SOKOL SPOŘILOV zve všechny cvičence i jejich rodiče v pátek 11.1.2013 od 17 hodin do sokolovny na VZPOMÍNKOVOU AKADEMII na XV.VŠESOKOLSKÝ SLET.

Přišly i těžké pro národ i pro tenisty. Jak jste je překonali?
"Tenis patří v Čechách mezi nejoblíbenější sporty. Karel Koželuh a Jaroslav Drobný ho proslavili i ve světě. Z ideologických důvodů ho komunistický režim označil jako buržoazní sport a nepodporoval jej. Částečný obrat nastal v 60. a 70. letech minulého století, kdy se stal předsedou ČSTV Antonín Himl a předsedou vlády Lubomír Štrougal. Ti podporovali Jana Kodeše a přední poloprofesionální hráče, kteří vozili s turnajů valuty. Rekreační tenis byl trpěn bez podpory. Abychom mohli trénovat v zimní období ve škole Na Chodovci, chtěla paní ředitelka naší aktivitu přihlásit jako pionýrskou organizaci. Těžko jsem jí vysvětloval, že uvázaný pionýrský šátek se k bílému oblečení a raketě nehodí. Byly i jiné problémy. Spořilovská obvodní organizace KSČ schvalovala i složení tenisového výboru. Tak se jednou stalo , že navržený výbor byl z moci politické rozpuštěn a nový byl schválený KSČ. Klub byl řízen dobrovolníky a správcem. Bylo zřejmé, že mezi členy jsou spolupracovníci STB. Při zájezdu do Německa jsem vezl broušenou misku, jako dar za pohostinnost a bezplatné ubytování. Při přejezdu hranic na Folmavě si vybral celník jako první zavazadlo, kde byl dárek. Za přestupek mi hrozilo vrácení zpět a sankce. Až po dvou hodinách vysvětlování a čekání, jsme mohli přejet do Německa. Na čí přímluvu to bylo, dodnes nevím. Já jsem se řídil Senekovým heslem:“Dělej jen to, aby to mohl vědět i tvůj nepřítel“. Spolupracovníci STB na tenise tam nebyli kvůli běžným členům. Na Spořilově občas hráli členové a na podnikové karty např. Bohumír Lomský, bývalý ministr národní obrany, ředitel Československé televize Jiří Pelikán, skladatel Jaromír Vomáčka jako partner strýčka Antonína Jedličky, prof. UK, člen kor. ČSAV Libor Hejhal, přednosta Kardiocentra IKEM, Miloš Jakeš, syn generálního tajemníka KSČ a náměstek ministra financí T. Otradovec. Při prohlížení Cibulkových seznamů se mi některé věci ozřejmily. STB mělo na kurtech nemálo zajímavých osob.Ať se donašeči vyrovnají se svým svědomím."

Kdy dosáhl spořilovský tenisový klub největších úspěchů? Byl to zahraniční zájezd do SRN?

Jak se vyvíjel Tvůj vztah k tenisu?
"Jako žák 87. osmileté školy na Spořilově jsem hrál šachy a za školní družstvo hokej. V roce 1954 pod vedením pana učitele Vyskočila jsme vyhráli pražský přebor družstev v šachu (Zelenka, Janda, Němec, Roček) a ruce 1956 jsme obsadili II. místo v hokejovém turnaji v tehdejší Praze 13. Vršovicích. Přesto, že jsem hodně sportoval (fotbal, hokej, košíková), k závodnímu tenisu jsem se dostal těsně před vysokou školou. Na spořilovských kurtech končila skupina starších hráčů ( Ing.Jan Kučera, Jiří Théra, Jiří Kulhánek a J.Mlíčko). Nové družstvo tvořili bývalí dorostenci Jan Hejlík, Karel Vodinský, Emil Kačaba a já Pavel Roček. Družstvo převzal jako nehrající kapitán Karel Hejlík. Bylo to v době, kdy nebyla žádná dostupná tenisová literatura. Můj vzor byl Australan Rod Laver, trenér Harry Hopmann a jeho Vítězný tenis. S panem Hejlíkem jsme probírali všechny detaily tenisových úderů. Chodili jsme na Štvanici kde trénovali Jiří Javorský, Jan Kodeš a jiní. Nevynechal jsem žádný mezinárodní turnaj a zápasy o Davis Cup, kde jsem mohl sledovat i zahraniční hráče. Během studia na vysoké škole jsem téměř každý den dvě hodiny trénoval a v sobotu hrál dva až tři zápasy (singl, double, mix). Má výkonnost rostla. Až v roce 1972 vyhrálo družstvo III. třídu pod mým vedením hrajícího kapitána ( Jan Hejlík, Ing. Jiří Nekola,CSc, Aleš Černý, Ing. Pavel Roček, Emil Kačaba, Šárka Pichrtová, a Vanda Čalounová) a postoupilo do II.třídy pražského přeboru. Bohužel to na ligový tenis to nestačilo ani v budoucnosti. Spořilovský tenis žije převážně z příspěvků členů a musí proto věnovat hodně prostoru rekreačnímu tenisu. Za svou patnáctiletou závodní činností jsem sehrál za TC Spořilov kolem 120 singlů a 90 doublů. Rád na to vzpomínám."

