Spořilovské noviny
Úvod | Stáhněte si | Spořilovské odkazy| FACEBOOK | International  




Spořilovský kalendář
<<  Listopad  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30   

Mohlo by vás zajímat...
Ubytování u KomorníkaKunžakRybářstvíLuxusní chataPenzionUbytování ve StrmilověVyhlídkaGotický penzionLesní azylStrmilovský šachový klubUbytování velkých skupinOrlí Hnízdovodlitni

Doprava

* Historie MHD v oblasti Spořilova

Vydáno dne 24. 10. 2004 (6584 přečtení)

Tento článek souhrnně pojednává o bohaté historii veřejné a hromadné dopravy na Spořilově.

Záběhlice, tedy katastrální území na kterém Spořilov leží, je součástí městských obvodů Praha 4 a Prahy 10. Lokalita „Spořilov“ se nachází v prvně jmenovaném obvodu. Spořilov je vlastně jen místní název, který v katastrálních mapách nikde nenajdete, stejně jako „druhé pražské Záběhlice,“ které jsou dnes součástí městské části Praha - Zbraslav.

Městská doprava v oblasti Spořilova má poměrně bohatou historii. Na začátku minulého století žilo v dnešní spořilovské oblasti jen 173 lidí. (V Dolních Roztylech 163 lidí a v Horních Roztylech jen 10 lidí). V roce 1922 se staly Záběhlice součástí tak zvané „Velké Prahy“ a vytvořily společně s Vršovicemi, Strašnicemi a Hostivaří zcela nový obvod - Prahu XIII. Na záběhlickém katastru byly během první republiky postaveny tři vilové kolonie: Trnkov (to je malá kolonie v dnešní Praze 10), vilová čtvrť Spořilov v letech 1925 - 1930 a v letech 1929 - 1937, architektonicky velmi podobné Zahradní Město.

Spořilov i po znovurozdělení Prahy na 20 obvodů v roce 1947, zůstal i nadále součástí Prahy XIII a Zahradní Město se stalo Prahou XX. O té doby je tak katastrální území Záběhlice trvale rozděleno mezi více obvodů. Na začátku 50. let 20.století žilo na celém katastru Záběhlic (tedy i v Praze 10) téměř 11 tisíc lidí. Rozvoj oblasti Spořilova po válce doznal značných změn až počátkem 60.let, kdy bylo mezi lety 1961 - 1968 postaveno cihlové Sídliště Spořilov I a II s celkem 4.410 byty pro celkem 16.700 obyvatel. Dalších 331 bytů bylo (tentokrát již v panelových domech) dokončeno v letech 1976 - 1979. Několik bytových domů přibylo ještě v letech 1987 - 1989 a zatím poslední bytový dům tu stojí od roku 2002. V roce 2000 tak dosáhl počet obyvatel Spořilova 14.718 obyvatel na záběhlickém katastru Prahy 4, který zabírá území 205 hektarů. Dnes (2004 – 2005) zde žije přibližně 13.750 obyvatel. Na přelomu 60. a 70. let byla také bohužel zbořena původní zástavba Dolních Roztyl (dnes je na tomto území Sídliště Spořilov I a těleso Jižní spojky).

Historické dopravní spojení z oblasti Spořilova do centra Prahy vždy představovala okresní vršovicko-záběhlická silnice, která vedla kolem vrchu Bohdalec. Významná část této silnice již zanikla v průběhu první poloviny 50.let 20 století (a to nejen v důsledku výstavby odstavných kolejí Českých drah Praha-Jih). Jedná se o úsek mezi bývalou konečnou třiadvacítky v Záběhlicích a křižovatkou na Bohdalci. Nejezdilo se tedy přes křižovatku Chodovská. Tam byl odkloněn v roce 1928 autobus, který byl označen písmenem „A“, aby byla návaznost na tramvajovou linku číslo 3 (viz. níže). Tento úsek silnice zanikl v souvislosti s novým urbanistickým řešením této části Michle, která byla určena pro drobný průmysl. Původně zde měl být větší areál Dopravního podniku (dílny a garáže provozovny vrchní vedení apod.), později zde byl Pražský stavební podnik a garáže ČSAD. Následně při rozšiřování nádraží a výstavbě železniční spojky z odstavného nádraží do Vršovic, zanikla část dnešní ulice U plynárny severně od ulice Záběhlické. Západní část Záběhlické ulice vede místy, kde vedla krátká tramvajová trať na záběhlickou smyčku, silniční doprava (z MHD pak linka číslo 101) jezdila severně od ní po uvedené staré cestě (kdysi tam byla zastávka, která se jmenovala „Husův háj“).

