Ivan Vyskočil osmdesátníkem

Spořilovský rodák, profesor PhDr. Ivan Vyskočil - herec, spisovatel, dramatik , psycholog a pedagog vstoupil dne 27.4.2009 ve zdraví a plné tvůrčí svěžesti do rodiny osmdesátníků. Za své celoživotní dílo byl ve výroční den pozván na slavnostní audienci v historických prostorách Pražského hradu, kde z rukou prezidenta republiky Václava Klause převzal jubilejní plaketu za tvůrčí, osobitý přínos rozvoji českého divadelnictví a pedagogiky, především jako objevitel a jedna z hlavních osobností hnutí nových divadelních žánrů - malých divadel z přelomu 50. a 60. let.

Malá vzpomínka na úvod:
„S milým a dobráckým chlapcem, mým dlouholetým přítelem Ivanem, jsme spolu chodili v letech 1935 až 1940 do stejné 1B třídy na spořilovské Obecné škole v Praze XIII.- Záběhlicích. Naší zamilovanou třídní učitelkou byla vážená dáma – paní Marie Vostřebalová. Byla mezi žáky velmi oblíbená. V poslední den školního roku a rádi jsme odváželi drobné dárky od žáčků ze Spořilova tramvají číslo 19 do jejího bytu ve Vršovicích. Tímto čestným úkolem byli pověřeni ti nejlepší žáci či její oblíbenci, kteří odnášeli vždy plné náruče čerstvě vonících květů, hlavně pestrobarevných růží ze spořilovských zahrádek, nebo i sladkých pozdravů různých tehdejších vyhlášených značek bomboniér jako Diana, Orion či podobně. Nejednou jsme s Ivanem takovou čestnou službu naší oblíbené paní učitelce rádi poskytli... Od té doby se naše kroky rozešly na studium, poté za zaměstnáním, až jsme se oba odstěhovali z rodného Spořilova – Ivan do Dejvic, já do Braníka.“
Celoživotní krédo jubilujícího umělce zní: „Co je platno člověku, kdyby celý svět získal, a na duši škodu utrpěl ?“. Je zcela v souladu s Ivanovým křesťanským světovým názorem. Jeho životní pouť prošla četnými výkyvy a prodělal si svá vítězství i zklamání. Nejprve vystudoval herectví a režii. Poté se věnoval studiu psychologie a filozofie, které absolvoval v roce 1957. Po krátkém působení v diagnostických ústavech spolu s Jiřím Suchým, také Spořilovákem a katolickým skautem – pilným ministrantem z chrámu blahoslavené Anežky České, založli spolu malé divadlo tzv. malé scény, kde oba mladí umělci předváděli svá dílka – Suchý tam zpíval své písničky a Vyskočil četl své povídky. V letech 1957 až 1958 vznikal v pražské Redutě nový, zcela originální pořad, později všeobecně známý jako „Text-appeal“, který oběma autorům umožnil vyvíjet tento přitažlivý pořad písniček, povídek a hudebních čísel, kde povídky a verše četli oba autoři sami. V roce 1958 založil Divadlo Na zábradlí, kde působil do roku 1962 jako režizér a umělecký vedoucí činohry. Tam potkal i další, později známé tvůrce a divadelníky, např. Václava Havla. Autorsky spolupracoval s Jiřím Suchým na divadelním ztvárnění hry „Kdyby 1000 klarinetů“ v Divadle Na zábradlí v roce 1958 a tamtéž hry „Faust, Markéta, služka a já“ v roce 1959. Ivan Vyskočil dále rozvíjel text-appealovou formu malého divadla, jež se osvědčila a nalezla četné „své“ obecenstvo, zejména za spolupráce s Leošem Suchařípou z roku 1966, kdy celé představení bylo založeno na přímém kontaktu herce s „jeho“ divákem. Do dalšího období Vyskočilova divadelního působení na malé scéně patří jeho pořady „Meziřečí“, kde divák je i lehce napadán, parodicky oslovován, kárán a dokonce i poučován. Jde o období let 1964 až 1972 v Redutě i jinde na zájezdech po celé republice. V roce 1963 založil Ivan novou, zvláštní divadelní formu nazvanou „Nedivadlo“, kde působil jako zakladatel a vedoucí do roku 1990. Dalším vývojem se Ivan věnoval v letech 1980 až 1990 tzv. „Kuchyním“, v nichž se dostal do širšího styku a dialogu s hercem i s divákem, a kde počítá se spoluprací a se vzájemným vztahem obou partnerů.
Od roku 1970 Ivan Vyskočil učí: herectví a autorskou tvorbu přednášel na Lidové konzervatoři (dnes Konzervatoř Jaroslava Ježka). V roce 1992 založil na DAMU katedru autorské tvorby a pedagogiky, kterou do roku 2003 také vedl. V současné době je vedoucím profesorem na Ústavu pro výzkum a studium autorského herectví na DAMU.
Do dalších let přejeme našemu Spořilovskému rodákovi, přednímu umělci a jubilantovi, Ivanovi Vyskočilovi, hodně zdraví, tvůrčí svěžesti a radosti z nových divadelních objevů a nalézání nových možností v každém z jeho žáků či partnerů na jevišti.