Skončily prázdniny, začal nový školní rok se kterým jsou spojeny nejen kroužky dětí, ale i večerní cvičení maminek. Cvičení je pro nás velice důležité, protože tím udržujeme naši kondici a tělo s myslí v dynamičtějším rytmu. Na jedno takové pravidelné cvičení můžeme chodit do ZŠ Jižní, kde se cvičí v malé tělocvičně Zumba, kterou již mnozí z nás znají.
Pokud půjdeme po definici Zumby, zjistíme, že je to jednoduchá taneční fitness hodina doprovázená latinsko americkou hudbou. Pochází z Kolumbie, kde ji přivedl na svět Beto Peréz, který jí dal název a strukturu. Tento druh fitness tanečních hodin snoubí jak prvky klasického aerobiku tak i základní kroky jednotlivých typů tanců jako jsou např. Merengue, Salsa, Reggaton, Cumbia, Calipso, Samba a mnoho dalších.

Mladé rodiny často s malými dětmi se sem přistěhovaly a jejich zájmem o tenisový sport byl veliký. Proto také vznikl Lawn Tennis Club (L.T.C.) na Spořilově. Tenisové dvorce se postupně budovaly v malebném údolí u Krčského lesa, v překrásném a klidném prostředí, kam vyrážely tradičně celé rodiny na nedělní výlety za odpočinkem. Jeho zakladatelé pravidelně navštěvovali restauraci „U Jetonických“ (dnes EUREKA), kde první výbor klubu přijímal přihlášky. Já sám si pamatuji, že prvním předsedou byl pan Ing.Karel Prohe, štíhlý pán s vážnou tváří. Na můj členský průkaz tehdá otiskl klubové razítko, které namočil do pivního tácku! Rád vzpomínám, jak jsme jako tehdejší žáčkové přišli na tenisové kurty poprvé.
Pavle, jaké máš osobní vzpomínky na tuto zakladatelskou dobu?

Všesokolské slety jsou významným svátkem nejenom Sokolů a jejich příznivců a představují svým originálním uspořádáním jakési české rodinné stříbro. Konají se každých šest let. Znamenají jisté vyvrcholení pravidelné tělocvičné, sportovní a kulturně-výchovné činnosti. Staly se v letech největšího rozkvětu Sokola v době X. (1938) a XI. (1948) všesokolského sletu velikým svátkem nejenom Sokolů, ale celého národa. Tehdy sokolské ideje stmelovaly národ veškerý proti hrozící nacistické okupaci a po 2.světové válce proti hrozícímu puči komunistické strany a dlouholeté ztrátě demokracii u nás. Sokol byl třikrát zakázán, rozpuštěn a jehio majetek rozkraden. Avšak vždy znovu vzlétl a pokračoval ve své bohaté činnosti. Sokolové položili nemalé oběti v odboji proti okupaci nacistickým Německem. V letech 1939 až 1945 bylo vězněno 11 511 Sokolů, z nichž se 3 366 již do vlasti nevrátilo.V době zákazu Sokola doma za sovětské okupace po roce 1968 přežíval Sokol v zahraničí, kde se uskutečnily sokolské slety v exilu ve Vídni (1972 a 1982), v Curychu (1978 a 1986) a po sametové revoluci poslední slet v exilu se konal v Paříži v roce 1990. Po listopadu 1989 uspořádal Sokol tři novodobé slety v letech 1994, 2000 a 2006, z toho poslední dva ještě naposledy na Rošického stadiónu na Strahově.

Na letošní jubilejní XV.všesokolský slet koncem června se sjížděli do Prahy cvičenci a hosté ze všech koutů naší vlasti i z daleké ciziny. Přes rok se cvičenci všech věkových skupin pilně připravovali ve svých tělocvičných jednotách na společná hromadná vystoupení v Praze. Sletový týden jubilejního XV.všesokolského sletu konaného u příležitosti 150.výročí založení nejstarší české tělocvičné a vlastenecké organizace SOKOL zahájili Sokolové tradičním sletovým průvodem Prahou v neděli 1.července. V čele průvodu tradičně kráčeli členové sokolských žup ze Světového svazu Sokolstva v zahraničí. Mohutně občané Prahy vítali Sokoly ze Spojených států amerických, Kanady, Austrálie, Ruska, Ukrajiny, Slovenska, Srbska početnou delegaci Lužických Srbů. Po nich pochodovali za zvuků řízných sokolských pochodů v podání několika dechových hudeb tisícové zástupy krojovaných členů dvaačtyřiceti sokolských žup a stovek tělocvičných jednot. Se svými historickými prapory v čele a v sokolských stejnokrojích prošli Sokolové po dobu téměř tří hodin prosluněnou Prahou z Václavského náměstí pozdravováni nadšenými Pražany a četnými zahraničními hosty. Došli až k symbolickému Husovu pomníku na Staroměstském náměstí, kde průvod skončil závěrečným shromážděním stočlenného sboru sokolských praporečníků.

