Důvodem, proč je Praha při studiu tepelných ostrovů hodná pozornosti - mimo jiné - je její dopravní tepna, magistrála. "Je tu hluboký kaňon s minimem vegetace. Navíc samozřejmě k diskomfortu obyvatel v tomto případě přispívá i velké množství výfukových zplodin z aut," říká meteorolog Žák.

V terminologii používané při studiu městských tepelných ostrovů není kaňonem myšlen přírodní útvar. Pomyslné stěny pražského kaňonu kolem magistrály tvoří vysoké budovy, které narušují přirozené proudění vzduchu. To by jinak teplo a výfukové plyny odválo. Užívá se tak i termín "uliční kaňon".

Pro zkoumání tepelných ostrovů jsou přinejmenším dva dobré důvody. Logicky prvním je vliv tepla na lidské zdraví, protože evropská populace, českou nevyjímaje, stárne a starší lidé jsou na teplotní extrémy citlivější. "Četnost extrémů je poslední desítky let vyšší, to máme potvrzené. Netýká se samozřejmě jen teploty ve městech, extrémní teploty se objevují i jinde - ale jejich projevy ve městech jsou výraznější," řekl iDNES.cz klimatolog Radim Tolasz z ČHMÚ.

Poznat to bylo v roce 2003, kdy západní a jihozápadní Evropu zastihla největší vlna veder od roku 1540. Tehdy se objevily odhady, že na následky horka zemřelo na 70 tisíc Evropanů, i když toto číslo je třeba brát s rezervou. "Takové odhady se těžko dají potvrdit. Nelze říci, kolika lidem se srdečními problémy by se přitížilo a zemřeli by, kdyby bylo o pět stupňů méně. Ale je zcela prokazatelné, že více lidí mívá v tuhle dobu zdravotní problémy," říká Tolasz.

Úspora pro Los Angeles může být až půl miliardy dolarů ročně

Druhý důvod pak má ekonomický rozměr. Poslední student slavného Enrica Fermiho, americký fyzik Arthur Rosenberg, už v roce 1998 se svými kolegy přišel s tezí, že čtyřmilionové Los Angeles by mohlo při lepším přístupu k urbanistice ušetřit až půl miliardy dolarů ročně, pětinu z toho na domácích klimatizacích (odkaz na studii, jejímž je Rosenberg spoluautorem, najdete zde).

Co ten lepší přístup znamená? "Obecně by se při plánování města mělo vycházet z toho, aby v dané oblasti byl dostatek prvků, které přispívají k ochlazení vzduchu za horkých letních dnů a ke zvýšení relativní vlhkosti," říká meteorolog Žák. Tedy dostatek stromů a trávníků, vegetací pokryté střechy, světlé a lépe odrazivé materiály.

Lék nezní překvapivě, jenom ho územní plánovači příliš často neordinují. Snad i proto, že dosud přinejmenším ve střední Evropě scházel podobný projekt, zohledňující i praktické zkušenosti politiků a úředníků podílejících se na rozvoji měst. Žák proto věří, že jejich výzkum bude přínosný jak pro zkoumaná města, tak i pro další, pro které vzniká soupis jakýchsi "zlatých pravidel" územního plánování.

"Územní plánovači potřebují nějakou zpětnou vazbu. Samozřejmě mají obecné znalosti, jak to funguje, když přistupují k rozvoji nějakého území a úpravám. Mohou odhadovat, jaký budou mít změny dopad. Ale meteorologové jim mohou dát mo