Cesty z této lokality do centra Prahy byly v této „nemotorizované době“ realizovány jednak pěšky, což trvalo kolem 2 hodin, nebo za použití kolemjedoucích koňských povozů, kdy cesta Horno a Dolno Roztylským osadníkům trvala „jen“ něco málo přes hodinu. S nadsázkou lze říci, že nejrychlejší cesta z Roztyl do Prahy, byla tehdy za velkého stavu vody na loďce korytem Botiče a dále po Vltavě. Železnice, která kolem severozápadní hranice Spořilova vede (viz. článek rozvoji železnice, zde na Spořilovských novinách v rubrice Doprava) již od roku 1882 (jako místní dráha Nusle - Modřany), neměla v době vzniku zástavby pro oblast Spořilova prakticky žádný význam. Až 19.května 1934 zde vznikla železniční zastávka „Spořilov“, která se nacházela přibližně v oblasti 100 metrů směrem na Modřany od místa kde ulice Sliačská mimoúrovňově kříží železniční trať. Toho času byly ovšem koleje místní dráhy v jiné výškové úrovni. Je velká škoda, že po dokončení přestavby této tratě dne 15.srpna 1960 železniční zastávka Spořilov úplně zanikla. Ani dnes nemají zdejší koleje pro osobní dopravu žádný význam, jezdí tu jen nákladní vlaky. Snad se to ale do budoucna změní…

Ve dvacátých letech minulého století se začala na pražském území velmi silně rozvíjet autobusová doprava. Dne 2.února 1927 získala „Autodopravní společnost“ koncesi na provozování autobusové linky v trase „Vršovice – Bohdalec – Spořilov – Chodov - Průhonice“, která pak zastavovala na rozcestí u Chodovské ulice a hlavně pak v oblasti Spořilova, kde byla tehdy postupně dokončována zdejší vilová zástavba. Pod různým označením tato linka Spořilovem projížděla až do roku 1979, kdy byla zkrácena jen do úseku Chodov-Průhonice. Od 1.března 1928 pak spořilovští pro cesty do města docházeli na křižovatku Chodovské a Záběhlické ulice (do míst naproti dnešnímu supermarketu Kaufland). Docházková vzdálenost však byla z centra Spořilova (rozumějte z Roztylského náměstí) na tramvajovou smyčku „Záběhlice“ téměř dvoukilometrová a množících se žádostí obyvatel o nové autobusové spojení bylo nakonec vyslyšeno.

Od 14.prosince 1928 tak byla zavedena autobusová linka označena písmenem „K“, která od této tramvajové smyčky vedla Chodovskou ulicí na Spořilov, kde končila v horní části Roztylského náměstí.

Téměř o rok později, dne 12.října 1929 byla tramvajová trať ze smyčky Záběhlice prodloužena až do lokality Spořilova. Při zahájení tramvajového provozu na Spořilově, byla původní kolejová smyčka jednokolejná s kusou kolejí pro odstavování vlečných vozů. (vlečné vozy se odstavovaly mimo špičku.) Po poměrně krátkém čase se ukázalo, že kusá kolej zde k potřebné manipulací nestačí, a proto bylo rozhodnuto vybudovat ještě jednu kusou kolej, která bude základem budoucí druhé, vnitřní koleje smyčky. Tato dočasná úprava byla provedena v roce 1932. Druhá kolej byla dokončena až v roce 1939. Zajímavou epizodu představovalo dočasné zrušení jedné koleje mezi zastávkami Záběhlická a Spořilov od 30. března 1944, které bylo vyvoláno katastrofálním nedostatkem kolejnic pro opravy pražských tratí. Na několika místech v Praze byly proto zrušeny některé koleje, aby získaný materiál mohl být použit alespoň pro nejdůležitější opravy. Na Spořilově musela být provedena i provizorní úprava smyčky a nebylo možné používat vnitřní kolej. Doprava byla řízena pomocí tramvajových semaforů. Tehdy byla v místech dnešní „křižovatky“ s ulicí Podle náhonu zastávka, která se jmenovala „Sabechlitzer Weg – Záběhlická cesta“, označená v roce 1942 jako „stanice podle potřeby s číslem pásma 30“. Koleje byly ihned po přerušení provozu vytrhány a odvezeny k dalšímu zpracování. Po skončení války by normální dvoukolejný provoz byl obnoven až 4. listopadu 1945. Další dlouhá léta byla trať beze změny. Někteří spořilovštví pamětníci si dokonce vzpomínají, že kusá kolej na smyčce se v 50. a 60. letech používala k odstavování pojízdné prodejny jízdenek.


