Městská část Praha 4 ve spolupráci s Ing. Monikou Hoření a PhDr. Janou Vrzalovou zřídila pamětní místo pro významnou spořilovskou osobnost, protinacistickou odbojářku Irenu Bernáškovou (7. 2. 1904 – 26. 8. 1942). Pamětní lavička je umístěna v zeleni za římskokatolickým kostelem sv. Anežky České na Spořilově na Roztylském náměstí. Slavnostní odhalení lavičky se konalo 29. srpna 2023.

Česká republika 1. ledna 2023 oslaví 30. výročí vzniku. Hlavní město při této příležitosti nasvítí vybrané budovy do trikolory a v centru metropole vyvěsí české vlajky. Do ulic také koncem ledna vyjede speciální tramvaj k připomenutí výročí volby Václava Havla prvním českým prezidentem.

V sobotu 13. srpna 2022 zemřel tiše uprostřed svých nejbližších čestný občan Prahy 4 Ing. Vladimír Prchlík, CSc., Sokol, spořilovský patriot a dlouholetý redaktor Spořilovských novin.

Před 80 lety byla popravena gilotinou naše spoluobčanka, paní Irena (Inka) Bernášková. Bydlela na Spořilově a žili zde i její příbuzní se svými rodinami. Byla ženou v domácnosti, která se postupně stala vůdčí osobností místního protifašistického odboje. Vydávala ilegálně časopis V boj, kterým podporovala českou národní hrdost. Usilovala o obnovení ČSR. Malíř a grafik Vojtěch Preissig, otec paní Inky, časopis ilustroval kresbami s protifašistickou a vlasteneckou tématikou.

3. června 2022 byly uloženy opětně prsti do niky Staroměstské radnice, odebrané členy Československé obce legionářské z bojišť. Původní prsti patrně byly zničeny pro bronzová pouzdra. Na jejich místo byla dána prsť z bojiště v dukelském průsmyku.

V požehnaném věku 104 let zemřel častý návštěvník spořilovských farmářských trhů, Spořilovák, skaut a hlavně mimořádný člověk Eduard Marek (17.3.1917 - 22.1.2022).

Dlouholetou a velmi obětavou předsedkyní Rady starších Církve československé husitské byla sestra Marie Vernerová (+31.3. 1986). Manželé Vernerovi bydleli v rodinném domku v Roztylských sadech nad kostelem Sv. Anežky České. Měli dva syny - staršího Dalibora a mladšího Zdeňka (Viz: Prchlík Toulky Starým Spořilovem). Manžel byl velmi skromný, tichý a v mladém věku podlehl těžké nemoci. Zanechal dvě malé děti, o něž se sestra Vernerová vzorně postarala a oběma synům umožnila vystudovat vysokou školu.

Příprava založení a rozvoj náboženské obce Církve československé na Spořilově v době první republiky obrážely všeobecnou situaci ve společnosti a stav náboženských organizací v nově vytvářeném státě. Český a slovenský národ utiskovaný po staletí a živořící v područí Rakousko-uherské monarchie spjaté přímo s Římskokatolickou církví u nás toužil po svobodě politické a hospodářské. Pocítil žhavou touhu po nové církvi národní, která svoje učení založila na reformační náboženské tradici husitské a českobratrské. Byli to především naši legionáři, kteří zažili to největší utrpení a odmítali sloužit pod prapory cizí mocnosti a věřit cizím hodnostářům římské církve.
Dokladem této skutečnosti byl můj tatínek Karel Prchlík - ruský legionář, který vystoupil z Církve římskokatolické po návratu do vlasti. Naproti tomu rodina mé maminky Adély Smetanové v téže době přestoupila z římskokatolické víry na československou.

Připomínka 79. výročí boje v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze 2 mezi příslušníky SS a gestapa a sedmi československými parašutisty z výsadků Anthropoid, Silver A, Out Distance, Bioscop a Tin (18. června 1942) se konala 15. června 2021 v Husově háji v Záběhlicích u pomníčku Jana Miliče Zelenky. Požehnáním a modlitbou posloužil farář Jan Hlavsa z Církve československé husitské. U pomníčku nově najdete panel se stručnou historii Protektorátu Čechy a Morava. Pietní místo vybudoval Sbor pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova.

