Spořilovské noviny
Úvod | Stáhněte si | Spořilovské odkazy| FACEBOOK | International  



Spořilovský kalendář
<<  Listopad  >>
PoÚtStČtSoNe
    1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30  

Mohlo by vás zajímat...

Kultura

* Masaryk a jeho živý odkaz dnešku

Vydáno dne 04. 11. 2019 (56 přečtení)

Preclík: Masaryk a legieV roce 2019 vydalo Masarykovo demokratické hnutí jako svou výroční publikaci v edici Masarykovy knižnice „HLAS“ souhrnnou historickou knihu „MASARYK A LEGIE“, jejímž autorem je Doc. Ing.Vratislav Preclík, CSc., místopředseda Masarykova demokratického hnutí a Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova na Spořilově.



Kromě svého zaměstnání vysokoškolského učitele na Strojní fakultě Českého vysokého učení technického v Praze se celý život soustavně zabývá studiem českých a československých moderních dějin, zejména díla Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika. Zvláště se věnuje studiu dějin a odkazu československých legionářů a jejich podílu na vzniku svobodného a demokratického Československa. Krátce po sametové revoluci se stal jedním ze zakladatelů občanského sdružení - Masarykova demokratického hnutí, v jehož čele stáli významné osobnosti veřejného života - Václav Havel, Alexander Dubček a Emil Ludvík. Vratislav Preclík vydal řadu odborných článků a přednášek z oboru historie, zejména První, velké světové války, o významu bojů československých legií pro vznik samostatného Československa a odkazu prvního prezidenta Osvoboditele T.G.Masaryka pro současnost a budoucnost České republiky.

Autor a název knihy: Vratislav Preclík : Masaryk a legie
Vydalo nakladatelství PARIS Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím v roce 2019
Odpovědný redaktor: Antonín Pavera
Rozsah publikace: 205 stran A5
Tisk a vazba: Kartis + Co.s.r.o.