Na obrázku je znázorněn vývoj tramvajové smyčky na Spořilově v průběhu času.

Zásadní vliv na spořilovskou dopravu měla velká rekonstrukce Chodovské ulice, uskutečněná v 60. letech za dlouhodobé výluky tramvajového provozu. Rekonstrukce byla koordinována s výstavbou odstavného nádraží Praha jih (výstavba přemostění železničního kolejiště). Výluka začala 5. října 1964 a trvala až do 4. července 1966, kdy byl obnoven pravidelný provoz. Během výluky linka číslo 19 končila v Záběhlicích, náhradní dopravu zajišťovala autobusová linka číslo 120. Při této rekonstrukci byly zásadním způsobem upraveny vozovky kolem tramvajové smyčky, (na které byla zrušena odstavná kolej) a byly upraveny a přemístěny zastávky autobusů. Mírně byla upravena i osa Chodovské v místě její mírné zatáčky. Přeložení konečné na Spořilově do současné podoby vyvolala pokračující výstavba Jižní spojky a s ní související mimoúrovňové křižovatky. Provoz na staré smyčce byl ukončen 1. července 1986, provoz na přeložce byl zahájen 1. září 1986.

Na obrázku je vidět tramvajová smyčka kol. roku 1960



Reakcí na zavedení kvalitního tramvajového spojení bylo zkrácení autobusové linky „K“ pouze do úseku „Spořilov, tramvajová smyčka“- „Spořilov, Roztylské náměstí“. Využití této autobusové linky bylo velmi malé, trať byla totiž jen několik set metrů dlouhá a jízdné poměrně vysoké, a tak byla tato linka po třech týdnech provozu dne 4.listopadu 1929 zcela zrušena.

Za téměř 80 let své existence jezdilo na Spořilov tramvají hned několik. Od 12.října 1929 do 2.ledna 1932 to byla linka číslo 3. Z vozů linky číslo 19 spořilovští na „své konečné“ vystupovali od 3.ledna 1932 až do 3.července 1983. Za druhé světové války se čtvrť i tramvajová konečná zastávka Spořilov nazývala i německým ekvivalentem - Rosenbühl (na tehdejších spořilovských zahradách rostlo tehdy spousta růží…) a byla hranicí pásma 31. Mezi 6.květnem 1968 a 30.červnem 1971 jezdila společně s linkou číslo 19 na Spořilov i linka číslo 31. Od 4.července 1983 do současnosti jezdí na Spořilov linka číslo 11. Její dnešní tramvajová smyčka však leží, jak již bylo poznamenáno, severovýchodně od bývalého Bratislavského náměstí. Noční tramvajová linka 19, byla v provozu od 14.listopadu 1945 do 3.července 1983 (od 4.7.1983 do 2.11.1985 noční dopravu zajišťovala „noční jedenáctka“). Dnešní 56-tka jezdí na spořilovskou smyčku od 3.listopadu 1985.

Linka číslo 23 jezdila do Záběhlic. Od 16. ledna 1967 byly některé špičkové spoje odkloněny na Spořilov, kde vzrůstala v souvislosti s výstavbou sídlišť Spořilov I a dokončovaného Sídliště Spořilov II, přepravní poptávka. Od 6. května 1968 byly tyto spořilovské spoje označeny za samostatnou špičkovou linku číslo 31, která měla ostatní trasu shodnou s třiadvacítkou. Když byla od 1. července 1971 zrušena trať do Záběhlic, zanikla i linka číslo 31, protože místo ní byla na Spořilov odkloněna celodenně linka číslo 23. Od 9. května 1974 byla linka 23 ukončena na náměstí Bratří Synků a na spořilovské trati zůstala jen linka číslo 19. Linka číslo 1 jezdila na Spořilov od 19. února 1979 v nezvyklé, krátké trase: Koh-i-noor – Otakarova – Spořilov. Neosvědčila se, a proto byla od 1. září 1980 zrušena.