Čtenář Josef Karhan nám do redakce zaslal zajímavý snímek z pietního aktu z 9. května 1969, kdy se památce padlých obyvatel Spořilova v květnu 1945 poklonili skauti a vlčata z místního skautského oddílu. Dokážete identifikovat účastníky pietního aktu? Napište nám na noviny@sporilov.info nebo vložte jména do komentářů.

P. S. Pietní akt na Roztylském náměstí se uskuteční bez přítomnosti veřejnosti.

Dne 20.11.2009 obdrželo Ministerstvo kultury České republiky jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče od Národního památkového ústavu podnět k zahájení řízení o prohlášení několika spořilovských nemovitostí za kulturní památku.
Přípravy historických podkladů se zdůvodněním se s nadšením ujali za Římskokatolickou farnost Páter Řehoř Mareček a Pavel Roček, za Český svaz bojovníků za svobodu bratři Vladimír Dvořák a Vladimír Tumpach a za Sbor pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova bratři Vladimír Prchlík a Jan Vlasák.
Rozhodnutím Ministerstva kultury České republiky ze dne 9.2.2011 se díky vytrvalému úsilí a spolupráci společenských organizací na Spořilově s Národním památkovým ústavem v Praze podařilo povýšit zákonem na chráněnou kulturní památku České republiky. Zahrnuje stavbu kostela čp. 2500 a okolní pozemky vymezené Římskokatolickým chrámem svaté Anežky České, Národním hřbitovem s památníkem bojovníkům z Pražského povstání a s historickým pomníkem Hrdinům od Zborova.

K desátému výročí vyhlášení významné historické části území středu naší obce chceme přiblížit čtenářům Spořilovských novin význam této události a podle rozhodnutí Ministerstva kultury České republiky č.j. MK10417/2011OPP.

Na nejkrásnějším místě Spořilova mezi vzrostlými lípami a talpami nad Roztylským náměstím stojí už 85 let kostel svaté Anežky České. Kostel byl dán do služby vysvěcením 27. října 1935 kanovníkem Jaroslavem Kulačem. Dnes je tato stavba chráněnou kulturní památkou České republiky. Začátek stavby je spojován se jménem poslance JUDr. Františka Noska, ministrem pošt a telegrafů, který koupil pozemek na Roztylském náměstí ze sbírek farníků pro definitivní kostel. Návrh kostela je dílo ruského architekta, emigranta Ing. arch. Nikolaje Pavloviče Paškovského ve funkcionalistickém architektonickém slohu s velmi jednoduchým vybavením. To odpovídalo chudobě řádu sv. Františka z Asissi a Anežky, řeholnice abatyše kláštera Na Františku. Od začátku výstavby Spořilova byl pověřen duchovní správou původní kaple a kostela řád františkánů z kláštera Panny Marie Sněžné z Prahy. Provinciál Jan Evangelista Urban vedle duchovní správy dbal také o hudební a dramatickou kulturu. Sál pod kostelem sloužil pro divadlo mladého Ivana Vyskočila, dnes docenta DAMU a Jiřího Suchého, dnes ředitele Semaforu a loutkové divadlo Augustina Sochra. Po II. Vatikánském koncilu tehdejší farář ThDr. Cyril Josef Kadlec nechal upravit vnitřek kostela podle návrhu arch. Mariana Farky. Rekonstrukce spočívala v odstranění mřížky mezi kněžištěm a lidem. Nekonvenční křížová cesta je z tehdy nového plastového materiálu od sochaře Karla Stádníka. Na stěně křestní kaple je kopie obrazu Madony s dítětem (Madonna col Bambino) s Asissi od Petra Lorenzettiho. Po stranách stojí sv. František a sv. Jan Evangelista. Kopii provedl akademický malíř Karel Solařík.