Kresba je od spořilovského legionáře bratra Vojtěcha Preissiga, velkého umělce a vlastence, vyzývající ke vstupu dobrovolníků - našich krajanů do Československých legií v USA. Preissig je znám svými díly s vlasteneckou tématikou boje za svobodnou vlast v době první světové války. Za svého pobytu v USA vstoupil do francouzských legií. Po skončení války se ve třicátých letech přistěhoval na Spořilov a stal se členem místní legionářské jednoty.

Letošní rok vzpomínáme stého výročí založení první vojenské jednotky za první, tzv.Velké světové války. V září roku 1914 vznikla na základě výzvy českých krajanských spolků v Petrohradě, Moskvě a Kyjevě první vojenská skupina nazývaná Česká družina, která měla z počátku 720 mužů.
Dne 11. října 1914 složili slavnostně přísahu a došlo k vysvěcení jejich praporu. Jednotka odjela na frontu a působila zpočátku v rámci 3. ruské armády. Vojáci byli přidělení k ruským plukům, kde působili jako rozvědčíci. V květnu 1916 díky novému přílivu zajatců z Rakousko-Uherské armády byla z pluku vytvořena brigáda. V lednu 1916 vznikl z České družiny samostatný Československý střelecký pluk. Jeho prvním bojovým vystoupením byla dne 2. července 1917 památná bitva u Zborova, malé vesničky ležící severozápadně od Tarnopolu. Úspěch československých legionářů znamenal obrovskou podporu diplomatického úsilí profesorga Tomáše Garrigue Masaryka o vznik samostatného Československého státu.

Tradiční Pietní shromáždění - setkání členů spořilovských odbojových a vlasteneckých organizací, škol a církví a všech Spořilováků na Národním hřbitově na Roztylském náměstí se koná ve čtvrtek dne 15.5.2014 v 10,30 hodin.

Tentokrát shromáždění vyslechne živou hudbu dvou amatérských souborů - podle programu bude Dechový orchestr JUNIOR ze Základní umělecké školy v Hostivaři účinkovat "na uvítanou" před zahájením programu od 10 hodin a po skončení shromáždění "na rozchodnou". V průběhu slavnosti vystoupí též komorní Pěvecký kvintet KOLORIT. Myslím, že tak obohatí náš tradiční každoroční program. Na závěr slavnosti položíme kytice s díky za hrdinství našim spoluobčanům - obětem druhé světové války a Pražského povstání.

Srdečně zveme všechny čtenáře Spořilovských novin, jejich známé a přátele k účasti na této tradiční květnové oslavě vítězství nad fašizmem a díků za svobodu a demokracii v naší vlasti.

Zastupitelé MČ Praha 4 na svém 18. zasedání schválili tento návrh:

Návrh ke schválení realizace projektu s pracovním názvem "Revitalizace památníku Spořilov" realizovaný na základě výzvy Ministerstva obrany.

Usnesení.
1. Schvaluje přípravu projektu s pracovním názvem Obnova Národního hřbitova Spořilov.
2. Schvaluje spolufinancování projektu v maximální výši 4,5 mil. Kč z rozpočtu ÚMČP4.

Závěr: Podvodný název zapříčinil více jak hodinovou rozpravu. Ministerstvo obrany ČR nikoho nenabádalo k revitalizaci hřbitova. Zcela je nesmysl, aby předělávku financovalo. Místo omezení hluku a smogu radnice dělá hřbitov. Jan Vlasák

Šedesát sedm a třináct je osmdesát. Rok sovětského olympijského medvídka, spartakiády, zahájení provozu na trase metra Kačerov – Jižní Město, vyhubení pravých neštovic a vzniku souborového systému FAT. Poslední dvě události se mne tenkrát nijak zvlášť nedotkly. Na osmdesátky vzpomínám zatím jen matně, možná se to zlepší s přibývajícím věkem. Když jsem ale četl výzvu v SN, říkám si, čichová paměť je jedna z nejsilnějších, a tak jsem v minulosti začichal. Najednou mi to začalo naskakovat...

