Spořilovské noviny
Úvod | Stáhněte si | Spořilovské odkazy| FACEBOOK | International  

Spořilováci sobě
Napište nám!
Těšíme se na vaše příspěvky, fotografie, komentáře a další informace, které rádi zveřejníme. Kontaktovat redakci můžete prostřednictvím e-mailu noviny@sporilov.info.


Poslední komentáře
  • Farmářské trhy:
    "Dobrý den, ráda bych se zeptala jak dopadl výběr provozovatele farmářských trhů na Roztylském náměst . . . " (Kdo bude provozovat farmářské trhy na Spořilově?)
  • Karel Koželka na sídlišti Spořilov II:
    "Dobrý den, nevíte náhodou někdo z vás, kde konkrétně architekt Karel Koželka na sídlišti Spořilov . . . " (Život na spořilovském sídlišti v roce 1970)
  • Neni to zadna 1. trida.:
    "Mila Michaelo, jsme vrstevnici. Ja chodil do C a ty bud do a nebo B. Moje sestra Lida s tvoji sestr . . . " (Zapomenutá školní fotografie ze ZŠ Jižní)
  • Tusim,:
    "ze s Renatou jsem chodil do prvni tridy. Ale ta pak nejak zmizela stejne jako Olina Tvrda. mnohem po . . . " (Spitznerovi vzpomínají na Spořilov - díl 1.)
  • Re: no nevim...:
    "Tento názor je kvalitní." (Víte, kudy do volební místnosti? Poradí vám mapová aplikace)
  • no nevim...:
    "pokud někdo netrefí do volební místnosti bez aplikace, je otázka, jestli by měl mít volební právo.. . . . " (Víte, kudy do volební místnosti? Poradí vám mapová aplikace)
  • Souvislost s článkem:
    "A jak to souvisí s článkem?" (D1 u Spořilova přestala být dálnicí!)
  • Nenakupovat u pilulky.cz!:
    "Proti územnímu rozhodnutí přišly dvě žaloby, po změně vedení ji stáhli na radnici Horní Počernice. Ž . . . " (D1 u Spořilova přestala být dálnicí!)
  • Šabatová:
    "„Zima bude těžká. Nevíme, s čím přijde vláda, ale lidem budou muset pomoci i města. Například balíčk . . . " (Do zastupitelstva městské části Praha 4 kandiduje devět volebních subjektů!)
  • V boj?:
    "Míval jsem ji v sekretáři. Kam asi ta knížka zmizela? Ahoj, Dáda" (Výročí Inky Bernáškové)


  • Spořilovský kalendář
    <<  Březen  >>
    PoÚtStČtSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30 31

    Mohlo by vás zajímat...

    * Vzpomínka na spořilovské legionáře

    Vydáno dne 02. 09. 2014 (1676 přečtení)

    Při příležitosti 97. výročí památné bitvy u Zborova dne 2 . července 1917 si připomínáme podíl československých legionářů na založení svobodného a demokratického Československa. První prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk vysoce hodnotil hrdinství a zásluhy Československých legionářů a jejich podíl na vzniku samostatného státu. Po válce to vyjádřil svým heslem „BEZ SOKOLA BY NEBYLO LEGIÍ, BEZ LEGIÍ BY NEBYLO ČESKOSLOVENSKA!“
    Zejména koncem dvacátých a na počátku třicátých let minulého století přicházeli do nového, moderního zahradního města noví osadníci - většinou mladé rodiny s dětmi, které se také podíleli na bohatém společenském a kulturním životě Spořilova.Také na území Spořilova vznikla brzy po nastěhování desítek mladých legionářských rodin na počátku třicátých let minulého století místní organizace s názvem „Jednota Československé obce legionářské Spořilov, Roztyly“. Velmi čilá spolupráce se rychle rozvíjela se členy ostatních spolků a sdružení, např. se členy nově založené Tělocvičné jednoty SOKOL Praha Spořilov, Roztyly, s oddíly Skautů a s Obcí baráčníků v Roztylech. Vyvrcholením společných snah všech vlasteneckých sil byla veřejná sbírka na vybudování pomníku na památku slavné bitvy Československých legionářů u Zborova. Díky veřejné sbírce a finančnímu daru Sboru pro postavení pomníku bratru plukovníkovi Josefu Jiřímu Švecovi, význačnému legionářskému veliteli a velkému Sokolovi, účastníkovi vítězné bitvy u Zborova, se podařilo spořilovský pomník postavit na Roztylském náměstí. Slavnostní odhalení se konalo dne 29. června 1937 za přítomnosti čelných představitelů státu, Československé armády, Československé obce legionářské, Československé obce sokolské, zástupců místních spolků a zástupců spořilovských občanů.



