Spořilovské noviny
Úvod | Stáhněte si | Spořilovské odkazy| FACEBOOK | International  




Spořilovský kalendář
<<  Listopad  >>
PoÚtStČtSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30    

Mohlo by vás zajímat...
Ubytování u KomorníkaKunžakRybářstvíLuxusní chataPenzionUbytování ve StrmilověVyhlídkaGotický penzionLesní azylStrmilovský šachový klubUbytování velkých skupinOrlí Hnízdovodlitni

Nezapomínáme

* Anketa k výročím roku 2017: Jarina Žitná

Vydáno dne 29. 06. 2017 (191 přečtení)



1) Už léta mám jedno velké přání. Navštívit zborovské bojiště a na vlastní oči vidět místa, kde se odehrávaly události, které vedly ke vzniku novodobého státu Čechů a Slováků. Zatím co se mi to několikrát povedlo - a mohla jsem vnímat atmosféru dvou jiných významných míst, které vešly do dějin našeho národa, tedy bojiště v Normandii a u Verdunu - Zborov mi stále uniká.
Bitva u Zborova je událostí, která nemůže a nesmí být zapomenuta. Byla první velkou a úspěšnou akcí, která světu dokázala, že obyvatelé českých a slovenských zemí se už dále nehodlají smiřovat s podřadným zastoupením v zemích tehdejšího Rakouska – Uherska, že touží po svobodě a myslí to natolik vážně, že riskují své životy v boji za věc, která byla v té době minimálně nejistá. Za účast v odboji jim doma hrozily nejtvrdší tresty, včetně hrdelního. Právě úspěch v této bitvě, ve které bojovalo asi tři a půl tisíce nedostatečně vyzbrojených mužů proti značné přesile perfektně vyzbrojené a vycvičené rakousko – uherské armádě, přiměl ruskou prozatímní vládu ke zrušení omezení na vytváření nových jednotek především ze zajatců a poskytl tak vůdci odboje T. G. Masarykovi možnost vytvoření samostatných československých jednotek. Připočítáme-li k tomu i naši účast na západní frontě (rota „Nazdar“), byl tu v podstatě vytvořen základ příští organizace a vůbec vytvoření něčeho do té doby nevídaného – totiž existence elitní armády státu, který neexistoval!
Bitvu u Zborova a život a činnost našich legií v Rusku vynikajícím způsobem popsal ve své trilogii „Třetí rota“ spisovatel Josef Kopta. Prvně jsem to četla jako studentka – a musím souhlasit s německým spisovatelem Lionem Feuchtwangerem v tom, že pro poznání určité historické situace má daleko větší význam kvalitní historická próza než suchá dějepisná fakta. Kopta totiž právě zborovskou bitvu vylíčil tak sugestivně, včetně citů zúčastněných vojáků, že na to nelze zapomenout.

