Spořilovské noviny
Úvod | Stáhněte si | Spořilovské odkazy| FACEBOOK | International  




Spořilovský kalendář
<<  Červenec  >>
PoÚtStČtSoNe
    1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Mohlo by vás zajímat...

Vzpomínky

* Spořilov byl po léta mým dalším domovem, po kterém se mi dnes občas stýská

Vydáno dne 13. 12. 2020 (805 přečtení)

ZborovákSpořilov má úžasné náměstí, které je plné zeleně a které je srdcem staré části této čtvrti. Hodně mi upomíná západočeskou obec Plasy, z níž pocházím. Ta má v centru lesopark zvaný Velká louka. Staré obří stromy, jež rostou na Roztylském náměstí, jsou malými uměleckými díly. Park byl vylepšen o zdařilé fontány, hřiště, lavičky i pololehátka. I to prospělo.
Moc bych náměstíčku přál také legionářský pomník, třeba i jiný a velkolepější, nežli byl ten původní prvorepublikový. Najde se v řadách bohatších Čechů osvícený sponzor s kladným vztahem k historii, když stát a město potřebnou částku nedají? Bylo by by to pro Spořilov vhodné a chvályhodné řešení.



Také ulice větvící se okolo náměstí mají svůj půvab. Rád jsem v lepším počasí "procházkoval" od spodu náměstí až k samé hranici čtvrti, kterou ukončuje nahoře protihluková zeď. Na jaře bývaly ulice krásně rozkvetlé.
Na co a koho rád vzpomínám? Na své dva strýce, z nichž prvním byl fyzikální chemik, Ing. Jiří Alois Růžička, DrSc. (1918–2003), který měl část kořenů od nás z Plaska a jenž byl také básník a malíř. Jeho verše postupně připravuji k posmrtnému vydání. Rovněž vzpomínám na jeho ženu Olgu, rozenou Sixtovou (1921–2019), která byla průkopnicí ekologického filmu v Československu. Zbyly nám po ní nevydané pohádky, pro něž aktuálně hledám nakladatele. Nemohu opomenout ani strýce Štěpána, Olžina bratra (1925–2019), jenž byl rozverným a veselým společníkem, rozeným bavičem a pábitelem hrabalovského typu, do vysokého stáří též Sokolem a kdysi mimo jiné novinářem Zemědělských novin.
Na Spořilově jsem u své tety a obou strýců při různých příležitostech přechodně bydlíval (na rohu Roztylského náměstí a Severozápadní ulice V. v domku č. 41), jeden čas i souvisle. Po vybudování fontán jsem míval z oken "svého pokojíku" jedinečný výhled na jejich měnící se barvy v době po setmění.
Spořilov byl po léta mým dalším domovem, po kterém se mi dnes občas stýská. Jiřímu s Olgou, kteří byli mými příbuznými takříkajíc z druhého kolene, rovněž vděčím za podporu v době mých univerzitních studií před 20 lety. Tehdy mi podle možností hmotně pomáhali v situaci, kdy matka už neměla z čeho mě podpořit a biologický otec se k odpovědnosti nehlásil a placení výživného se leckdy vyhýbal. Zdědil jsem po něm pouze své staročeské příjmení, nebyl mi v životě ničím nápomocen. Díky Jiřímu s Olgou jsem tak mohl dokončit svá historická studia na FF UK i závěrečnou studijní práci o Alici Masarykové, která se pak po vydání stala i mou první knižní prací a spisovatelským začátkem.
Vážil jsem si též Olžina, Jiřího a Štěpánova ekumenického vztahu ke křesťanství, kdy za života navštěvovali různé církve. Neměli rádi rozdělení křesťanů a domnívali se, že jednou z cest, jak ho psychologicky a prakticky překonávat, je neomezovat se pouze na návštěvy jedné z církví. Jiří byl římským katolíkem, Olga se Šťěpánem byli členy Českobratrské církve evangelické. Díky nim jsem poznal jako host, ač sám také nejsem co do členství katolíkem, spořilovský kostelík a některé jeho kněze. Rád vzpomínám na procítěné kázání otce Řehoře Marečka i meditativně vedené nešpory a adorace otce Eliáše Paseky, které jsem mohl víckrát navštívit. Myslím, že Spořilov měl štěstí na kvalitní kněze, a proto na mě nikdy nepůsobil jako vylidněná farnost se 2-3 návštěvníky, jako je tomu bohužel v některých jiných částech Česka.
Okolo kostela je krásné místo k odpočinku a od kostelních dveří jedinečný výhled až k Pražskému hradu. Žila a působila zde i řada pozoruhodných tvůrčích osobností – z nich bych upomněl například fotografa a nezávislého duchovního učitele Františka Drtikola (1883–1961). Čtvrť s několika aktivními církvemi i Drtikolem by tak bez ostychu mohla být brána i jako jedno z duchovních center Velké Prahy. Ostatně proč ne?
Proč považuji Spořilov za nejlepší čtvrť v Praze? Protože mám Spořilov hluboce uložený v srdci, na knihu se těším a rád si publikaci Toulky starým Spořilovem po vydání zakoupím.

PhDr. Radovan Lovčí

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Zasláno do redakce | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


Čtenáři od 31.5.2004

Spořilovská kliknutí
Celkem6886499
Červenec13178
Dnes2046

Spořilováci na webu

Nyní si čte web : 111 uživ.


evden eve nakliyat istanbul evden eve nakliyat şehirler arası nakliyat you porn vidéos gratuites sur Bestporn2021.com sıva kumu Gebze evden eve nakliyat Türkiye'den Almanya'ya evden eve nakliyat buy instagram followers Depolama
gaziantep escort bayan gaziantep escort kayseri escort izmir escort

(c) Spořilovské noviny 2004 - 2019  
Vydavatel: Mgr. Tomáš Hromádka - REGIONPLUS. Adresa redakce: Mgr. Tomáš Hromádka, Rakovského 3162/8, 143 00 Praha 4. IČO: 03582205. Tel. 777 944 684.
Vytvořeno pomocí redakčního systému phpRS. Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Spořilovských novin publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
Kontaktní e-mail redakce: noviny@sporilov.info
CENÍK INZERCE