Dne 20.11.2009 obdrželo Ministerstvo kultury České republiky jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče od Národního památkového ústavu podnět k zahájení řízení o prohlášení několika spořilovských nemovitostí za kulturní památku.
Přípravy historických podkladů se zdůvodněním se s nadšením ujali za Římskokatolickou farnost Páter Řehoř Mareček a Pavel Roček, za Český svaz bojovníků za svobodu bratři Vladimír Dvořák a Vladimír Tumpach a za Sbor pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova bratři Vladimír Prchlík a Jan Vlasák.
Rozhodnutím Ministerstva kultury České republiky ze dne 9.2.2011 se díky vytrvalému úsilí a spolupráci společenských organizací na Spořilově s Národním památkovým ústavem v Praze podařilo povýšit zákonem na chráněnou kulturní památku České republiky. Zahrnuje stavbu kostela čp. 2500 a okolní pozemky vymezené Římskokatolickým chrámem svaté Anežky České, Národním hřbitovem s památníkem bojovníkům z Pražského povstání a s historickým pomníkem Hrdinům od Zborova.

K desátému výročí vyhlášení významné historické části území středu naší obce chceme přiblížit čtenářům Spořilovských novin význam této události a podle rozhodnutí Ministerstva kultury České republiky č.j. MK10417/2011OPP.

Na nejkrásnějším místě Spořilova mezi vzrostlými lípami a talpami nad Roztylským náměstím stojí už 85 let kostel svaté Anežky České. Kostel byl dán do služby vysvěcením 27. října 1935 kanovníkem Jaroslavem Kulačem. Dnes je tato stavba chráněnou kulturní památkou České republiky. Začátek stavby je spojován se jménem poslance JUDr. Františka Noska, ministrem pošt a telegrafů, který koupil pozemek na Roztylském náměstí ze sbírek farníků pro definitivní kostel. Návrh kostela je dílo ruského architekta, emigranta Ing. arch. Nikolaje Pavloviče Paškovského ve funkcionalistickém architektonickém slohu s velmi jednoduchým vybavením. To odpovídalo chudobě řádu sv. Františka z Asissi a Anežky, řeholnice abatyše kláštera Na Františku. Od začátku výstavby Spořilova byl pověřen duchovní správou původní kaple a kostela řád františkánů z kláštera Panny Marie Sněžné z Prahy. Provinciál Jan Evangelista Urban vedle duchovní správy dbal také o hudební a dramatickou kulturu. Sál pod kostelem sloužil pro divadlo mladého Ivana Vyskočila, dnes docenta DAMU a Jiřího Suchého, dnes ředitele Semaforu a loutkové divadlo Augustina Sochra. Po II. Vatikánském koncilu tehdejší farář ThDr. Cyril Josef Kadlec nechal upravit vnitřek kostela podle návrhu arch. Mariana Farky. Rekonstrukce spočívala v odstranění mřížky mezi kněžištěm a lidem. Nekonvenční křížová cesta je z tehdy nového plastového materiálu od sochaře Karla Stádníka. Na stěně křestní kaple je kopie obrazu Madony s dítětem (Madonna col Bambino) s Asissi od Petra Lorenzettiho. Po stranách stojí sv. František a sv. Jan Evangelista. Kopii provedl akademický malíř Karel Solařík.

Sbor pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova, 54. ZO Spořilov - Českého svazu bojovníků za svobodu a Obec baráčníků Roztyly - mladému sokolskému odbojáři Janu Milíčovi Zelenkovi umístili pamětní desku v Husově háji ve Slatinském lesíku v Praze 10 - Záběhlice.
Lem kamenné desky zdobí převzatý vzor výšivky v národním dekorativismu ze sokolské sletové halenky jeho maminky. Na hrdiny se nezapomíná! Po zklidnění virových nákaz výše uvedené organizace uspořádají důstojné odhalení památníku.

Na budově historické radnice v Nuslích zavlála 8. října 2020 sokolská vlajka jako připomínka Památného dne sokolstva, dne, který je poctou všem členům a členkám Sokola, kteří během téměř 160 let existence této tělocvičné organizace obětovali své životy v boji za svobodu, demokracii a samostatnost. Od roku 2019 je zařazen do kalendáře významných dnů České republiky.

Od tohoto týdne si hlavní město připomene události z roku 1945. Dnes je to totiž přesně 75 let od začátku povstání s cílem osvobození Prahy z nacistického područí. I když je letošní výročí zastíněno situací okolo koronaviru, události z doby před tři čtvrtě stoletím si v metropoli lidé připomenou alespoň symbolicky. Pražané si budou moci od 8. května na Mariánském náměstí prohlédnout panelovou výstavu historických fotografií z května 1945, která bude k dispozici i na webu vitezstvi.praha.eu. Prostřednictvím interaktivní mapy mohou lidé navštívit také pietní místa Pražského povstání a poklonit se hrdinům, kteří bojovali a umírali za naši svobodu.

S úctou a obdivem si připomínám osudy známých osobností Starého Spořilova a jejich rodin, s nimiž jsem se důvěrně znal a potkával v době mého dětství i dospělosti. Sdílel jsem s nimi jak časy míru, klidu, budování a rozvoje, tak společně prožíval přepadení státu cizí velmocí v roce 1938 a období domácího odboje za německé okupace.

Vzhledem k vyhlášenému nouzovému stavu se v letošním roce uskuteční pietní akt k výročí ukončení II. světové války na Národním hřbitově na Roztylském náměstí v omezené podobě.

1. díl
2. díl

Letošní pietní akt obětem II. světové války ze Spořilova a Roztyl se uskutečnil na Roztylském náměstí v aprílovém počasí v pátek 10. května 2019. Na Národním hřbitově promluvil vedle zástupců Českého svazu bojovníků za svobodu a Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova Vladimíra Dvořáka a Vladimíra Prchlíka také velvyslanec Slovenské republiky Peter Weiss.
Věnce a kytice položila také delegace městské části Praha 4, přítomny byly děti se spořilovských škol, vojenská stráž, sokolská dechovka Jitřenka z Libně a desítky spořilovských občanů. Nechybělo také církevní požehnání od zástupce Církve československé husitské a československá státní hymna.

Byl vypuštěn 24. října 1978, tedy před 40 lety, ze sovětského arktického kosmodromu nosnou raketou Kosmos-3M společně s mateřskou družicí Interkosmos-18. Jako student elektronické fakulty v roce 1964 při prázdninové stáži v Geofyzikálním ústavu na pražském Spořilově jsem se seznámil vědeckým pracovníkem RNDr. Jiřím Mrázkem, CSc. Zabýval se geomagnetickými jevy v ionosféře a šířením elektromagnetických vln v magnetosféře země. Byl renomovaným amatérem vysílačem (značka OK1GM).