2) Pocházím z rodiny, která jako rodina sokolská a kantorská Masaryka ctila a snažila se žít podle jeho ideálů, na kterých stála a měla by stát existence naší republiky. Myslím, že patřím k dnes už k velmi omezené skupině lidí, kteří se mohli na podzim r. 1937 zúčastnit jeho pohřbu. Táta učil v té době v malé vesnici pod Blaníkem, pohřeb jsme měli možnost sledovat z balkonku nějakého domu na Staroměstském náměstí, kam nás pozvali přátelé, na které se vůbec nepamatuji. Bylo mi necelých pět let a neměla jsem ani potuchy, čeho se vlastně zúčastňuji – takže to začalo dost nepříjemně a rozhodně netradičně, protože při dlouhém čekání jsem se stačila poprat se stejně starým synem našich hostitelů a, pochopitelně, oba jsme dostali pár pohlavků.
Situace se změnila, když konečně průvod na Staroměstské náměstí dorazil. Teď i my, děti, jsme najednou pochopily, že stalo něco, co nelze odčinit, něco, co se týká nás všech. Tátové tu stáli tiší a zamračení, obě maminky plakaly. Průvod se sunul kolem radnice, lafeta s rakví pokrytou státní vlajkou, osedlaný kůň – a plné náměstí plačících lidí. Asi to je moje první vzpomínka a první uvědomění, že odešel někdo drahý celému národu, někdo, koho si vážil celý svět.
Další poznání přinesla škola, dění v Sokole, později samostatné studium a četba. Masaryk totiž musel imponovat každému přemýšlejícímu mladému člověku svou jednotou těla i ducha, svou angažovaností, nebojácností, odvahou stát za svým přesvědčením a ochotou riskovat. To, co si moje generace vzala z Masaryka, to pomohlo udržovat duševní zdraví národa za války i později v době dlouhých let totality. V těch dobách se stalo zvykem znevažování a odsuzování památky našeho prvního prezidenta o jeho myšlenek, které byly nebezpečné oběma totalitním režimům.
Studovala jsem na Pedagogické fakultě ÚK – a kromě odborných předmětů, samozřejmě, v té době bylo povinné studium nezbytného marxismu – leninismu. Přiznám se, že jsem ty žvásty nebyla prostě schopna poslouchat a tak, protože jsem byla pilným návštěvníkem operních přestavení, ulehčovala jsem si situaci tím, že jsem si vybrala některou ze známých oper a během přednášky jsem si ji stačila v duchu přezpívat. Výsledkem bylo, že když se mne někdo na něco zeptal, samozřejmě jsem nevěděla, o co jde. Asi to bylo podezřelé a tak se přednášející a vedoucí tzv. semináře na mne domluvili a oba se (i když to nebylo zvykem) zúčastnili mojí semestrální zkoušky. Došlo mi to teprve v okamžiku, kdy jsme se - vůbec nevím jak – najednou dostali na naše legie v Rusku. Bylo to téma, které jsem ovládala dokonale – ale podle Koptovy „Třetí roty“ a toho, co jsem znala z domova. Konstatovala jsem celkem v klidu, že legionáři měli odjet do Vladivostoku a pak na západní frontu. Snažili se dál: „A proč?“ „Bylo to rozhodnutí vrchního velitele a to byl Masaryk!“ Teď se pokusili tlačit na mne dál a já zase prohlásila, že Masaryk bolševické revoluci nevěřil – což byla pravda. A pak přišla poslední otázka: „A myslíte, že to jeho rozhodnutí bylo nutné a správné?“ Čekali na povinný odsudek. A tehdy jsem se „dožrala“. Svírala jsem okraj stolu, až mi zbělely klouby na rukou – a už jsem se skoro přestala ovládat. „To nevím, ale konstatuji, že to tak bylo!“ Bylo ticho, dostala jsem to „za dvě“ a odpochodovala jsem. Pochopila jsem při tom dvě věci, že se člověk nesmí dát a hlavně, že oni se jména Masaryk prostě bojí.
Během dalších let jsem teprve pochopila proč. Je těžké polemizovat s něčím, co je promyšlené a ověřené, s něčím, co staví na víře v člověka a na pravdě. A tak se pro mne stal Masaryk výchozím a určujícím bodem dalšího uvažování a jednání a mým osobním „vyšším principem“.
Považuji za jeden z nejhorších nedostatků dnešní doby, že školství, media, představitelé státu nechávají Masaryka kdesi v pozadí a nepokračují v tom, co kdysi dělalo naši malou vlast „velkou“ a progresivní z hlediska cesty malého národa za svobodou a budoucností hodnou slušných a čestných občanů.

Jarina Žitná, TJ Sokol Liberec I, Sokolská župa Ještědská

Památka hrdinů od Zborova by měla...

být znovu trvale připomenuta na Roztylském náměstí. (Počet hlasů: 152)
(57.36 %)

zůstat v propadlišti spořilovských dějin. (Počet hlasů: 113)
(42.64 %)

