Na fotografii, kterou nám zaslali vídenští spořilováci Spitznerovi je první třída Základní školy (tehdy obecné) na Spořilově - ZŠ Jižní.

Rodina Spitznerových z Vídně, ale původem ze Spořilova, opět zavzpomínala...

Vzpomínky, které nám zaslal pan Gerald Spitzner, Vám přinášíme v původní podobě, tak jak nám přišly do redakce. Jistě omluvíte prohřešky proti českému pravopisu, ale je třeba si uvědomit, že rodina pana Spitznera již mnoho let na Spořilově a v Čechách nebydlí... Proto je část je psána milou češtinou, některé části dokonce i německy.

Dne 29. července 1937 byl na Spořilově odhalen důstojný pomník bojovníků bitvy první světové války - pomník Hrdinům od Zborova.

Rodina pana Geralda Spitznera, která je úzce spjata se Starým Spořilovem, zaslala Spořilovským novinám první z krátkých vzpomínek na Spořilov, kde tito, nyní vídeňáci, dlouhá léta žili. Věříme že i jejich další vzpomínky zaujmou naše čtenáře.

Text přinášíme ve znění tak, jak přišel do redakce. Jistě omluvíte prohřešky proti českému pravopisu, ale je třeba si uvědomit, že rodina pana Spitznera již mnoho let na Spořilově a v Čechách nebydlí... Proto je část je psána milou češtinou, části dokonce i německy.

Toto je pokračování článku „Vzpomínky na Spořilov v letech 1929 až 1945“, který čerpá z knížky Převleky mého města, kterou nejznámější spořilovský obyvatel – spisovatel Adolf Branald, dokončil v roce 2002, ve svých dvaadevadesáti letech.

Spořilovský spisovatel Adolf Branald, ve svých dvaadevadesáti letech dokončil rozsáhlou knížku vzpomínek na pražský Spořilov. Nazval ji – Převleky mého města . Spořilovské noviny pro Vás připravily stručné resumé tohoto vynikajícího díla.
Obrazně řečeno je toto dílo je základním stavebním kamenem všech zájemců o oblast pražského Spořilova a tvoří neodmyslitelný podklad pro rozvoj nové pomocné historické vědy – spořilovologie. V současnosti je totiž jedinou existující publikací, kterou můžeme označit za ucelenou „Kroniku Spořilova“.

Dětství jsem prožil na pražském sídlišti Spořilov a teď bych vám o něm chtěl něco povědět. Tento text bude hodně osobní.
Staré domy jsou krásné, ale i sídliště mají svá kouzla, například vlny civilizační únavy sálající z letním sluncem rozpálených bílých paneláků Jižního Města, nebo kytičkový optimismus zazděný do struktury Zahradního města. Prostě, mám rád sídliště. A Spořilov, to je sídlištní veterán s podmanivou melancholií.