Ulice Spořilova

• Starý Spořilov (včetně Sídliště Spořilov I)
  

• lokalita severně zvaná „Hutě“ (nachází se severně od Sídliště Spořilova II)

• Sídliště Spořilov II (severní i jižní část)

• lokalita kolem Chodoveckého náměstí (nepatří sice do katastru Záběhlic, ale „logicky“ patří do oblasti Spořilova

 Lokalita „Starý Spořilov“ a „Sídliště Spořilov I“

Jižní I - XVII

Název všech těchto ulic je odvozen od zeměpisné polohy vůči ulici Hlavní. Ulice Jižní I až Jižní XIV byly takto pojmenovány již v roce 1928. Ulice Jižní XV až Jižní XVII vznikly a byly pojmenovány až o dva roky později.

Jižní náměstí

Jedno ze tří současných náměstí na Spořilově. Iv tomto případě je název odvozen od polohy k Hlavní „třídě“ Spořilova. V letech 1928 – 1947 neslo jednoduchý název - „Náměstí II“. Vzniklo právě v roce 1928. 

Východní náměstí

Název je, jak jinak, odvozen od polohy na Starém Spořilově. V letech 1928-1948 neslo název „Náměstí III“.

Jihovýchodní I - IX

Nejinak je to z názvem dalšího souboru ulic Spořilova, které leží jihovýchodním směrem od ulice Hlavní. Ulice pod číslem I až VIII byly pojmenovány již při jejich vzniku v roce 1928, ulice číslo VI dostala své jméno až ve 30.letech 20.století a ulice Jihovýchodní IX byla takto pojmenována dokonce až po válce, v roce 1947.

Jihozápadní I - VI 

Stejně jako v předchozím případě byly ulice odrazem zeměpisné polohy vůči spořilovskému „bulváru“. Ulice číslo I až V byly pojmenovány hned po vzniku Spořilova a „šestka“ až v roce 1930.

Roztylské náměstí

Původně se v letech 1927 – 1928 krátce jmenovalo „Hlavní náměstí“ (podle centra Spořilova), kolem roku 1933 se na mapách objevuje také název „Spořilovské náměstí“, ale své současné jméno – „Roztylské“ nese po jménu původní osady Roztyly, která se dělila na dvě části (Horní Roztyly a Dolní Roztyly), které původně obě ležely na záběhlickém katastru a v polovině 19. století se staly součástí obce Záběhlice, s níž byly v roce 1922 připojeny k Velké Praze.

Roztylské sady

Sady v jižní části Starého Spořilova vedou napříč touto čtvrtí od jihozápadu k severovýchodu a protínají Roztylské náměstí u kostela Svaté Anežky České.

Nad sady

Název je odvozen od polohy ulice nad Roztylskými sady a ulice se takto jmenuje od roku 1947.

Čtyřdílná

Tento poněkud netypický název nese ulice od roku 1947 jednoduše proto, že je „přeťata“ na čtyři díly.

Vestavěná

Tato ulice, pocházející z roku 1947, kdy byla také pojmenována, nese svůj název proto, že by až dodatečně doslova vestavěna do tehdy již existujících ulic

Boční I - II

Název těchto dvou spořilovských ulic vzniknul již v roce 1928 a jmenují se tak proto, že vybíhají z Roztylského náměstí na jeho „bok“, a to doprava (Boční II), respektive doleva (Boční I).

Božkovská

Tato ulice leží v oblasti Starého Spořilova, ale zdejší výstavba je již novější. Božkov je vesnice ve středních Čechách, východně od Prahy a ulice se tak jmenuje od roku 1962.

Holčovická

Tato ulice leží v oblasti Starého Spořilova, hned vedle Božkovské ulice. Holčovice je vesnice ve středních Čechách, západně od Vlašimi a ulice se tak jmenuje od roku 1973 (v době, kdy zde vznikla zástavba nízkých bytových domů).

Lešanská

Tato ulice leží v oblasti Starého Spořilova, ale zdejší výstavba je již novější. Lešany jsou vesnicí v Posázaví ve středních Čechách, a ulice se tak jmenuje od roku 1962, kdy také vznikla.

Severní I – XI

název je odvozen od skutečnosti, že se celá oblast nachází severně od ulice Hlavní. Všechny ulice (celkem jedenáct ulic) se tak nazývají už od roku 1928, kdy vznikly.