Myšlenka vrátit pomníky věnované památce československých legionářů a připomenutí jejich hrdinských činů za 1. světové války ožila poté, co se po roce 1989 do naší vlasti vrátila svoboda a demokracie. Všechny památníky naší pohnuté minulosti totiž patří na místo, kde stály! Nebýt nacistů, tak tam stojí dodnes. Nebýt komunistů, tak už tam dávno byly!

S radostí podáváme všem štědrým dárcům i všem příznivcům obnovy památníku prvního odboje na Roztylském náměstí na Spořilově dobrou zprávu:

„Veřejná sbírka na obnovu této jedinečné vojensko-historické památky - vzácného díla sochaře legionáře bratra Karla Babky, sochy Hrdinům od Zborova, odhalené v roce 1937, probíhala na území České republiky v období od 5. května 2008 do 31. května 2009, kdy úspěšně skončila.“

Díky bratrské spolupráci s Asociací pro obnovu legionářských tradic ANLET, která byla pověřena organizací Sbírky, a jejímu prezidentovi pplk.v.z. Ing. Jaroslavu Houškovi, se podařilo nashromáždit na bankovním účtu a na darech občanů s využitím sběracích listin velmi pěknou částku v celkové výši 107 725,- Kč.

Po roce od vyhlášení letákem o Veřejné sbírce na památném náměstí ruského legionáře - generála Karla Kutlvašra v Nuslích u příležitosti oslav ukončení druhé světové války v květnu roku 2008 se díky společnému úsilí všech pořadatelů Sbírky - ústředí odbojových a vlasteneckých organizací a občanských sdružení a jejich místních orgánů na Spořilově: Českého svazu bojovníků za svobodu, České obce sokolské, Masarykova demokratického hnutí a Úřadu Městské části Praha 4 podařilo oslovit veřejnost nejenom na Spořilově a v Praze 4, avšak prostřednictvím těchto organizací a jejich členů i v celé Praze, celé naší vlasti i v zahraničí. Tak se o naší sbírce ve prospěch obnovy sochy ruského legionáře od Zborova dověděli Sokolové i naši krajané v australském Sydney, právě tak jako členové Sokola Mnichov, Paříž nebo Vídeň. Velkou pomoc při vyhlášení Veřejné sbírky poskytly sdělovací prostředky jako mediální partneři, zejména noviny Městské části Praha 4 TUČŇÁK, NÁRODNÍ OSVOBOZENÍ, SOKOL, KALEIDOSKOP, ČAS a ČESKÝ ZÁPAS. Náš vřelý dík za pomoc a spolupráci náleží zejména redakci internetových SPOŘILOVSKÝCH NOVIN.

Na 15. zasedání Zastupitelstva Městské části Praha 4 dne 20. června 2013 seznámili členové Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova (dále Sboru) pana starostu Pavla Caldra, zástupce starosty, další členy vedení, radní a zastupitele MČ Praha 4 s dosažením závažného kroku při obnově, jakým je zhotovení modelu repliky pomníku. Podařilo se uskutečnit po dlouhých čtyřech letech od ukončení veřejné sbírky, a to právě díky finančním darům občanů ze Spořilova, Prahy 4 a grantu Magistrátu hlavního města Prahy za celkovou částku 20 000,- Kč.

Na plenárním zasedání Zastupitelstva Prahy 4 vystoupil na toto téma v krátkém tříminutovém slově člen představenstva Sboru Vladimír Prchlík. V úvodu interpelace připomněl význam dějinných událostí z minulosti pro současnou i budoucí společnost. Jako aktuální příklady z nedávných dnů uvedl 18. červen 1942 jako den 51. výročí hrdinského boje Československých parašutistů vyslaných z Velké Británie k uskutečnění atentátu na Zastupujícího Říšského protektora Reinharda Heydricha v jejich nerovném boji s nacistickou přesilou v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, 21. červen 1621 jako výroční den popravy 27. českých pánů po porážce na Bílé Hoře a blížící se 96. výročí památné bitvy u Zborova dne 2. července 2013.