Od konce roku 1953, kdy na Spořilově vznikl přestupní uzel na autobusové linky do tehdy mimopražské obce - Chodova, tudy začala projíždět linka číslo 120, která obyvatele Spořilova vozila od 3.ledna 1954 do 14.července 1963 a od 5.října 1964 do 3.července 1966. V prvním období (1954 – 1963) představovala základní obsluhu Chodova s návazností na tramvaj na Spořilově. Vznikla z části spojů autobusové linky ČSAD 01061 (Praha – Průhonice). Zanikla v roce 1963 z důvodu sloučení s linkou 121 pod její číslo. Ve druhém období (v letech 1964 – 1966) se jednalo o náhradní dopravu za dočasně přerušenou tramvajovou dopravu. V tomto období jezdila v trase Chodovská – Spořilov – Chodov, přičemž až na Chodov jezdila jen část spojů. V té době byla linka číslo 121 zkrácena do původní trasy, po skončení výluky se na Chodov vrátila.

Tato linka však jezdila dnešní ulicí Severní I a Lešanskou směrem na Chodovec, a pro obyvatele zástavby rodinných domů Spořilova to bylo pěšky k zastávkám poměrně daleko, a tak od 15.července 1963 byla ve vnitřní části Starého Spořilova zavedena linka číslo 121, která jezdila na svoji konečnou na Kačerov až do 7.listopadu 1980 (do otevření metra trasy „C“ do oblasti Jižního Města). Tato linka byla obnovena v podobné trase (se směrem na Budějovickou) dne 27.5.1995 (k otevření tramvajové tratě Nádraží Braník - Sídliště Modřany) a obyvatelé Spořilova jí využívají dodnes (viz. aktuální jízdní řády ke stažení zde na Spořilovských novinách). Linka číslo 121 jezdila v 60.letech z oblasti Kačerova ulicí Severní XI (jako dnešní 118-ka), ulicí Hlavní na Roztylské náměstí, odkud pokračovala do jeho dolní části a ulicí Severovýchodní I vedla kolem tramvajové konečné a ulicí Lešanskou až do oblasti Chodova, kde byla tehdy ukončena. V době, kdy již na Jižním Městě bydleli první obyvatelé, ale stále tam nevedlo metro, jezdilo přes spořilovskou oblast několik linek z tohoto regionu. Linka číslo 122 v roce 1968 jezdila v trase Spořilov – Chodov – Závod Kablo (původně, od roku 1954 Chodov – Závod Kablo). Od 24. září 1973 jezdila v úseku Spořilov – Chodov jen ve špičce. Teprve od 9. května 1974 byla linka 122 prodloužena celodenně k metru Budějovická. Naposled tuto svojí trasu jela 7.listopadu 1980. Linka číslo 154 tehdy jezdila prakticky stejnou trasu jako stodvaadvacítka (od 30.září 1968 do 7.listopadu 1980). Pro obyvatele Jižního Města bylo v té době nejrychlejší autobusové spojení do centra Prahy, jízda linkou číslo 190, která na Spořilově jezdila od 1.prosince 1977 do 7.listopadu 1980, tedy do doby, kdy se první vlaky metra rozjely směrem ke stanici „Kosmonautů“ (dnes Háje). Také linka číslo 206 (na Spořilově od 30.srpna 1976 do 8.listopadu 1980) zajišťovala kvalitní spojení Jižního Města a sídlišť v Krči.