Celkem hlasovalo: 265
Související články:
Vyšly Spořilovské noviny 1/2017 tentokrát věnované výročí bitvy u Zborova (29.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Tomáš Sedláček (29.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Iva Ritschelová (29.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Vratislav Preclík (25.06.2017)
Projektové fórum gymnázia Postupická (19.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Magdalena Elznicová Mikesková (19.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Jaroslav Láník (19.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Emil Kulfánek (16.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Anna Hogenová (16.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Jiří Filip (16.06.2017)
Národní pouť ke Zborovu (15.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Adéla Gjuričová (10.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017: Jiří Daníček (10.06.2017)
Anketa k výročím roku 2017 (10.06.2017)
Hrdinové od Zborova se zasloužili o stát, usnesli se poslanci (07.06.2017)
Vzpomínali jsme na hrdiny (15.05.2017)
Neznámá kapitola z historie legionářského pomníku - objevil se po válce na Žižkově?! (10.03.2017)
Zemřely dvě významné osobnosti a podporovatelé myšlenky obnovy pomníku Hrdinům od Zborova (24.01.2017)
Tip na vánoční dárek: Po stopách spořilovských legionářů (22.10.2016)
Publikaci Po stopách spořilovských legionářů obdržely školy zřizované MČ Praha 4 (25.08.2016)
Legiovlak vpřed - navštivte výstavu na Masarykově nádraží (22.08.2016)
O knize v televizi (01.07.2016)
Sokol a legie (30.06.2016)
Spořilov a hoši od Zborova (23.06.2016)
Legionáři 2016 (23.06.2016)
Sokol, legie a Spořilov (21.04.2016)
Setkání nad knihou Po stopách spořilovských legionářů v Poliklinice Spořilov (10.03.2016)
Po stopách spořilovských legionářů... v Lánech (07.03.2016)
Požehnání knize Po stopách spořilovských legionářů (06.03.2016)
Knihu Po stopách spořilovských legionářů bude možné zakoupit v Poliklinice Spořilov (25.02.2016)
Pozvánka do Lán (25.02.2016)
Kniha Po stopách spořilovských legionářů (23.02.2016)
Pozvánka na slavnostní požehnání knize Po stopách spořilovských legionářů (15.02.2016)
Vychází kniha Po stopách spořilovských legionářů (12.02.2016)
Odbojáři a příznivci pomníku Hrdinům od Zborova bilancovali (06.12.2015)
Z poselství Aloise Jiráska sibiřským legiím (31.10.2015)
Zborov a jeho odkaz dnešku (26.06.2015)
Sedmdesát let čekání na Spořilovském náměstí (10.05.2015)
Národní hřbitov Spořilov jako nedílná součást Roztylského náměstí (18.03.2015)
Národní hřbitov na Spořilově zachráněn! (18.03.2015)
Zachraňme společně Národní hřbitov na Spořilově! (31.01.2015)
Vzpomínka hrdinů 6. Hanáckého střeleckého pluku (03.09.2014)
Vzpomínka na spořilovské legionáře (02.09.2014)
Sto let od vzniku československých legií (24.07.2014)
Plakát Vojtěcha Preissiga (07.07.2014)
Před sedmdesáti sedmi lety... (29.06.2014)
Vladimír Prchlík obdržel cenu ČESKÝ PATRIOT za celoživotní dílo (05.03.2014)
Do hřbitova 4.500.000 Kč (01.11.2013)
Hrdinové od Zborova v lánském muzeu TGM (21.09.2013)
Z prezentace modelu pomníku na farmářském trhu 29. 6. 2013 (04.07.2013)
Legionářský pomník Hrdinům od Zborova se vrací na Spořilov (01.07.2013)
Památce hrdinů od Zborova (01.07.2013)
Pozvánka na setkání k 96. výročí bitvy u Zborova (25.06.2013)
Sbohem příteli, milý bratře (poděkování a vzpomínka) (05.01.2013)
Legionář hrdina - plukovník Josef Jiří Švec se vrací do Prahy (02.01.2013)
Miroslav Sígl: Pohled z pražského Spořilova (15.12.2012)
Miroslav Sígl - ČESKÝ PATRIOT odešel na věčnost (15.12.2012)
Díky bratře generále Tomáši Sedláčku! (03.09.2012)
K básni Rudolfa Medka na čelní straně pomníku Hrdinům od Zborova (19.08.2011)
