Spořilov – nejlepší čtvrť v Praze

Městská čtvrť Spořilov, nacházející se na katastrálním území Záběhlice v Praze 4, bezesporu patří mezi nejlepší pražské čtvrti, a to hned z několika pohledů. Máte právo být hrdi, že žijete zrovna v této části Prahy. Po pročtení následujících řádků i přespolní patrioti uznají, že právě Spořilov je ideálním místem v Praze. Ne, nepřeháníme, skutečně tomu tak je.

V tomto článku budeme obecně o kvalitách bydlení a života na Spořilově hovořit jako o celku, tj. bez rozdílu „starého“ a „nového“ Spořilova.Sídliště Spořilov II (z převážné většiny cihlové domy ze 60.let 20.století o 6ti. – 9ti. podlažích) a Starý Spořilov (převáně dvoupatrové rodinné domy a vilky z přelomu 20. a 30.let 20. století) mají zásadní výhodu z hlediska polohy v hlavním městě Praze. Každého z Vás napadne ihned otázka - Proč tomu tak je ?

Blízkost a bezproblémová dostupnost lokálního centra, kterým je okolí náměstí bratří Synků v Nuslích, ale i pražského, celoměstského centra, činí tuto lokalitu neobyčejně zajímavou. Občanská vybavenost v místě je naprosto dostačující, což činí Spořilov de facto „samostatným městem“ sdvaceti tisíci obyvateli. V dnešní uspěchané době konzumní společnosti jsou to především nákupní možnosti, ale nejenom ty. V bezprostředním okolí obytných domů jsou především supermarketech Albert, Penny Market a v nedalekém největším středisku - michelském Kauflandu . Menší prodejnou je pak „Želivka“ v Hrusické ulici. Spořilov disponuje i „vlastní pekárnou“ , která směle konkuruje mnohem většímu podniku v nedaleké Michli. Možnosti kulturního vyžití bez nutnosti opuštění Spořilova jsou především v okolí hlavní spořilovské ulice –  ulice Hlavní. Zejména obnovené kino Edison (dříve Sigma), skýtá možnost vidět kvalitní filmy za přijatelný peníz. Součástí kina je i video a DVD půjčovna s bohatým výběrem filmů všech žánrů. Centrum služeb všeho druhu je nedaleko – jmenuje se jednoduše a prostě -  „Centrum“ a pomalu, ale jistě prochází rekonstrukcí, která ho zbavuje dojmu „socialistického sídlištního nákupního střediska“. Spořilovská poliklinika, ale i ostatní důležité zdravotnické služby, včetně lékárny jsou nablízku, stejně tak jako pošta na Hlavní ulici. Občanská vybavenost by nebyla úplná, kdybychom zapomněli na školy všeho druhu (od třech mateřských, přes tři klasické základní a jednu základní uměleckou až po střední školu a jedno kvalitní gymnázium s dlouholetou tradicí). To vše se nachází pouze několik stovek metrů od sebe. Stejně daleko je i hlavní dominanta Starého Spořilova – kostel svaté Aněžky České a svatých patronů českých, který je nepřehlédnutelnou stavbou. Rádi do něho zavítají věřící nejen ze Spořilova.

Oproti okolním městským čtvrtím má Spořilov velkou výhodu i z hlediska dopravního. Městskou hromadnou dopravou se dostaneme pohodlně nejen na základní dopravní tepnu Prahy 4 - trasu metra „C“ (na výběr máme hned tři stanice metra -  Budějovická, Kačerov, Roztyly), ale stejně rychle nás městské dopravní prostředky přepraví na Vinohrady a Žižkov (na trasu metra „A“ – stanice Flora, Želivského), Odtud se dá pohodlně a rychle cestovat i do vzdálenějších čtvrtí města, jako jsou například Vysočany (nová Sazka Aréna). V neposlední řadě se snadno dostaneme k našim „velkým jižním sousedům“ – na Jižní Město (Praha 11), které v současné době prochází rozsáhlou modernizací infrastruktury, a jež se v budoucnu stane zajímavým samostatným dostupným centrem, nejen pro „spořilovské“. Plusem je i „pevná“ – kolejová doprava, která již více než sedmdesát let zasahuje na sever Spořilova v podobě smyčky tramvaje linky číslo 11 a noční 56. Na Václavské náměstí k Muzeu se tak tramvají pohodlně dostaneme během dvaceti minut. Stávající železnice, která v současné době nemá pro Spořilov prakticky žádný význam, čeká na své využití v budoucnu, kdy by zde měla být vybudována stanice systému„pražský S-Bahn“. Individuální doprava v Praze zaznamenává od devadesátých let 20. století nebývalý nárůst a samozřejmě ani Spořilov v tomto ohledu není výjimkou. Dostupnost hlavních dopravních tahů města je na první pohled zřejmá. Vždyť právě na Spořilově (Exit 1) začíná nejstarší a nejdelší česká dálnice – D1. Jižní spojka, tvořící severozápadní hranici Spořilova pak dává možnost rychlé jízdy směrem na západ (Zličín) a na východ (Černý Most), kde se nacházejí největší obchodně-kulturní společenská centra v Praze. Problémem by se mohlo zdát parkování. Ovšem vzhledem k současnému populačnímu složení obyvatelstva na Spořilově (mnoho starších starousedlíků) je zde parkování o něco málo snazší, než-li v okolních čtvrtích, a to z jednoho prostého důvodu. Sedmdesátiletí a starší již většinou nevlastní automobil. Navíc je zde (především v severní části Spořilova II), poměrně velké množství parkovacích ploch, i když stav není úplně ideální.