Po dokončení výstavby velkých spořilovských sídlišť (I a II) bylo nutno zajistit dopravu přímo do nově vzniklých sídlištních ulic, protože docházkové vzdálenosti na zastávky MHD byly pro mnoho nových obyvatel dlouhodobě neúnosné. Na počátku zde byla zavedena jedna z prvních pražských autobusových linek překryvné sítě číslo 135, která jezdila na Spořilov od 2.listopadu 1964 do 1.listopadu 1987, a kterou se bylo možno dostat ze Spořilova až na druhou konečnou – Nádraží Veleslavín ve vzdálené Praze 6 (později, na konci sedmdesátých let jen na Sokolovskou – Florenc). Linka číslo 135 poprvé vjela do spořilovské sídlištní oblasti 25. listopadu 1968, přičemž v úseku Spořilov – Sídliště Spořilov II. jezdila zpočátku jen část spojů v ranní špičce a od 11. června 1969 byly na sídliště prodlouženy celodenně všechny spoje. I tato linka prodělala některé změny trasy – např. v roce 1978 byla zkrácena na úsek Sokolovská – Sídliště Spořilov. Ve své době to byla mimořádně silně využívaná linka Od 1. února 1971 do 8. května 1974 (včetně) jezdila pod číslem 235. Dvojka na počátku čísla signalizovala, že se jedná o linku překryvné sítě, která má vyšší jízdné, a to 2,- Kčs. Z těchto linek nebylo možné přestupovat. Od 2. ledna 1973 byla v exponovanějším úseku její trasy, tj. náměstí Říjnové revoluce (dnešní Vítězné) – Sídliště Spořilov, zavedena posilová špičková linka číslo 274. Ta jezdila na Spořilov do května 1974. Linka číslo 274 vznikla z části vozů dvěstěpětatřicítky a přidáním dalších dvou autobusů.

Dnešní, již klasická spořilovská linka číslo 136 zahájila svůj provoz dne 19.července 1965 (v původní trase Vozovna Kobylisy - Hostivař) a na Spořilov jezdí bez přerušení od 2.listopadu 1987. Původně autobusy jezdily jen na točnu u konečné tramvají na tehdejším Bratislavském náměstí, teprve později začaly dopravně obsluhovat vnitřní části tehdy dokončeného spořilovského sídliště II. Od konce roku 1968 tak 135-tka začala jezdit až na dnešní konečnou linky 136 - Sídliště Spořilov. Na záběhlickém katastru se od listopadu 1980 nacházela i jedna stanice metra – stanice „Primátora Vacka“ (dnešní Roztyly), ale od roku 1987 je tato část území pod správou MNV Praha 4 – Chodov, respektive dnes pod správou MČ Prahy 11. Nicméně pro všechny obyvatele Spořilova představuje i v současnosti zásadní dopravní a přestupní uzel.

Snad nejklasičtější autobusovou linkou, která v současné době projíždí takřka celým Spořilovem (starou a novou částí) je linka číslo 118 (původně označená písmenem „M“), která poprvé do ulic Spořilova vjela sice až 9.května 1974 (dříve od roku 1946 do roku 1954 jezdila ze Dvorců přes Budějovickou a starou Michli na dnešní zastávku Michelská, později na Kloboučnickou). Linka číslo 118 (původně M) a nynější linka číslo 118 však spolu nemají vyjma čísla nic společného. Dodnes však patří „stoosmnáctka“ k nejvyužívanějším spořilovským autobusovým linkám. V některých zdejších zastávkách totiž zastavuje jako jediná a dokonale doslova objíždí celou čtvrť. Na Sídliště Spořilov byla tato linka odkloněna od 9. května 1974. Předtím jezdila v trase Dvorecké náměstí – Kloboučnická (přičemž se její trasa od roku 1956, kdy byla zřízena také změnila). Linka číslo 178 v období od 6.prosince 1969 do 26.května 1995 zajišťovala rychlé spojení mezi Spořilovem a oblastí Zeleného pruhu. Obyvatelé a návštěvníci Spořilova se mohli také svést linkou číslo 171. Ta zde jezdila mezi 9.květnem 1974 a 5.dubnem 1981. V souvislosti se zahájením provozu na provozní trati metra II.C, tj. Kačerov – Kosmonautů (Háje) byla od 8.listopadu 1980 rozšířena trasa autobusových linek do ulice Na Chodovci s dnešní zastávkou Měchenická. (tehdy to byly linky číslo 171 a 178)