Vizualizace pomníku Hrdinům od Zborova (03.08.2011)
Metro (28.6.2011): Lidé bojují za pomník legionářům na Spořilově (28.06.2011)
Zborovák opět na scéně (18.05.2011)
Zborov na Spořilově (26.06.2010)
Slavnostní setkání k výročí bitvy z Zborova (22.06.2010)
Pozná někdo střelu, co stála u pomníku Hrdinům od Zborova? (01.05.2010)
Ostatky neznámého vojína z bitvy u Zborova jsou uloženy v Památníku na Vítkově (25.10.2009)
Sbírka úspěšně skončila (17.10.2009)
Jednání Rady MČ Praha 4 k rekonstrukci pietního místa na Roztylském náměstí (06.10.2009)
Komunistické Haló noviny napsaly o Národním hřbitově na Spořilově (26.08.2009)
Nezapomínáme na Zborov!?!! (02.07.2009)
Výstavka soutěžních návrhů žáků spořilovských škol (10.06.2009)
k zbourání prvního pomníku zborovských hrdinů v Československu (11.03.2009)
Národní hřbitov bude zachován z roku 1945 a doplněn pamětní deskou 2. odboje (03.03.2009)
Dosavadní průběh jednání zatím neodpovídá stavu příprav brzké realizace projektu (27.02.2009)
Podpoří starostové městských částí obnovu pomníku odbojů na Spořilově? (23.02.2009)
Bránili Transsibiřskou magistrálu (15.12.2008)
Zamyšlení nad spořilovským i jinými pomníky (14.12.2008)
VZÁCNÝ ARCHIVNÍ NÁLEZ: SPOŘILOVŠTÍ BOJOVNÍCI V AKCI (11.12.2008)
Jekatěrinburg předběhl Spořilov (08.12.2008)
Spořilováci chtějí moderní památník (27.11.2008)
ROZHOVOR s Doc. PhDr. Jaromírem Hořcem, CSc. (17.11.2008)
Socha „Zborováka“ z r. 1937 je na letáku ilustrační a vyjadřuje kontinuitu s minulostí (17.11.2008)
Zvláštní tištěné číslo Spořilovských novin přináší stanoviska PRO i PROTI (14.11.2008)
Veřejná sbírka na obnovu vojenské historické památky úspěšně pokračuje (10.11.2008)
Forma budoucího památníku je jedna věc, ale důležitější je jeho obsah a sdělení (09.11.2008)
Představení návrhů na památník odbojů a na rekonstrukci Roztylského náměstí (05.11.2008)
Sbírka na obnovu památníku odbojů pokračuje (14.08.2008)
Sdružení podporuje koncepční rekonstrukci CELÉHO Roztylského náměstí, v jejímž rámci dojde i k úpravě pietního místa (10.06.2008)
HOLD NAŠIM HRDINŮM, bojovníkům a obhájcům svobody a demokracie! (01.05.2008)
Fotokronika - Setkání s veřejností (13.12.2007) (15.12.2007)
Návrh 1, návrh 2 (13.12.2007)
Prosba k účastníkům diskuse o pomníku (13.12.2007)
Dopis Adolfa Branalda (13.12.2007)
Potřebuje Spořilov pomník? (11.12.2007)
Nezapomínáme, bratři legionáři! Zářný příklad nezměrného hrdinství a opravdového českého vlastenectví (1) (10.12.2007)
Kauza pomník Hrdinům od Zborova (10.12.2007)
Roztylské náměstí jako prostor a hodnota (03.12.2007)
Nápisy na zborovském pomníku (06.10.2007)
Spořilovští filatelisté - vzpomínáte na pamětní známky ke 20. výročí Zborova? (29.08.2007)
Jak vypadalo odhalení sochy „Bojovníka od Zborova“? (20.08.2007)
Spořilov u Zborova (08.08.2007)
65 let od zničení pomníku na Spořilově (13.07.2005)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Zasláno do redakce | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Spořilovské aktuality
13.11.2017: Pozor na falešné popeláře!
Na Spořilově se vyskytl případ, kdy podvodníci vybírají příspěvky na vánoční večírek nebo pohřeb kamaráda.

07.11.2017: Týden vědy na Spořilově
Pozvánky do Geofyzikálního a Astronomického ústavu AV ČR najdete zde.

Starší aktuality


Čtenáři od 31.5.2004

(c) Spořilovské noviny 2004 - 2017  
Vydavatel: Mgr. Tomáš Hromádka - REGIONPLUS. Adresa redakce: Mgr. Tomáš Hromádka, Na Sádce 1749/1, 149 00 Praha 4. IČO: 03582205. Tel. 777 944 684.
Vytvořeno pomocí redakčního systému phpRS. Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Spořilovských novin publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
Kontaktní e-mail redakce: noviny@sporilov.info
CENÍK INZERCE