Severovýchodní I - VI

Ulice vedou od středu Spořilova a jmenují se tak už od roku 1928, až na výjimku v podobě ulice Severovýchodní V, která se tak jmenuje až od roku 1955 (předtím nebyla pojmenována).

Severozápadní I - VI

Všech těchto šest spořilovských ulic vede od středu Spořilova západním směrem a jmenují se tak již od roku 1928. 

Zapomenutá

Tento kuriózní název ulice připomíná celkem komickou skutečnost, že se v době pojmenovávání nově vzniklých spořilovských ulic (v roce 1928) na tuto ulici jaksi zapomnělo, což jí nakonec vyneslo její název. Jmenuje se tak od roku 1947.

Zakrytá

Ulice, kde není žádná obytná budova. Její název odráží polohu pod Jižní spojkou. Ulice byla takto pojmenována teprve v nedávné době Nachází se zde jen Sběrný dvůr,

Sliačská

Sliač je město na středním Slovensku a tato spořilovská ulice se tak jmenuje od svého vzniku v roce 1973.

Trenčínská

Trenčín je krajské město na západě Slovenska a ulice na spořilovském sídlišti I. se po něm jmenuje od roku 1964, kdy také vznikla.

Vrútecká

Vrútky jsou součástí slovenského města Martin na středním Slovensku. Ulice se tak jmenuje od roku 1964, kdy vznikla.

Žilinská

Žilina je krajské město na středním Slovensku a spořilovské ulici toto město dalo jméno v roce 1964, kdy také vznikla.

Zvolenská

Zvolen je rovněž město na středním Slovensku a tato poměrně „mladá“ spořilovská ulice nese toto jméno od doby svého vzniku v roce 1986 (nachází se zde panelová zástavba, typická pro 80. léta 20.století).

Púchovská

Púchov, město na západním Slovensku. Ulice podle něj nese jméno od svého vzniku v roce 1964 .

Trnavská

Trnava je město na jižním Slovensku a ulice se tak jmenuje od vzniku v roce 1964.

Kremnická

Kremnica je město na jižním Slovensku v Kremnických vrších. Ulice byla pojmenována v době svého vzniku v roce 1978.

Zalomená

Název ulice je dán jejím tvarem. Ulice vznikla již krátce před válkou v roce 1939, kdy byla také pojmenována. V současných plánech Prahy se již však nevyskytuje

Pod Spořilovem

Název této zaniklé ulice byl logický. Ulice se jmenovala podle polohy. Vznikla a byla pojmenována v roce 1947  a  zrušena v roce 1991 v souvislosti s výstavbou na Sídlišti Spořilov. Ulice se nacházela mezi dnešní Púchovskou a Severovýchodní I.

Bratislavské náměstí

Toto náměstí, pojmenované podle hlavního slovenského města se nacházelo zhruba mezi Zvánovickou a Trnavskou ulicí (přibližně v místě dnešního podchodu Spořilovské ulice) a končila tu tramvajová linka č.19. V souvislosti se stavbou propojovací komunikace mezi Jižní spojkou a dálnicí D1 (což je právě Spořilovská ulice) toto náměstí zcela zaniklo.

Pyšelská

To bylo jméno ulice, která už také dneska neexistuje. Nacházela se u dnešní spořilovské polikliniky Božkovská. Na mapě z roku 1979 je však ještě zanesena.

Lokalita „Hutě“

Huťská

Název této ulice v osamocené lokalitě zvané místními starousedlíky „Hutě“ připomíná starou huť – hamr. Ulice vznikla a byla pojmenována v roce 1935.

Krajánkova

Ulice se jmenuje podle starého pojmenování. Krajánkové byly vandrující mlýnští tovaryši. Ulice vznikla a byla pojmenována v roce 1947.

U mlýna

Název této ulice je odvozen od její polohy u záběhlického mlýna, který již neexistuje. Ulice vznikla a byla pojmenována již v roce 1935.

Zárybničná

Název této ulice je odvozen od její polohy za Hamerským rybníkem. (zvaným též „Hamerák“ nebo zkráceně „Hamrák“). Ulice vznikla a byla pojmenována v roce 1947.

