Jekatěrinburg předběhl Spořilov

17. listopadu 2008 – událost mimořádného významu na paměť československých legionářů.
Deník LIDOVÉ NOVINY uveřejnil neobyčejnou zprávu o neobyčejné události, která se odehrála v tisícikilometrové vzdálenosti od Spořilova - v dálném Jekatěrinburgu. Událostí, která hýbala v ten den mrazivou sibiřskou krajinou, bylo odhalení sochy – společného památníku československým a ruským legionářům, kteří bojovali a padli za první světové války na straně spojeneckých vojsk daleko od rodné země v boji za svobodu a samostatnost své vlasti proti společnému nepříteli – německým a rakousko-uherským vojskům. Bitva u Zborova se stala důležitou součástí československých dějin.

Slavnostnímu odhalení pomníku byla přítomna delegace Armády České republiky, která přispěla na vybudování tohoto společného památníku na historicky významné období společných bojů čtyřiceti tisíc našich legionářů za vedení profesora T.G. Masaryka a ruských vojáků. Celkový počet příslušníků ruských, italských a francouzských legií činil 142 000 bojovníků rozptýlených po celém světě.
Po dlouhé dny a měsíce bránili českoslovenští legionáři proti nepřátelské přesile statečně tzv. Transsibiřskou železniční magistrálu. Známo je nejenom jejich hrdinství v obraně před nájezdy nejrůznějších loupeživých skupin, zejména v boji proti přepadům bolševických jednotek, avšak i světlá minulost, zejména v době obsazení této významné dopravní cesty a vyčerpávající anabáze, kterou byli naši vojáci nuceni při návratu do vlasti absolvovat. Našich 40 tisíc „brášků“ legionářů v Rusku spolupracovalo a bylo přijato místním obyvatelstvem velmi přátelsky a byli proto velmi oblíbeni. Pečovali o nejrůznější služby, vedli obchody s potravinami, starali se o zásobování a prováděli řemeslnické práce pro místní obyvatele. Starali se o kulturní vyžití, pořádali kulturní představení, pěstovali hudbu, hráli ochotnické divadlo. Mnozí z nich byli Sokolové, pořádali pravidelná tělocvičná vystoupení a setkali se s živým ohlasem nadšených ruských diváků. Řídili dopravu, pomáhali obětavě samosprávě obcí při dodržování pořádku. Působili jako překladatelé několika jazyků, vyučovali ve školách, legionáři - sokolové zaváděli na ruských školách vyučování tělocviku. Několik legionářů si přivezlo do své drahé vlasti na Spořilov i svoji milovanou ruskou manželku.
Vybudování společného památníku našim legionářům v Jekatěrinburgu v dnešní složité době zní jako zázrak, milé překvapení a až neuvěřitelná událost. Výstavba pomníku byla zahájena po skončení první světové války. Na jeho vybudování tehdy proběhla občanská sbírka. Také tam na daleké Sibiři totalitní moc v době komunistického násilí z politických důvodů nedovolila připomínat legionářské tradice slovanského přátelství a bratrství v boji. Proto také v následujících letech po nástupu bolševiků k moci nesměl být pomník dokončen! Desítky let bránila sovětská moc pietnímu záměru takový důstojný památník postavit. Nakonec však se až dnes, 17. listopadu 2008 podařilo tento památný historický akt uskutečnit. Tamní organizátoři díky několikaletému nezměrnému úsilí, podpoře státních orgánů a zejména díky veřejné sbírce obyvatel uskutečnili svůj sen – v ruském Jekatěrinbugu na Michajlovském hřbitově odhalit pomník československým legionářům, kteří padli v Rusku v letech 1914 až 1918 a připomenout tak hrdinství svých otců a dědů jako světlou událost hrůz první světové války.
„Proto si velmi vážíme toho, že se tak stalo k devadesátému výročí vzniku československého státu“, řekl při odhalení tohoto památníku bratr Jindřich Sitta, místopředseda Československé obce legionářské.
Jaká to až nápadná podobnost s naším úsilím o obnovu sochy bojovníka od Zborova, který byl odhalen v červnu roku 1937 a stál na Spořilově na Roztylském náměstí ! V počátcích osídlení Spořilova se přistěhovala řada mladých legionářských rodin, které sdružení v Jednotě Československé obce legionářské, Tělocvičné jednotě SOKOL Praha – Spořilov, Roztyly společně usilovaly o pietní uctění památky hrdinů od Zborova. Na základě dnešních znalostí a osobních vzpomínek několika posledních pamětníků bych chtěl připomenout, že dílo dokončené v červnu roku 1937 umístěním sochy legionáře na Spořilově bylo výsledkem dlouholetého, dvacetiletého úsilí a obětavé práce dobrovolníků a nadšenců Sboru pro postavení pomníku zborovským hrdinům na Spořilově z řad legionářů žijících na Spořilově. Společné dílo si vyžádalo nemalých finančních prostředků včetně darů spořilovské veřejnosti. Bojovník od Zborova na Spořilově však na svém místě dlouho nevydržel. Cizí mocnost – Velkoněmecká říše usilující o vyhubení celého českého národa i všech Slovanů v zájmu rozšíření životního prostoru pro nacistickou čistou rasu, ovládla na pět let naši drahou vlast. Vadila jim již jenom socha bojovníka od Zborova jako symbol československých legií a připomínka jejich památného vítězství u Zborova nad německými a rakousko-uherskými nepřáteli. Proto jej v červnu roku 1940 v noci, tajně z náměstí odstranili.
Také my na Spořilově ve spolupráci se starostou Ing. Pavlem Horálkem, zástupcem starosty Mgr. Václavem Krištofem, s Úřadem městské části Praha 4 a s celostátními odbojovými a vlasteneckými organizacemi, jakými jsou Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS), Česká obec sokolská (ČOS), Masarykovo demokratické hnutí (MDH) a Asociace pro obnovu legionářských tradic (ANLET), již řadu let usilujeme o obnovu tohoto významného vojenského historického místa. Pořádáme také veřejnou sbírku na obnovu Památníku dvou odbojů, podobně jako v sibiřském Jekatěrinburgu. Stav veřejné sbírky překročil ke dni 1. prosince 2008 částku 80 000,- Kč. Magistrát hlavního města Prahy věnoval účelově vázaný dar na obnovu Památníku 1. a 2. odboje na Spořilově ve výši 500 000,- Kč, Česká obec sokolská přispěje účelovým darem ve výši 100 000,- Kč. Všem štědrým dárcům patří náš srdečný dík! Zatím se nám nedaří přesvědčit některé odpovědné osoby o naší spravedlivé věci. Desítky spořilovských legionářů po šťastném návratu do vlasti nadšeně budovalo svůj domov - první Československou republiku, jejich světlého odkazu si jako kulturní český národ uprostřed Evropy musíme nesmírně vážit! I když k obnově dojde až po tolika letech od skončení komunistické nadvlády u nás, je třeba uvítat obnovu této cenné historické a kulturní památky na Spořilově. Je věcí národní hrdosti a cti připomínat zejména mladé generaci hrdinství a zásluhy našich legionářů v boji za svobodu a demokracii v naší vlasti.
Můžeme tedy říci, že první přátelský zápas mezi dvěma městy SPOŘILOV versus JEKATĚRINBURG dopadl 0 : 3 ! Zatím! Škoda. Mohli jsme být blíže našemu cíli. Avšak bude sehrán ještě další, odvetný zápas, kde máme naději zvítězit. Musíme však vytrvat!