Po dostavbě velkých sídlišť v oblasti Chodova a Hájů a zejména po otevření úseku metra trasy “C“ (Kačerov-Háje) přibylo v oblasti Spořilova několik linek, které začínají právě na Jižní Městě, které dopravně obsluhují a pokračují přes Spořilov do Vršovic, případně do oblasti Flory a Želivského (stanice metra trasy „A“). Od 16.března 1977 se tak i spořilovští vozí linkou číslo 213 a od 2.června 1989 mohou ráno nasednout i do jednosměrné linky číslo 260. Od 11.července 1987 do 17.listopadu 1995 jezdila v oblasti Spořilova i linka číslo 270 (v trase Čechovo náměstí-Koleje Jižní Město). Spořilova se částečně dotýkala i linka číslo 204, která končila na stanici „Primátora Vacka“ a jezdila odtud do průmyslových areálů v Hostivaři. Dnešní linka číslo 170 jezdí na Spořilov od 23.listopadu 1990 a 203-jka od 17.listopadu 1975. Noční cestující vystupují a nastupují na Spořilově do 505-tky od 4.listopadu 1984. Záběhlickým katastrem od 23.ledna 1999 projíždí do magistrále také „rychlíková“ noční linka číslo 511, která ale pro obyvatele Spořilova nemá příliš velký význam (nejbližší zastávka je totiž až v oblasti sídliště Horní Roztyly).

Pro silniční dopravu v oblasti Spořilova, i když v podstatě jen pro dopravu individuální, má význam i nejstarší česká dálnice D1, jejíž první část byla uvedena do provozu 12.července 1971. Tato důležitá městská komunikace byla původně provizorně napojena přes Spořilov na Chodovskou ulici. Proto byla také, s ohledem na hustotu provozu na spořilovské konečné, postavena provizorní dřevěná lávka pro chodce (dnes je tu podchod). Teprve v dubnu 1973 byla tato dálnice zaústěna do centra města v podobě severojižní magistrály, kolem západní hranice Spořilova, přes Pankrác a Nuselský most dále na sever města. Jižní spojka byla do provozu uváděna postupně. Nejstarší úsek Roztyly - Spořilov byl otevřen v roce 1983, respektive v roce 1987 ve všech jízdních pruzích, včetně tzv. Spořilovské spojky (dnešní ulice Spořilovská).

V současné době má Spořilov velmi dobré spojení do centra Prahy a na páteřní trasy metra „C“ a „A“. Drtivá většina obyvatel této čtvrti odjíždí, ať už za jakýmkoliv účelem ze Spořilova autobusy MHD, případně tramvají. Individuální automobilová doprava je do centra také poměrně rychlá, ovšem časté, téměř každodenní dopravní zácpy na Jižní spojce situaci leckdy zcela mění.

O současné aktuální dopravní situaci v oblasti Spořilova se může dočíst zde na Spořilovských novinách v rubrice „Doprava“ v článku Přehled zastávek MHD na Spořilově ….a v dalších článcích.

Jestliže narazíte ve svých archívech na upřesňující a případně doplňující údaje, týkající se MHD v oblasti Spořilova napište prosím autorovi tohoto článku Děkujeme.

Autor toho článku děkuje tímto zejména panu Mgr. Pavlu Fojtíkovi a panu Ing. Františkovi Proškovi. Dále autor děkuje Ing. Petru Malíkovi a ostatním spoluautorům třídílné publikace „Pražský dopravní zeměpis“. Ze třetího dílu této publikace, kterou vydal Dopravní podnik hlavního města Prahy, akciová společnost v roce 2004, bylo se svolením uvedených autorů také čerpáno. Současně autor děkuje panu Mgr. Pavlu Fojtíkovi za poskytnuté fotografie z historie MHD na Spořilově a vyčerpávající podrobnou revizi uvedených údajů.