Podle náhonu

Ulice byla pojmenována podle mlýnského náhonu záběhlického mlýna. V letech 1947-1958 se jmenovala „Podle mlýna“.

K vodě

Ulice je jmenuje podle polohy vůči Hamerskému rybníku na rameni potoka Botič. Úzká asfaltová cesta byla takto pojmenována kolem roku 1968.

K prádelně

Ulice se jmenuje podle směru k bývalé První pražské parostrojní prádelně (Blechova prádelna) a chemické čistírně, která zde vznikla před 1.světovou válkou v roce 1912. Ke zdejšímu praní se využívala měkká voda z nedalekého Hamerského rybníka a prádlo se bělilo na přilehlých loukách. Na místě bývalé prádelny byl nedávno dokončen soubor bytových domů Hamr, který celkem hezky dotváří dříve jinak velmi zanedbaný areál. V letech 1927-1937 se tato ulice jmenovala „Kostelní“, neboť na konci ulice se nachází románský kostel Narození Panny Marie z 12.století.

Lokalita „Sídliště Spořilov II“

Na Chodovci

Tato „polokružní“ ulice, která vede téměř kolem celé severní části Sídliště Spořilova II dostala své jméno už v roce 1962, kdy vznikla. Její název se odvíjí od místního názvu lokality Chodovec, která je ale od ní poměrně vzdálená.

Střimelická

Hradové Střimelice jsou vesnicí ve středních Čechách, která leží severovýchodně od Benešova. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1973. (zástavba je ale již z období 1962-1966).

Zvánovická

Zvánovice je vesnice nedaleko Prahy jihovýchodním směrem. Ulice a její název pochází z roku 1973 (zástavba je ale již z období kolem roku 1964, jedna z nejstarších v této části Spořilova II).

Hrusická

Tato ulice vznikla a byla pojmenována v roce 1963 podle vsi se středních Čechách, kde se narodil známý malíř Josef Lada.

Měchenická

Podle obce Měchenice, která leží asi 10 kilometrů od pražské Zbraslavi je tato ulice pojmenována od roku 1968.

Bojanovická

Obec Bojanovice, která leží na jih od Prahy dala této ulici jméno v roce 1968, kdy ulice vznikla po dostavbě zdejších cihlových sídlištních domů.

Choratická

Podle obce Choratice, která se nachází severovýchodně od Benešova je tato ulice pojmenována od roku 1973, kdy vznikla.

Dunická

Tato poměrně nová spořilovská ulice vznikla teprve v roce 1987, kdy byl dokončen zdejší jediný čistě panelový patnáctipodlažní dům (v severní části Sídliště Spořilova II) u kina Sigma - dnes Edison. Ulice se jmenuje podle obce, která leží nedaleko Humpolce.

Hlavní

Snad nejdůležitější, nejznámější  a suverénně nejdelší spořilovská ulice vznikla již v roce 1928 a její název je odvozen od jejího charakteru v rámci oblasti Spořilova. Po dostavbě Sídliště Spořilova II byla „protažena“ ze Starého Spořilova do dnešní podoby a její část, která leží na sídlišti nese svoje jméno od konce 60.let.

Bělčická

Podle obce Bělčice, která se nachází nedaleko Benešova je tato ulice pojmenována již od roku 1962, kdy také vznikla.

Malovická

Obec Malovice, která leží jižně od Benešova dala této ulici jméno v roce 1973, kdy ulice vznikla.

Svojšovická

Podle obce Svojšovice, která se nachází jihovýchodně od Prahy je tato ulice pojmenována od roku 1973, kdy také vznikla.

Struhařovská

Podle obce Struhařov, která se nachází nedaleko Říčan u Prahy je tato ulice pojmenována od roku 1973, kdy také vznikla.

Postupická

Obec Postupice, která leží jihovýchodně od Benešova, dala této ulici jméno v roce 1973, kdy ulice vznikla.

Choceradská

Podle obce Chocerady, která se nachází jihovýchodně od Prahy je tato ulice pojmenována. Vznikla již před rokem 1968.

