Historie tramvajových linek na Spořilově

Když tramvají tak na Spořilov. Když na Spořilov tak jedině linkou číslo 11 a v noci pak padesátšestkou. Ano, tyto dvě linky pravidelně již mnoho let „zajíždějí“ do své konečné na Spořilově. Ale nebylo tomu tak vždy.

Linka č. 11
Linka 11 vyjela poprvé v červnu 1907, odkdy začala spojovat Náměstí Republiky a Letnou. Ještě v tomto roce byla výrazně prodloužena, když začala jezdit z náměstí Republiky přes Můstek, Muzeum a Floru k Olšanským hřbitovům. V následujícím roce byla prodloužena znovu na obou koncích, jezdila pak v trase nádraží Dejvice - Strašnice. Od roku 1909 pak jezdila dokonce až do Střešovic. Do roku 1917 se měnil jen rozsah provozu na koncových úsecích tratě, od roku 1917 byla linka zkrácena opět k nádraží Dejvice. Do Střešovic se vrátila roku 1924. Setrvala tam do května 1931, kdy byla odkloněna přes Vítězné náměstí k Perníkářce, tzn. na dnešní trati do Divoké Šárky. V roce 1935 pak začala jezdit ze Strašnic až na Průběžnou. Jak byla postupně šárecká trať prodlužována, byla měněna i trasa linky, takže už od roku 1947 jezdila až do dnešní konečné Divoká Šárka. V roce 1952 byla z Průběžné odkloněna na Černokosteleckou. Další, dílčí změna nastala až v roce 1974, kdy byla linka prodloužena z Černokostelecké k Ústředním dílnám DP. V srpnu 1978, kdy podobně směrované linky (po otevření metra A) přestaly být v módě v této podobě zanikla. Začala jezdit ve zcela nové trase z Hrdlořez přes Floru, Muzeum, Můstek, Karlovo náměstí na Minskou, po několika týdnech byla ovšem zkrácena z Hrdlořez na Vápenku. V prosinci 1990 opět jezdila od Ústředních dílen přes Floru, Muzeum, Nám.Míru, Čechovo náměstí na Kubánské náměstí. V roce 1981 začala jezdit přes Otakarovu, v roce 1983 byla z Otakarovy vedena na Spořilov, kam jezdí dodnes. V roce 1998 byla zkrácena z Ústředních dílen do dnešní podoby Černokostelecká - Spořilov. Linka je pozoruhodná dodnes poměrně značnou částí trasy bez souběhu s jinými linkami. Provoz zajišťují ve standardním rozsahu dvouvozové soupravy v pracovní dny, sóla o víkendech. Linka jezdila i v noci v letech 1945-1978 a 1983-1985, takřka vždy v trasách velmi blízkých dennímu provozu.

Linka č. 19
Tramvajová linka je svým osudem spjata s oblastí Vysočan, navzdory tomu, že první její trasa vedla od července 1923 z Libně, u Kříže přes Palmovku, Florenc, Nám.Republiky, Muzeum, Tylovo nám. na nám. bratří Synků. Tuto základní trasu si linka podržela až do roku 1932, kdy začala jezdit v trase Harfa - Florenc - Tylovo náměstí - Pankrác, zakrátko byla přeložena na větev k dnešními nám.OSN. Od roku 1949 pak začala jezdit v prodloužené trase Nový Hloubětín - Spořilov a to prakticky až do roku 1983, kdy byla od Florence odkloněna přes Strossmayerovo náměstí k Výstavišti. V této trase zůstala do jara 1985, poté krátce nejezdila, a od listopadu 1985 začala jezdit v nové vysokokapacitní trase Florenc - Nový Hloubětín, (od r.1987 až do (Starého) Hloubětína), typickým vozem tehdy byly i tramvaje KT8. Od roku 1990 byla od Palmovky vedena přes Ohradu a Olšanské Hřbitovy na Kubánské náměstí. V roce 1998 pak byla prodloužena z Hloubětína na Černý Most. Linka jezdí ovšem jen pracovní dny 6-20, v sobotu 7-20 a v neděli 13-20 hod, vše zajišťují sólo vozy. Noční varianta linky existovala v letech 1945-1983. Trasa byla většinou shodná s denní, výrazně se odlišovala jen poslední dva měsíce provozu, kdy začala jezdit z Černého Mostu od Florence přes Můstek, Újezd a Hrad na Bílou Horu.

Linka č. 23
Poprvé vyjely tramvaje na linku číslo 23 v prosinci 1929, a to mezi Michlí, nám.bratří Synků, Tylovým náměstím, Muzeem, Můstkem, Rudolfinem, Klárovem a Starými Dejvicemi, tzn. hodně podobná trasa tehdejší lince 22. Linka byla ve 30.letech prodlužovaná na vokovické straně, od roku 1933 jezdila už k Vozovně Vokovice, od roku 1938 byla ovšem zkrácena na Bořislavku. Ukončení na michelské straně bylo většinou stálé, pouze od roku 1938 byla linka prodloužena do Chodovské ulice, až od roku 1955 jezdila do Záběhlic. V roce 1961 byla v centru města odkloněna od Národního divadla přes Jiráskovo náměstí, Karlovo náměstí na náměstí I.P.Pavlova. Od roku 1967 začala jezdit namísto na Bořislavku k Hotelu International, krátce jezdily též některé spoje na Spořilov místo do Záběhlic. V roce 1974 byla linka zkrácena na nám.bratří Synků, v létě 1978 byla zrušena v této podobě, namísto toho začala jezdit ve zkrácené trase Červený Vrch - Dejvická - Prašný Most - Vypich. Od roku 1979 pak jezdila ještě v kratší trase Špejchar-Vypich a to až do roku 1991 kdy byla v rámci úsporných opatření zrušena.
Do ulic města se vrátila o 7 let později, kdy při reorganizaci linkového vedení začala jezdit v trase Malovanka - Kubánské náměstí. V celé své trase je linka souběžná s linkou 22 (vlastně se tak obnovil stav ze zahájení provozu této linky), má s ní prokládaný interval. Rozsah provozu je stejný jako u linky 22, tzn. standardní rozsah a dvouvozové soupravy.
Linka nikdy nejezdila v noci, tak jako linka 22 jezdila i tato jako zvláštní linka v letech 1926 a 1927 při sportovních událostech.