Je výrazem našich díků a vděčnosti připomenout si právě dnes hrdinství československých legionářů a vyjádřit úctu všem hrdinům, bez nichž bychom dnes nežili ve svobodné a demokratické české společnosti. V závěru interpelace požádal všechny přítomné o plnou podporu dlouholetého úsilí o obnovu pomníku Hrdinům od Zborova, který je zařazen do celostátního projektu Ministerstva obrany České republiky „LEGIE 100“ na počest stého výročí založení Československých legií v roce 1914 v Paříži.

V předsálí velkého zasedacího sálu Radnice v Nuslích byl na výstavce představen model repliky pomníku v měřítku 1:20 a další dokumenty a fotografie k veřejné sbírce občanů Spořilova a Prahy 4.
Model repliky původního pomníku s jeho okolím vypracoval do všech podrobností umělecký sochař Karel Holub z Prahy 8 - Kobylis (na snímku). S použitím moderních zobrazovacích prostředků se tomuto významnému umělci podařilo velmi věrně a plasticky vyjádřit historický dojem této slavnostní události - sochy a jejího okolí, jež tvoří vynikající výtvarný celek. Model se těšil velké pozornosti radních a zastupitelů, kteří často svými dotazy projevovali živý zájem o tuto historickou památku, která stála od června roku 1937 na Roztylském náměstí na Spořilově . Za 2. světové války byla německými okupanty v červnu roku 1940 odstraněna a zcela zničena.

S plnou podporou této sbírce na obnovu památky hrdinů 1. světové války - Československých legionářů v boji za národní samostatnost a demokracii pod vedením profesora T.G. Masaryka jsme se setkali u nejvyšších představitelů - předsedy a členů vlády České republiky. Písemně vyjádřili svůj obdiv a svoji osobní plnou společenskou a morální podporu pořadatelům této Sbírky.

Vyjádřili naši společnou povinnost dbát na připomenutí českých národních tradic naší slavné minulosti, bez nichž by nevznikl v roce 1918 ani samostatný svobodný a demokratický stát Československá republika.

V tom spatřujeme morální vítězství společného úsilí všech těch, kteří přispěli nejenom hmotnými dary, avšak často vyjádřili své vlastenecké postoje v rozhovorech a při četných osobních setkáních členů Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova s občany Spořilova, a to bez rozdílu na jejich společenské postavení, politické přesvědčení nebo náboženské vyznání.

Po zveřejnění informace a výzvy občanům k poskytnutí historických podkladů v novinách Městské části Praha 4 – TUČŇÁK v roce 2006 a zprávy o záměru obnovit na Roztylském náměstí na Spořilově sochu bojovníka od Zborova (za nacistické okupace byla socha odvezena na neznámé místo) se podařilo objevit několik dobových fotografií a získat řadu velmi cenných a vzácných dokumentů. Svědčí to o zájmu občanů Spořilova o osud tohoto překrásného památníku jako symbolu boje za národní osvobození, na jehož vítězném konci v roce 1918 došlo k založení samostatného státu - svobodné a demokratické Československé republiky.

V předsletovém roce 2011 jsme dali restaurovat naše oba sokolské prapory: Prapor členstva a prapor věnovaný Věrnou gardou dorostu Sokola. Jejich stav za dlouhá léta neodborného – často utajeného uložení ve vlhkých sklepích spořilovských domečků, velmi utrpěl. Jenom zázrakem jsme o ně nepřišli. Byly zachráněny díky velké odvaze až hrdinství členy Sokola v době Protektorátu Čechy a Morava i za komunistické nadvlády. Vždyť naše prapory – jako němí svědkové národního vzepjetí a vlastenectví českého národa, které představoval Sokol, měly být podle příkazu okupantů již dávno odevzdány k likvidaci úřadů.