Navzdory hustotě silniční sítě má Spořilov až překvapivě zachovalé okolí a přírodu a navíc velmi blízko. Na severu je to především oblíbený Hamerský rybník (s krásným ostrůvkem uprostřed), obklopen poměrně zachovalou zelení všeho druhu. Již několik generací zdejších obyvatel okolí využívá tuto jedinečnou vodní plochu k zimnímu bruslení a v poslední době, zejména v letních měsících se kolem rybníka jezdí na in-line bruslích. V neposlední řadě je lokalita významná i díky existenci vynikajícího sportovního centra Hamr - jednoho z nejlepších v Praze. Nad „Hamerákem“, jak spořilovští rybníku říkají, se tyčí sad ovocných stromů, tak zvaná „Třešňovka“, která sice stárne, ale za pomoci městské části  Praha 4 , je postupně nahrazována mladšími stromy. Tuto část Spořilova využívají především dříve narození, ale nejenom ti, zejména na vycházky se psem, za slunečních dní pak k opalování. Východně od Spořilova II směrem na Hostivař se pak rozkládá pěkný přírodní park „Hostivař-Záběhlice“, jehož součástí je i známé chráněné území Meandry Botiče . Malý kousek odtud směrem na Sídliště Na Košíku jsou i staré „Sady zahradnické mládeže“, které dotvářejí hezké okolí rozvíjejícího se Ekologického centra „Toulcův dvůr“. Nejvýznamnějším přírodním útvarem je pak Michelský, nebo chcete-li „Krčský les“, kam se spořilovští dostanou nejpohodlněji od stanice metra „C“ – Roztyly nebo přes lávku v jižní části Starého Spořilova (nedaleko GeoParku - Geofyzikálního a Astronomického ústavu Akademie věd ČR). Kilometry udržovaných cest a stezek jsou vítanou blízkou lokalitou pro jízdu na kole, nebo jen tak k procházkám. Jedná se o nejrozsáhlejší a nejzachovalejší  lesní komplex v jižní části hlavního města. Výhodou polohy Spořilova oproti ostatním městským částem je krátká dojezdová vzdálenost do „divočejších míst v širším okolí“ – Dolní Posázaví, Průhonický park, Přírodní park Velkopopovicko a další místa).

Spořilov je zajímavý z mnoha úhlů pohledu. Zaprvé svoji věkovou skladbou obyvatel. Starý Spořilov je obydlen v současné době jednak nejstaršími usedlíky (kolem 80 let věku), kteří zde bydlí již od doby vzniku zástavby ve třicátých letech minulého století a jednak „novými usedlíky“, kteří domky buď zdědili a nebo je zakoupili. Na Sídlišti Spořilov II je situace prakticky obdobná, jen s tím rozdílem, že zde starousedlíci žijí od poloviny 60.let, kdy začalo sídliště vznikat. Když už jsme u toho nekonečného rozdělování, nesmíme zapomenout na menší Sídliště Spořilov I, které se nachází v severní části Starého Spořilova, a kde zástavba vznikala již kolem roku 1960. Obecně si starousedlíci jen velmi pomalu zvykají na své mladší sousedy, což vede nezřídka k drobným konfliktům. Vlivem skladby obyvatel  je v oblasti Spořilova minimum sociálně nepřizpůsobivých jedinců. Bezpečnost v naší čtvrti je zajišťována jak dvěma služebnami Policie České republiky (jedna ve staré a druhá v nové části), tak dvěma strážníky  Městské policie Praha, pro okrsek Spořilov (sídlí v Hlavní ulici). 