Kniha „Masaryk a legie“ shrnuje bohaté výsledky celoživotní badatelské činnosti jeho autora.a odpovídá na otázku: „Kdo byli ti muži, kteří se zbraní v ruce bojovali pod vedením profesora pražské univerzity T.G. Masaryka za vznik Československé republiky a prolili krev za svoji novou vlast?“ Kniha uvádí četné nové historické skutečnosti, na nichž spočívá i naše současná česká společnost.
Tomáš Garrigue Masaryk vystoupil na počátku první velké světové války 6.července 1915 k 500. výročí Mistra Jana Husa v Reformačním sále Univerzity v Ženevě s památným projevem s požadavkem rozčlenění Rakouska-Uherska a založení samostatného Československého státu. Hus, Žižka, Chelčický a Komenský jsou naším životním programem. K tomu dopomohlo vytvoření československých legií, zahraničního vojska ještě neexistující republiky, na němž se zejména v Rusku profesor Masaryk osobně výrazně podílel.
Bitva u Zborova znamenala velký průlom do strategie československých legií v Rusku. Bylo to první bojové nasazení československé brigády, ale také její slavné vítězství. Profesor T.G. Masaryk sledoval průběh bitvy z petrohradské redakce časopisu „Čechoslovák“ a na válečných vývěskách. V telegramech s podplukovníkem Konstantinem Mamontovem byl jako velitel československých jednotek náležitě oceněn v hlavním štábu ruské armády v Mogilevě generálem Alexejem Brusilovém. Právě Mamontov, když se seznámil s českými dějinami, zavedl deo armády husitské tradice jako tykání, oslovování „Bratře“, husitské názvy pěších střeleckých pluků a též husitské kalichy na náramenících. V dubnu 1917 vyhlásil První československou republiku a Masaryka jako jejího „diktátora“. Masaryk měl výjimečné postavení Jako málo z českých politiků vynikal celosvětovým rozhledem. Vedl náročná jednání s představiteli armády, ruské vlády a zpřátelených národů, zajížděl do zajateckých táborů, k legionářům a krajanům. Výsledek zborovské bitvy přesvědčil také předsedu ruské vlády Alexandra Fjodoroviče Kerenského. Od té doby se mohly legie rychle rozšiřovat. Masaryk 18.září 1917 vydává tuto výzvu k Čechům a Slovákům: „Vyzývám vás, bratři zajatci, abyste vstoupili do našeho československého vojska. Vstupte všichni!“ Krátce poté mohl oznámit “Křížová cesta budování československého korpusu (armádního sboru) je konečně skončena.“
Na ruském vyslanectví v Londýně požádal ruskou stranu, aby ruský generální štáb vydal frontovým velitelům příkaz, aby, uslyší-li smluvený signál a píseň „Hej Slované“, na přebíhající české vojáky nestříleli. Již v roce 1914 došlo k hromadnému dobrovolnému přechodu okolo 1500 českých vojáků na různých frontách do ruského zajetí. Současně začal Masaryk budovat tzv. Českou mafii, jejímž členem byl i starosta České obce sokolské Josef Scheiner, s nímž Masaryk projednával i financování zahraniční akce . Členy mafie byli Edvard Beneš, František Soukup, Josef Svatopluk Machar, Jan Herben a Emanuel Rádl.Všichni byli pod dohledem rakouské policie srpnu 1914 navázal Masaryk přes neutrální Holandsko osobní styk s Francouzy a Angličany. V prosinci 1914 se vydal po těžkém rozhodování do exilu, když v Praze zanechal svoji nemocnou manželku Charlottu Garrigue Masarykovou. Odjel do Itálie pod záminkou, že doprovází k léčení dceru Olgu.Vedení mafie předal svému nejbližšímu žákovi a příteli třicetiletému Edvardu Benešovi. Po vyzrazení začala policie Benešovy spolupracovníky, mezi nimi Alici Masarykovou a Hanu Benešovou, zatýkat. Ve vězení skončila redakce Masarykova časopisu ČAS, který byl úředně zastaven. Masaryk začal vyjednávat v zahraničí s významnými osobnostmi v Rusku, Francii, Itálii, Anglii a Spojených státech- o složité situaci v Rakousko-Uherském područí a informoval je o poslání své zahraniční mise s cílem získat pro svoji zem lepší budoucnost.
Po slavné Zborovské bitvě vybudoval Masaryk svou činností v Rusku do konce roku 1917 více než padesátitisícovou armádu a získal stejný počet dobrovolníků, kteří byli v zajateckých spolcích zálohou pro další vstup do československých legií. Začátkem srpna provedl T.G.Masaryk přehlídku našeho vojska v Berezně, kde slavnostně přejmenoval první střelecký pluk na „Pluk mistra Jana Husi“a vyjádřil tak dík legionářům za jejich hrdinství v boji za pravdu a spravedlnost..Pozdější úspěchy legií v bojích u Tarnopolu, Bachmače a na Sibiři dovedl TGM obratně využít při úspěšném jednání ve Spojených státech amerických s prezidentem Thomasem Woodrowem Wilsonem o založení samostatného československého státu. Když Masaryk vyhlašovat Washingtonskou deklaraci a Beneš exilovou Zatímní vládu ve složení Masaryk, Beneš, Štefánik, nastupovali naši vojáci k nejprudším bojům. V této rozhodující době pro náš domácí a zahraniční odboj byli naši vojáci nasazení na západní francouzské frontě proti německým silám a naše jednotky úspěšně zasáhly do bojů na italské frontě. Právě 28. října se podařilo prolomit rakouské pozice. Svou misi u legií nastoupil generál Milan Rastislav Štefánik z popudu francouzské vlády a francouzského velení československých legií. V polovině listopadu 1918 spolu s vrchním velitelem legií Maurice Janinem přijel do Vladivostoku již jako nový ministr nové republiky, aby zjistil stav více než sedmdesátitisícového armádního sboru a vyřešil tamní tíživou situaci. Dovedl se o legionáře dobře postarat a na jeho popud vyplul první transport - italská loď ROMA se zraněnými, nemocnými a invalidními legionáři do vlasti. V Praze již působila nová vláda československá a Štefánik proto zrušil organizaci sněmu legionářů ve Vladivostoku. Dlouhá doba pobytu legionářů se projevila v mohutném hnutí a snahu co nejdříve opustit Sibiř.
Do Prahy byl odeslán Masarykovi zajímavý telegram, vystihující těžké poměry v řadách legionářů: „Československá armáda na Sibiři prosí o pomoc. Není armády, která by na horké ruské půdě vydržela tak dlouho, aniž by se roztavila. Armáda strádá fyzicky i mravně. Vojsko, bez ohledu politického a třídního přesvědčen, je zachváceno touhou po domově. Slyšelo dosud sliby. Konce nevidět. Nervy vojska hrozí prasknutím. Stržením armády do třídního a politického boje rozkládá se tato třídně a politicky. Podrobnosti sdělíme delegaci z vlasti.“
Štefánik podrobně informuje Masaryka o vážném stavu legií na Sibiři. Před návratem do Paříže jmenoval Zvláštní sbor pro Rusko, který ho měl jako ministra zastupovat. Členy byli legionáři Bohdan Pavlů, Rudolf Medek, dr. Suchý a velitel legionářského korpusu generál Jan Syrový. Po návratu do Prahy získává Štefánek 14. listopadu 1918 křeslo ministra vojenství, pod něhož spadalo též zahraniční legionářské vojsko. Na cestě z Itálie 4. května 1919 se jeho letoun, který osobně řídil, zřítil a posádka zahynula. Generál Milan Rastislav Štefánik byl s vojenskými poctami pochován v mohyle Na Bradle.
Živým odkazem T.G.M. dnešku je jeho život a dílo. Boj za pravdu a spravedlnost ve smyslu Husově doplnil Havlíčkovým heslem „Nikoliv dnes za pravdu umírat, ale žít a pracovat!“ „Nesmíme před starostmi světa utíkat, svět musíme překonávat. Nebát se politiky, nekrást hospodářsky!“ Masaryk se nebál nejen v Moskvě, Petrohradě a Kyjevě, chodil odvážně po bolševiky ostřelovaných ulicích. Vážil si americké a švýcarské demokracie a pro tu naši stanovil jasná pravidla: “Humanita, toť náš program.“
Význam Preclíkova díla spočívá v jeho širokých odborných znalostech, ve výjimečné schopnosti studovat a hodnotit události českých národních dějin a publikovat nově dosažené výsledky na veřejnosti. Kniha „Masaryk a legie“ přispívá ke zvýšení kulturního a historického povědomí našeho národa a k rozvoji zdravého vlastenectví. Preclíková pozoruhodná kniha vychází symbolicky v předvečer 28.října, kdy slavíme vznik naší svobodné a demokratické republiky.

