Dělostřelecká palba na chvilku ustala. Desátník Novis, špinavý a zpocený, zápasil z těžkou bednou granátů, které musel dopravit z meziskladu v 5.patře domu v Dunické ulici až na střechu. Ne nadarmo si tento výškový dům vybrali stateční obránci Spořilova jako jednu ze svých základen pro boj s nepřítelem – 16.čínskou lidově-demokratickou armádou pod vedením fanatického generála Li-Nimh-Ion-Pola. Na střechu do šestnáctého poschodí to ještě bylo několik desítek schodů. Nadporučík Postra zkušeně obsluhoval dělo, které v půlminutových intervalech posílalo Číňanům "desetikilogramové pozdravy". Krutá bitva byla v plném proudu. Už několik dní…

Jen zcela výjimečně přinášejí Spořilovské noviny příspěvky "bulvárního" charakteru ze všedního i nevšedního života obyvatel Spořilova. Tento k nim bude zajisté patřit...

Když jsem v pátek večer mířil na sraz síťařů z HELLu, několik minut jsem čekal na autobus u stavby, kolem které dlouhá léta chodím - a uvědomil jsem si, že ani nevím, co je vlastně zač....

Následující text katastrofické vize zemětřesení je jen výplodem fantazie. K takové přírodní katastrofě naštěstí nikdy na Spořilově nemůže dojít.

Na konci září, kdy se babí léto nezadržitelně chýlilo ke konci, bylo na Spořilově krásně. Příjemná teplota, lehký vánek, polojasné nebe. Poslední den tohoto měsíce však přinesl na Spořilov naprostou zkázu a utrpení…

To ráno začalo jako každé jiné předtím. Autobusové zastávky byly plné lidí, kteří mířili do práce a do škol. Dálnice již byla od časných hodin zcela ucpaná. Normální den, řekli by jste.

Dostali jsme několik e-mailů ze zahraničí, ve kterých se jejich autoři dotazovali, kde se Spořilov v Praze vlastně nachází. Na mnohých mapách naší metropole, které byly vydány v zahraničí, není totiž vůbec zakreslen, respektive najdete tu „jen“ Záběhlice. Ale Spořilov ? …

Jarní paprsky slunce začaly pomalu rozehřívat střechy spořilovských domů. Nedělní ráno, ticho, jen z dálky slabě zacinkala na konečné devatenáctka. Poslední zbytky sněhu zmizely i ze stráně na Hamerským rybníkem, snad jen ve stínu vzrostlých stromů pod Michelským lesem ho trochu zůstalo. Byla to letos ale pořádná zima. Rozhlas každý den vytruboval zprávy z fronty a každý spořilovák už věděl, že Říše na všech frontách nevítězí. Každý, kromě nacistického fanatika a nebezpečného konfidenta gestapa Hanse Hagena...

Záběhlické pláně se zelenou dolinou tekoucích vod potoka Botiče. Toť kouzelné místo nedlouho cesty od samotných bran pražských. Na pláně, tam chodím každý den se stádem ovcí a se psem ovčáckým Azorem. Ovcí, máme jich v hospodářství na tři tucty, každý den spásají otepi zelené trávy. Jednu neděli po bohoslužbě jsem se vypravil na procházku okolními místy naší dolnoroztylské osady...

V zajímavé a přehledné publikaci "Ulice a domy města Prahy", která byla vydána v roce 1995, jsme našli i několik objektů a domů na Spořilově...

Radiobudík začal neúprosně zvonit už pět minut před devátou. Tak brzo hernajs! Probudil jsem se do hezkého červnového dne na Spořilově. Dálkovým ovládáním jsem otevřel okno a venku bylo vcelku příjemně, těsně pod 42 stupňů Celsia. Ještě že ale funguje ta klimatizace, pomyslel jsem si a hbitě okno zase zavřel. Na domech po celém Spořilově jsou dnes vidět hned vedle balkonů stovky “krabic“ s klimatizací. Nová trafostanice nadnárodní energetické společnosti PRE Czech na okraji Třešňovky v létě téměř nestíhá a hučí do rozpálených ulic. Kdo si klimatizaci do svého bytu během posledních dvaceti let nepořídil, ten se snad musí dnes upéct. Venku bylo to pondělní ráno absolutní ticho. Aby taky ne, když všechny rychlostní silnice kolem Spořilova byly před lety zastřešeny, takže už je tu klid jako na šumavském Boubíně a při pohledu z letadla to vypadá, jako kdyby se kolem této čtvrti plazili obrovští píseční červi...

Lhot, Lhotek a mnoho -ovic, těch jsou v naší zemi stovky...Napadlo Vás někdy, jestli je u nás v Česku nějaký další "Spořilov" ?...

Stál jsem osamocen na ostrůvku Hamerského rybníka a nechápavě se díval před sebe. Na břehu přede mnou, přesně naproti záběhlickému kostelíčku, ležela a smála se na mě. Hádejte kdo? Pneumatika.

Po několika dlouhých měsících jsme pro Vás - naše čtenáře, připravili pokračování vědomostního - "Spořilovského kvizu". Chceme tak společně s Vámi oslavit 1. narozeniny Spořilovských novin. Kromě nového kvizu již brzy zde, na Spořilovských novinách a ve vybraných lokalitách Spořilova narazíte na 3. číslo tištěné verze Vašeho oblíbeného informačního zdroje ze Spořilova.

Druhý Spořilovský kvíz se opět skládá ze třiceti otázek, které se samozřejmě (jak jinak) týkají našeho Spořilova. Záměrně však nejsou otázky řazeny tematicky. Před zahájením kvizu (testu) napište prosím do kolonky „Vaše jméno“ – jméno (případně Váši přezdívku), pod kterou budete následně - po absolvování našeho kvízu zaneseni do přehledné výsledkové listiny.

Téměř dva měsíce už uplynuly od zasazení tří stromků na ostrůvku v Hamerském rybníku. Dva měsíce od události, jejímž skromným hybatelem byly také redaktoři Spořilovských novin. Velkou zásluhu na realizaci této akce mají ale především sami aktivní čtenáři, vlastní čtenářské jádro novin, ze kterého se zformovala během několika setkání v Lechovickém sklípku realizační skupina. Stromy, konkrétně

zpívá v jedné ze svých slavných písní Spořilovák Jiří Suchý. Víme ale, cože to vlastně ono klokočí je? Minulý týden redakci Spořilovských novin informovala naše věrná čtenářka V. Č. o tom, že právě klokočí