalšími pomníky Československých legionářů, např. pomníkem Hrdinům od Zborova na Spořilově.
Po dlouhých sedmdesáti dvou letech se nyní vrací model plukovníka Josefa Jiřího Švece do Prahy.