Související články:
Deset let Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova (12.11.2019)
Výroční zpráva Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova za rok 2018 a plán činnosti na rok 2019 (22.01.2019)
Členové Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova připomínali výročí vzniku ČSR po celé Praze (06.11.2018)
Obrazem: Po 77 letech na svém místě... (11.10.2018)
Po 77 letech na svém místě... (30.09.2018)
Prsť ze Zborovského bojiště se vrátila na Staroměstskou radnici (30.09.2018)
Bojovali za naši svobodu: Přehled legionářů z Roztyl a Spořilova v první světové válce (02.05.2018)
Odešla Iva Ritschelová, velká vědkyně a statečná vlastenka (07.12.2017)
Vyšly Spořilovské noviny 1/2017 tentokrát věnované výročí bitvy u Zborova (29.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Jarina Žitná (29.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Tomáš Sedláček (29.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Iva Ritschelová (29.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Vratislav Preclík (25.06.2017)
Projektové fórum gymnázia Postupická (19.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Magdalena Elznicová Mikesková (19.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Jaroslav Láník (19.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Emil Kulfánek (16.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Anna Hogenová (16.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Jiří Filip (16.06.2017)
Národní pouť ke Zborovu (15.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Adéla Gjuričová (10.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Jiří Daníček (10.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017 (10.06.2017)
Hrdinové od Zborova se zasloužili o stát, usnesli se poslanci (07.06.2017)
Vzpomínali jsme na hrdiny (15.05.2017)
Neznámá kapitola z historie legionářského pomníku - objevil se po válce na Žižkově?! (10.03.2017)
Zemřely dvě významné osobnosti a podporovatelé myšlenky obnovy pomníku Hrdinům od Zborova (24.01.2017)
Tip na vánoční dárek: Po stopách spořilovských legionářů (22.10.2016)
Publikaci Po stopách spořilovských legionářů obdržely školy zřizované MČ Praha 4 (25.08.2016)
Legiovlak vpřed - navštivte výstavu na Masarykově nádraží (22.08.2016)
O knize v televizi (01.07.2016)
Sokol a legie (30.06.2016)
Spořilov a hoši od Zborova (23.06.2016)
Legionáři 2016 (23.06.2016)
Sokol, legie a Spořilov (21.04.2016)
Setkání nad knihou Po stopách spořilovských legionářů v Poliklinice Spořilov (10.03.2016)
Po stopách spořilovských legionářů... v Lánech (07.03.2016)
Požehnání knize Po stopách spořilovských legionářů (06.03.2016)
Knihu Po stopách spořilovských legionářů bude možné zakoupit v Poliklinice Spořilov (25.02.2016)
Pozvánka do Lán (25.02.2016)
Kniha Po stopách spořilovských legionářů (23.02.2016)
Pozvánka na slavnostní požehnání knize Po stopách spořilovských legionářů (15.02.2016)
Vychází kniha Po stopách spořilovských legionářů (12.02.2016)
Odbojáři a příznivci pomníku Hrdinům od Zborova bilancovali (06.12.2015)
Z poselství Aloise Jiráska sibiřským legiím (31.10.2015)
Zborov a jeho odkaz dnešku (26.06.2015)
Sedmdesát let čekání na Spořilovském náměstí (10.05.2015)
Národní hřbitov Spořilov jako nedílná součást Roztylského náměstí (18.03.2015)
Národní hřbitov na Spořilově zachráněn! (18.03.2015)
Zachraňme společně Národní hřbitov na Spořilově! (31.01.2015)
Vzpomínka hrdinů 6. Hanáckého střeleckého pluku (03.09.2014)
Vzpomínka na spořilovské legionáře (02.09.2014)
Sto let od vzniku československých legií (24.07.2014)
Plakát Vojtěcha Preissiga (07.07.2014)
Před sedmdesáti sedmi lety... (29.06.2014)
Vladimír Prchlík obdržel cenu ČESKÝ PATRIOT za celoživotní dílo (05.03.2014)