Vladimír Prchlík je dlouholetým spolupracovníkem Spořilovských novin a velmi platným členem našeho redakčního kruhu. Na Spořilově je známý nejen svými aktivitami v husitské církvi, kolem pomníku zborovských hrdinů, ale především v TJ Sokol Spořilov - Roztyly. Při příležitosti nadcházejícího Všesokolského sletu jsme Vladimíra Prchlíka požádali o rozhovor.

Nejstarší sokolská tělocvičná jednota SOKOL Pražský (16.2.1862) uspořádala dne 25. března v historické sokolovně v Žitné ulici Slavnostní akademii u příležitosti 150.výročí založení bratry dr. Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem.
Pro značný zájem se program opakoval dvakrát. Obě představení sledovalo zcela zaplněné hlediště. Účinkovali členové mateřské jednoty a hosté z dalších pražských jednot, mezi nimi byla početně nejvíce zastoupena skupina žen a nejstarších cvičenců Věrné gardy z Krče, Michle, Pankráce a Spořilova. Předvedli ukázky ze sletových vystoupení i z bohaté tělocvičné a sportovní činnosti od nejmenších dětí s rodiči až po nejstarší cvičence Věrné gardy – nejstarší cvičenka překročila požehnaný věk 90. let!

Motto:
Ni zisk, ni slávu !
Je jen jedna čest -
pro život příštích
vlastní život nést.
Mrtví, živí, nezrození dosud,
v bratrství vroucím neseme svůj osud !
Nechť silná těla vede silný duch!
Horoucí pravdou spjat je k druhu druh !
Otroctví, lži a nesvobodě – zmar !
Bratrství, pravdě, republice – Zdar !
/Výňatek z recitativu skladby prostných mužů na XIV.Všesokolském sletu Praha 1948/

Většina z nás si v dnešní době všimla fenoménu, který se rozmáhá ve fitness centrech, školních tělocvičnách a kulturních domech. Jedná se o Zumbu. Její hodiny jsou nakažlivé především proto, že je veselá a je určena každému bez rozdílu věku, pohlaví, pohyblivosti či tanečním dovednostem. Nemusíte být tanečník nemusíte být ani fyzicky zdatní. Na hodinu vám stačí vzít jen dobrou náladu a sportovní obuv.

V pondělí 30. května 2011 se v Sokole Spořilov konal "Dětský den se zvířátky". Zábavné sportovní odpoledne s grilováním pro děti i rodiče se opět vydařilo. Na závěr měli všichni možnost shlédnout ukázky cvičení předškolních a školních dětí v provedení cvičenců Sokola Spořilov.
Jakub Kunčík

V Sokole Spořilov se po celkové rekonstrukci podlahy začalo 7. února 2011 opět cvičit. První velká zatěžkávací zkouška nové podlahy proběhne v sobotu 19. února 2011 od 15 hodin, kdy se budou konat tradiční dětské Šibřinky a od 20 hodin pak Šibřinky pro dospělé. Pro všechny zúčastněné jsou povinné přezůvky."

Jakub Kunčík

Po havárii vody, která na více na dva měsíce omezila provoz sokolovny (Severozápadní VI. 1668), se aktivity spořilovských sokolů vrací do normálních kolejí. Výbor jednoty oznámil, že po celkové rekonstrukci podlahy sokolovny, zničené v důsledku havárie vody, bude druhý týden v únoru 2011 znovu obnoven provoz Sokola Spořilov.
Hned 19. února 2011 se konají od 15 hod. tradiční dětské šibřinky - tentokrát v bačkůrkách. Připraven bude zábavný program, soutěž masek, občerstvení a bohatá tombola. Přezůvky jsou povinné nejen pro masky, ale i pro doprovod!!

V pondělí dne 15. listopadu okolo 18. hodiny došlo k vážné havárii vodovodní sítě Pražských vodovodů a kanalizací, a.s.
V ulici SEVEROZÁPADNÍ V. v úseku proti budově sokolovny. Pracovníci záchranné čety PVK zahájili nutné práce zavřením přívodu vody a opatřením dodávky náhradního zdroje pitné vody pro postižené domky. Proud vody unikající z místa protržení potrubí se hnal podél sokolovny a vnikl do tělocvičny, zaplavil její parketovou podlahu do výše několika centimetrů. Voda se valila směrem ke vstupní chodbě a hlavními vchodovými dveřmi do sokolovny unikala dále do ulice SEVEROZÁPADNÍ VI.