Související články:
Budou na Spořilově opět zastavovat vlaky? (15.09.2018)
Vedení tramvajové trati v rámci zastřešení Spořilovské spojky má alternativu (03.04.2018)
Chytré metro D dostalo zelenou. Vybrali jsme nejlepší možné řešení, říká Krnáčová (26.04.2017)
Bojíme se, že tramvaje zvýší hluk na Spořilově (11.04.2017)
Tramvaj přijede dříve (23.03.2017)
Co může znamenat pro Spořilov přivedení tramvaje na území MČ Praha 11 (07.02.2017)
Poslední plánovaná fáze rekonstrukce tramvajové trati proběhne od února do dubna (14.01.2017)
Tramvají ze Spořilova na Karlovo náměstí a do Vysočan (11.06.2016)
Diskuze o spořilovské tramvaji (16.02.2016)
Dlouhodobá výluka omezí trasu tramvaje (05.05.2015)
Na Spořilov bude jezdit šestka (29.06.2012)
Jedenáctka bude krátkodobě zkrácena (06.06.2012)
Problém na spořilovské tramvajové trati (02.05.2012)
Zrušení prodlouženého provozu metra (02.03.2012)
Tramvajová výluka Náměstí Bratří Synků – 2. etapa (01.11.2011)
Noční tramvaje pojedou dnes a zítra jinak (07.06.2010)
Broušení kolejí (11.07.2009)
Tramvaj plánují prodloužit až k Opatovu (05.10.2008)
Budoucnost městské železnice ovlivní i Spořilov (25.07.2007)
Opět se konal Pražský železniční den (24.09.2006)
Jak funguje "tramvajový semafor" u Spořilova (16.06.2006)
Spořilovský tramvajový semafor se dosud nerozsvítil (31.03.2006)
Na odstavném nádraží hořely vlaky (30.01.2006)
Výluka tramvají na Spořilově je u konce (05.10.2005)
Historie MHD v oblasti Spořilova - doplnění od Mgr. Pavla Fojtíka (28.09.2005)
Spořilovské odstavné nádraží Praha-Jih (22.09.2005)
Budou opravovat tramvajovou trať na Spořilov (04.09.2005)
Radní opět jednali o trase D pražského metra (21.06.2005)
Výluka tramvají na Spořilově v listopadu 2005 (11.03.2005)
V březnu nepojedou na Spořilov tramvaje (20.01.2005)
Roztyly – nejbližší stanice metra (15.01.2005)
Dočkáme se pokračování tramvajové trati na Spořilově? (21.12.2004)
„Spořilovské“ Depo (22.09.2004)
Historie tramvajových linek na Spořilově (02.09.2004)
Spořilov – městská železnice v letech 2016 - 2030 (14.08.2004)
Spořilov – plánovaná tramvajová trať (12.08.2004)
Jedenáctka jezdí o prázdninách po své trase (01.07.2004)
[Akt. známka: 2,38 / Počet hlasů: 8] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Marek Mahdal | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Spořilovské aktuality
19.11.2018: Starostou Prahy 4 opět Štěpánek
Po průtazích způsobených jednáním Městského soudu v Praze v záležitosti výsledků voleb do Zastupitelstva MČ Praha 4 (uznání stížnosti na výsledek voleb) se konalo v pátek 16. listopadu ustavující jednání Zastupitelstva MČ Praha 4. Na něm bylo zvoleno nové vedení městské části ve složení: Petr Štěpánek - starosta (Praha 4 sobě), Tibor Vansa (Piráti), Lukáš Zicha (Společně pro Prahu 4) a Iva Kotvová (Praha 4 sobě) - místostarostové, Jan Hora, Matej Šandor, Petra Rejchrtová (všichni tři Piráti), Josef Svoboda a Ondřej Růžička (oba Společně pro Prahu 4) - členové rady městské části.

Starší aktuality

Spořilovská kniha
Po stopách spořilovských legionářů

Knihu Po stopách spořilovských legionářů je možné objednat na e-mailu noviny@sporilov.info. Cena knihy je 250 Kč.

Knihu lze on-line zakoupit v knihkupectví Academia.




Čtenáři od 31.5.2004

Spořilovská kliknutí
Celkem4513579
Listopad20280
Dnes685

Spořilováci na webu

Nyní si čte web : 42 uživ.


(c) Spořilovské noviny 2004 - 2017  
Vydavatel: Mgr. Tomáš Hromádka - REGIONPLUS. Adresa redakce: Mgr. Tomáš Hromádka, Rakovského 3162/8, 143 00 Praha 4. IČO: 03582205. Tel. 777 944 684.
Vytvořeno pomocí redakčního systému phpRS. Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Spořilovských novin publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
Kontaktní e-mail redakce: noviny@sporilov.info
CENÍK INZERCE