Do hřbitova 4.500.000 Kč (01.11.2013)
Hrdinové od Zborova v lánském muzeu TGM (21.09.2013)
Z prezentace modelu pomníku na farmářském trhu 29. 6. 2013 (04.07.2013)
Legionářský pomník Hrdinům od Zborova se vrací na Spořilov (01.07.2013)
Památce hrdinů od Zborova (01.07.2013)
Pozvánka na setkání k 96. výročí bitvy u Zborova (25.06.2013)
Sbohem příteli, milý bratře (poděkování a vzpomínka) (05.01.2013)
Legionář hrdina - plukovník Josef Jiří Švec se vrací do Prahy (02.01.2013)
Miroslav Sígl: Pohled z pražského Spořilova (15.12.2012)
Miroslav Sígl - ČESKÝ PATRIOT odešel na věčnost (15.12.2012)
Díky bratře generále Tomáši Sedláčku! (03.09.2012)
K básni Rudolfa Medka na čelní straně pomníku Hrdinům od Zborova (19.08.2011)
Vizualizace pomníku Hrdinům od Zborova (03.08.2011)
Metro (28.6.2011): Lidé bojují za pomník legionářům na Spořilově (28.06.2011)
Zborovák opět na scéně (18.05.2011)
Zborov na Spořilově (26.06.2010)
Slavnostní setkání k výročí bitvy z Zborova (22.06.2010)
Pozná někdo střelu, co stála u pomníku Hrdinům od Zborova? (01.05.2010)
Ostatky neznámého vojína z bitvy u Zborova jsou uloženy v Památníku na Vítkově (25.10.2009)
Sbírka úspěšně skončila (17.10.2009)
Jednání Rady MČ Praha 4 k rekonstrukci pietního místa na Roztylském náměstí (06.10.2009)
Komunistické Haló noviny napsaly o Národním hřbitově na Spořilově (26.08.2009)
Nezapomínáme na Zborov!?!! (02.07.2009)
Výstavka soutěžních návrhů žáků spořilovských škol (10.06.2009)
k zbourání prvního pomníku zborovských hrdinů v Československu (11.03.2009)
Národní hřbitov bude zachován z roku 1945 a doplněn pamětní deskou 2. odboje (03.03.2009)
Dosavadní průběh jednání zatím neodpovídá stavu příprav brzké realizace projektu (27.02.2009)
Podpoří starostové městských částí obnovu pomníku odbojů na Spořilově? (23.02.2009)
Bránili Transsibiřskou magistrálu (15.12.2008)
Zamyšlení nad spořilovským i jinými pomníky (14.12.2008)
VZÁCNÝ ARCHIVNÍ NÁLEZ: SPOŘILOVŠTÍ BOJOVNÍCI V AKCI (11.12.2008)
Jekatěrinburg předběhl Spořilov (08.12.2008)
Spořilováci chtějí moderní památník (27.11.2008)
ROZHOVOR s Doc. PhDr. Jaromírem Hořcem, CSc. (17.11.2008)
Socha „Zborováka“ z r. 1937 je na letáku ilustrační a vyjadřuje kontinuitu s minulostí (17.11.2008)
Zvláštní tištěné číslo Spořilovských novin přináší stanoviska PRO i PROTI (14.11.2008)
Veřejná sbírka na obnovu vojenské historické památky úspěšně pokračuje (10.11.2008)
Forma budoucího památníku je jedna věc, ale důležitější je jeho obsah a sdělení (09.11.2008)
Představení návrhů na památník odbojů a na rekonstrukci Roztylského náměstí (05.11.2008)
Sbírka na obnovu památníku odbojů pokračuje (14.08.2008)
Sdružení podporuje koncepční rekonstrukci CELÉHO Roztylského náměstí, v jejímž rámci dojde i k úpravě pietního místa (10.06.2008)
HOLD NAŠIM HRDINŮM, bojovníkům a obhájcům svobody a demokracie! (01.05.2008)
Fotokronika - Setkání s veřejností (13.12.2007) (15.12.2007)
Návrh 1, návrh 2 (13.12.2007)
Prosba k účastníkům diskuse o pomníku (13.12.2007)
Dopis Adolfa Branalda (13.12.2007)
Potřebuje Spořilov pomník? (11.12.2007)
Nezapomínáme, bratři legionáři! Zářný příklad nezměrného hrdinství a opravdového českého vlastenectví (1) (10.12.2007)
Kauza pomník Hrdinům od Zborova (10.12.2007)
Roztylské náměstí jako prostor a hodnota (03.12.2007)
Nápisy na zborovském pomníku (06.10.2007)
Spořilovští filatelisté - vzpomínáte na pamětní známky ke 20. výročí Zborova? (29.08.2007)
Jak vypadalo odhalení sochy „Bojovníka od Zborova“? (20.08.2007)
Spořilov u Zborova (08.08.2007)
65 let od zničení pomníku na Spořilově (13.07.2005)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Vladimír Prchlík | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Spořilovské aktuality