Samostatnou kapitolou jsou vyhlášené spořilovské restaurace, hospody, hospůdky a bary. Ne, že by jich bylo tolik, ale jsou velmi různorodé a hezké. Ve staré části se jedná především o nově opravenou Velkopopovickou restauraci v dolní části Roztylského náměstí. V téže lokalitě, ovšem trochu blíže ke kostelu sv. Aněžky České se nachází patrně nejlepší restaurace co se týče kvality prostředí i jídla – restaurace Eureka. Zcela v horní části náměstí je  tak zvaná Jedová chýše (hospoda U Břízy), známá především svými kulturními akcemi. Na Hlavní ulici ve staré části čtvrtě se nachází v jedné vilce hospůdka-vinárna „Svaté peklo“, která vypadá zvenku poměrně skromně, ovšem uvnitř skrývá velký prostor pro příjemné posezení, včetně venkovní zahrádky. Na Sídlišti Spořilov II je také dost míst k posezení u lahodného moku. V jižní části je to Branická restaurace, v Bojanovické ulici pak Tony Bar. U prodejny Penny Marketu se nachází hospoda „U Řezníků“, kde je rovněž možnost venkovního posezení. Restaurace je i součástí Penzionu Spořilov. Dobrá je pizzerie v Měchenické ulici, která je součástí komplexu malého sportovního centra. Snad nejoriginálnějším a nejvíce vyhledávaným podnikem v oblasti Spořilova je bezesporu „První Pivní Tramway“. Tato útulná hospůdka ve stylu interiéru staré tramvaje, byla dříve sociálním zázemím pro řidiče tramvají, čekající na konečné jedenáctky na svůj odjezd. Nachází se přímo u zastávkového sloupku výstupní stanice. Stylové účtenky, výborná kuchyně, zajímavé provedení interiéru včetně výzdoby WC, to, a mnohem více vede k tomu, že je zde téměř vždy plno.

Spořilov je navíc místem, kde má své trvalé bydliště i řada známých lidí. Například spisovatel Adolf Branald, který Spořilovu věnoval zatím svoji poslední knížku , folkový písničkář Jan Nedvěd, herecká dvojce Abrahám-Šafránková  a mnoho, mnoho dalších. Natáčelo se zde velké množství filmů, byť jen dílčí scény (například „Samotáři“ v roce 2000).

Ale abychom jen nevychvalovali… I Spořilov má svá negativa. Tou největší stinnou stránkou je již od roku 1986 Spořilovská „spojovací“ komunikace – již zmíněná spojka mezi dálnicí D1 a Jižní spojkou. Tato čtyřproudá silnice dost necitlivě přeťala přirozené cesty mezi starou a novou částí čtvrtě. Nyní je pěší spojení realizováno dvěma podchody, jedním nadchodem a přemostěním V některých částech Spořilova je tím pádem zvýšená hlučnost, proti které více či méně úspěšně „bojují“ betonové protihlukové stěny. V některých částech jsou již zpestřeny rozrůstajícím se břečťanem (zejména na jihu), v jiných jsou „zdobeny“ výtvory sprejerů. Vůbec grafitti je problémem celé Prahy a ani Spořilov nezůstal ušetřen. Některé výtvory jsou sice téměř uměleckými díly, ovšem „tagy“ převládají, a to nejenom v podchodech pod Spořilovskou komunikací, ale především na zdech místních domů. Problémem je i častý vandalismus (zejména stále rozbité tabule na zastávkách MHD) a neukáznění pejskaři.

 

I přes tyto „nedostatky“ je Spořilov nejlepší čtvrtí v Praze.

Cílem tohoto webu www.sporilov.info je především vzbudit zájem občanů Spořilova o čtvrť ve které žijí, soustředit veškeré dokumenty o historii, ale především a hlavně být „živou informační stránkou“ – hlavním portálem jedné městské čtvrti, kde občan najde „vše pod jednou střechou“. Trocha zdravého lokálního patriotismu neuškodí. Tento článek podává základní obraz o Spořilovu jako takovém. V ostatních rubrikách na tomto webu najdete informace, jak z oblasti dopravy, kultury, služeb, sportu, školství, veřejné správy, tak i různé zajímavosti a aktuální informace.

Budeme vděčni za každé náměty, připomínky, historické i současné fotografie, dokumenty o naší čtvrti. Uvítáme je na adrese noviny@sporilov.info