Spořilovská

Tato ulice, která vlastně ulicí v pravém smyslu slova není, je poměrně drsnou „dělící čárou“ mezi Starým Spořilovem a Sídlištěm Spořilov II. Jedná se o spojku dálničního typu mezi dálnicí D1 a rušnou Jižní spojkou. Denně tudy projede v obou směrech na 25 tisíc aut a kamionů.  Název je odvozen od celé naší „zájmové lokality“ – Spořilova. Tato městaká čtvrť (respektive jeho stará část) je výsledkem činnosti stejnojmenného stavebního družstva, které bylo založeno v roce 1924 na návrh pana Václava Skleničky, který tehdy řídil Městskou spořitelnu. Tato spořitelna tehdy slavila čtvrtstoletí své existence a „výsledkem oslavy“ bylo v letech 1926-1930 postavení právě čtvrti Starého Spořilova (tehdy samozřejmě nazývaného jen Spořilov). V 60.letech pak bylo postaveno cihlové Sídliště Spořilov I a II (1961-1970) podle architektů Holečka a Krákory. Komunikace „Spořilovská“ se začala stavět  roku 1986 (včetně „likvidace“ Bratislavského náměstí“), a byla uvedena do provozu o rok později,  ale své dnešní jméno dostala až v roce 1992.

V lokalitě Sídliště Spořilov II se nacházelo ještě několik ulic, které už dnes na mapě nenajdete.

Olešovická – podle vesnice nedaleko Kamenice u Prahy. Jmenovala se tak část dnešní Hrusické ulice (asfaltový chodník před domem – vchody č.o. 14 - 24) 

Těptínská - podle vesnice jižně od Kamenice u Prahy. Jmenovala se tak část dnešní Hrusické ulice (asfaltový chodník před domem – vchody č.o. 26 - 36) 

Brzotická - podle vesnice jihovýchodně od Benešova u Prahy se jmenovala část dnešní Hrusické ulice (asfaltový chodník severně od ulice Hlavní , vchody č.o. 125 - 139) 

Část domů, které se nacházejí v oblasti mezi dnešní Bojanovickou, Choratickou a Hlavní ulicí nesly ještě v roce 1979 jména Hostěradická a Tvoršovická (podle jmen obcí). Ve všech těchto případech byly zrušeny, protože nemají ve skutečnosti charakter ulic (jsou to v zásadě jen sídlištní chodníky)

Lokalita „Chodovecké náměstí“

Chodovecké náměstí

toto náměstí, které se sice v katastrálním území Záběhlice nachází již ale spadá pod Prahu 11, a to včetně několika přilehlých ulic. Katastrálně vždy patřilo do oblasti Chodova, a tak je tomu i dodnes. Nese jméno po chodovské osadě – Chodovci (viz. také ulice Na Chodovci). Od roku 1795 se v této lokalitě začal dolovat kamenec. Těžba ale nebyla výnosná, a tak byly pracovní boudy dělníků a horníků upraveny k bydlení – tak vznikl Chodovec. Toto nevelké náměstí se mezi léty 1937 až 1971 jmenovalo „Máchovo“.

Obrovského

Tato ulice poblíž Chodoveckého náměstí nese jméno po Jakubu Obrovském (1882-1949), což byl malíř, sochař a profesor Akademie výtvarných umění. Ulice se do roku 1968 jmenovala „Oblouková“, a to podle svého tvaru.

Zastrčená

Tato velmi krátká ulička má jméno právě podle svého charakteru. Do roku 1971 nesla jméno „U hřiště“.

Nad pahorkem

Jméno této ulice je odvozeno také od její polohy vůči nedaleké vyvýšenině. Až do roku 1971 se jmenovala podobně – „Na pahorku“.

Na magistrále

Tuto ulici už na dnešní mapě nenajdete. Nacházela se jihovýchodně od ulice „Nad pahorkem“ a byla zcela „pohlcena“ výstavbou Spořilovské ulice mezi léty 1986 a 1987.

Jestliže narazíte ve svých archívech na upřesňující údaje ke spořilovským ulicím a místním názvům, napište prosím autorovi tohoto článku  Děkujeme.

Autor toho článku děkuje zejména panu doc. PhDr. Václavu Ledvinkovi, CSc. a Mgr. Markovi Lašťovkovi – autorům encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství - „Pražský uličník“. Z této publikace, která byla vydána v nakladatelství Libri v roce 1998, bylo se svolením uvedených autorů také čerpáno.