Dramatický odbor Sokola Spořilov - 80 let od založení (II)

Tyto řádky sepisuji, aby nebylo zapomenuto těch, kteří se před dobou téměř tří generací s nadšením a obětavostí podíleli dobrovolně na práci na sokolském poli kulturním na Spořilově a neúnavně organizovali a provozovali jednak loutkové divadlo k radosti dětí ze Spořilova a blízkého okolí, jednak sami jako herci či zpěváci vystupovali v mnoha divadelních hrách na prknech spořilovského ochotnického divadla nebo je pomohli organizovat. Nelze se nezmínit také o aktivitách hudebních, které náležely též k akcím společenským.

Při pátrání po stopách spořilovské ochotnické činnosti jsme se potýkali s nedostatkem konkrétních zdrojů. Protože se jedná o minulost značně vzdálenou (divadelní aktivity začaly brzy po ustavení spořilovské sokolské jednoty, což se stalo 27.9.1927), vlastní účastníci už vesměs zemřeli, a tak vzpomínáme a pátráme my, jejich potomci, pokud jsme ještě zbyli a zůstal nám domovský vztah ke Spořilovu a Sokolu. Přáli bychom našim potomkům, aby v novém tisíciletí, v době plné převratné techniky, dokázali žít a pracovat s takovým nadšením pro společnou dobrou věc, jako žili a pracovali naši tátové a mámy v letech působnosti spořilovského Sokola od jeho založení až do dob válečných, kdy byla činnost Sokola zastavena (v té době patrně také došlo k likvidaci dokladů o sokolských aktivitách na tělovýchovném i kulturním poli). Prvním zdrojem informací se stala kronika spořilovského Sokola, kterou od samého začátku vedli bratři Javůrek a později Řehák, a která se jako zázrakem zachovala. Konkrétní zápisy o činnosti dramatického odboru jsou velmi kusé a řídké. A tak nezbývalo nic jiného, než vyhledat potomky bývalých divadelních ochotníků a požádat je, aby pátrali v rodinných archivech. To se částečně podařilo, přesto jsou doklady velmi neúplné.

Ivana Drbalová

(Pokračování)