Spořilovské knihy
MIMOŘÁDNÁ NABÍDKA
Při zakoupení obou knih současně poskytujeme slevu (za obě knihy zaplatíte dohromady 300 Kč). Zakoupením knih podpoříte Spořilovské noviny. Tato cena platí při osobním odběru v Praze-Modřanech. Při zaslání poštou účtujeme poštovné a balné 100 Kč. Bližší informace na tel. 777 944 684, noviny@sporilov.info.
Vzpomínky na spořilovské sokolské divadlo

Knihu Vzpomínky na spořilovské sokolské divadlo je možné objednat na e-mailu noviny@sporilov.info. Cena knihy je 250 Kč.

Po stopách spořilovských legionářů

Knihu Po stopách spořilovských legionářů je možné objednat na e-mailu noviny@sporilov.info. Cena knihy je 250 Kč.



Čtenáři od 31.5.2004

Spořilovská kliknutí
Celkem5224105
Listopad47838
Dnes844

Spořilováci na webu

Nyní si čte web : 66 uživ.


(c) Spořilovské noviny 2004 - 2019  
Vydavatel: Mgr. Tomáš Hromádka - REGIONPLUS. Adresa redakce: Mgr. Tomáš Hromádka, Rakovského 3162/8, 143 00 Praha 4. IČO: 03582205. Tel. 777 944 684.
Vytvořeno pomocí redakčního systému phpRS. Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Spořilovských novin publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
Kontaktní e-mail redakce: noviny@sporilov.info
CENÍK INZERCE