Po dlouhých šedesáti osmi letech od Pražského květnového povstání v roce 1945 se konečně dočkali hrdinové ze Spořilova a Roztyl svého ocenění – odhalení pamětní desky se jmény všech obětí 2. světové války.
Za hojné účasti spořilovské veřejnosti a za krásné jarní pohody zalité sluncem se uskutečnilo dne 7. května 2013 dopoledne na Národním hřbitově na Roztylském náměstí slavnostní shromáždění, svolané svorně všemi odbojovými, vlasteneckými a církevními organizacemi ze Spořilova. Světlou stránkou setkání asi sta občanů ze Spořilova a okolí byla velmi pěkná návštěva osmdesáti žáků zdejších škol s jejich řediteli a učiteli.
Celý průběh slavnosti odhalení desky natáčela Česká televize, která pořídila řadu zajímavých záběrů z celé slavnosti a pohovořila s několika účastníky, zejména s pamětníky květnových událostí, jak se odehrály na Spořilově před 68 lety.
Pořad „Z METROPOLE“ uvede ČT24 v sobotu dne 11. května od 11:30 hodin a tentýž den poté jej opakuje ve 12:00hodin na stanici ČT1.

Dne 8. dubna 2013 se dožila požehnaného věku 85 let členka Věrné gardy Tělocvičné jednoty Sokola Spořilov-Roztyly sestra Ivana Drbalová-Krausová. V jejím vysokém stáří se stále vrací ve vzpomínkách na Spořilov, kde prožila od dětství dlouhá léta svého života. V posledních dnech napsala pozoruhodné literární dílo - báseň vystihující po všech stránkách její živé vzpomínky i dojmy ze Spořilova a okolí až do současnosti.

Její báseň je jakousi "Ódou na Spořilov", v níž velmi věrně, vtipně a výstižně popisuje své zážitky a celoživotní zkušenosti za dlouhou dobu svého pobytu na Spořilově.

Věříme, že tento příspěvek zaujme nejenom pamětníky starých časů - obyvatele Starého Spořilova a okolí, ale i všechny čtenáře SPOŘILOVSKÝCH NOVIN. Uveřejnění tohoto příspěvku s Tvojí neobyčejnou básní, milá Ivanko, přijmi jako naše blahopřání od všech členů Sokola i za redakci SPOŘILOVSKÝCH NOVIN.

Tomáš Hromádka, Vladimír Prchlík

Dne 8. března uplyne 69 let od vyvraždění rodinného tábora v koncentračním táboře Osvětim. O hrůzách vypráví paní Marta Kottová (* 22.2.1929), která patří k obětem nacistické genocidy židů. Je to žena, která přežila věznění v koncentračních táborech Terezín a Osvětim, kam byla jako dítě odvezena k likvidaci. Byla oceněna prezidentem republiky dne 28. října 2008 medailí za zásluhy. Navštěvuje školy, vzpomínkové akce a všemožně se snaží současným generacím, především mládeži, předávat svoji tragickou zkušenost. Usiluje o to, aby memento holokaustu (vyvraždění národů) nikdy nevymizelo z naší paměti.

Jan Palach (11. 8. 1948 – 19. 1. 1969) - student ze Všetat na Mělnicku. V roce 1967 začal studovat na Vysoké škole ekonomické a od roku 1968 přestoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Těžce prožíval vývoj v naší zemi po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Dne 16. ledna 1969 v Praze na Václavském náměstí poblíž Národního muzea se polil hořlavinou a upálil na protest proti ústupkům okupantům a pro vyburcování národní morálky proti ztrátě svobody. Těžkým popáleninám podlehl dne 19. ledna 1969. Jeho pohřeb se stal výrazem odporu celého národa proti okupantům. Měsíc poté, dne 25. února 1969 se upálil na stejném místě jiný student Jan Zajíc a v dubnu 1969 je následoval v Jihlavě Evžen Plocek.

Krátce před Vánocemi dne 21.prosince 2012 odešel náhle na věčnost přítel a bratr Arnošt Kopal.
Dožil se požehnaných osmdesáti osmi let plodného života naplněného činorodou prací technika – vynálezce, s nejrůznějšími zájmy, s láskou k dětem a rodině i s přátelským vztahem ke svému okolí