    Díky násilnému přepadení Československa německými vojsky po mnichovské zradě Spojenců došlo k násilnému obsazení pohraničního území Sudet. Po zákazu činnosti a pozdějším rozpuštění všech národních a vlasteneckých organizací na území protektorátu Čechy a Morava začalo tuhé pronásledování jejich předních činovníků i členů. Zejména po atentátu na Říšského zastupujícího protektora Reinharda Heydricha mnozí z nich skončili na popravištích, v koncentračních táborech nebo v táborech nucených prací. Legionáři zaměstnaní ve státních službách byli okamžitě zbaveni svých míst nebo předčasně penzionováni.

    Jako zajímavou událost, svědčící o počátcích a vzniku československých legií na Rusi krátce po začátku první světové války, uvádíme rozhovor se členkou Věrné gardy Sokola Spořilov sestrou Alenou Vlkovou-Ludvíkovou (80). Vzpomíná na události, které se udály před sto lety, a na svoji maminku sestru Jiřinu Ludvíkovou-Kůstkovou (Kůstovou) (*1896), která byla po návratu do vlasti jedinou legionářkou žijící na Spořilově:

    „Začalo to tak, že moje maminka, která pocházela z Kolína, tehdy osmnáctiletá, byla vyzvána svým o 12 let starším bratrem prof. PhDr. Václavem Kůstem, klasickým filologem, aby jej provázela o prázdninách v létě roku 1914 na 6 týdnů za poznáním do ciziny, tj. buď do Ruska, Itálie nebo Francie. Maminka si vybrala Rusko. Rozhodli se pro Moskvu a odjeli tam v červenci roku 1914, několik dní před vypuknutím první světové války. Maminka byla rok před tím v Brně ve škole pro vzdělávání dívek - něco podobného jako v tzv. rodinné škole, VESNA na jednoročním kurzu vaření. I když babička byla též výbornou kuchařkou, chtěla se mamka něco nového naučit. Tehdy ještě ani netušili, jak se jí to právě tak jako její koníčky - zpěv, recitace a ochotničení - v Rusku budou hodit. Původně odjeli do Moskvy v letním období a měli jenom lehké vybavení oblečením na léto a peníze na 6 týdnů. První ruská zima byla velmi krutá. Chyběly jim peníze, měli hlad a trpěli zimou. Druhým rokem se seznámili s českou rodinou, která je vzala do podnájmu za výpomoc v domácnosti a bylo po zimě. A ještě jedna zajímavost - maminka se v Moskvě u známých seznámila s profesorem T.G. Masarykem.
    Později se vydali do Samary, kde je zastihla výzva k českým krajanům ke vstupu do legií.Tam v roce 1916 právě probíhal nábor našich krajanů do vznikajících jednotek legií. Strýc nastoupil ke spojařům, později pracoval v kanceláři, pravděpodobně v redakci Legionářských novin. Maminka předpokládala, že bude ošetřovatelkou raněných, avšak byla přidělena k Divadelní komandě - souboru, který účinkoval s kulturním programem u různých jednotek legií po celé trase Transsibiřské magistrály. Byly v něm celkem čtyři herečky a ona byla z nich nejmladší. Přesto hrávala často i starší postavy, někdy i babičky, tzv. starokomičky ! Měla již zkušenosti s ochotníky doma a velmi dobře zpívala, proto se v souboru dobře uplatnila. Velitelem komandy a patrně i jejím režisérem byl bratr Josef Jeníček, zkušený herec, který měl ve svém souboru další zkušené herce, jako byl bratr Václav Mengr a též bratr Zdeněk Štěpánek. Oba včetně mé maminky byli nejmladšími členy souboru. Hráli hlavně české vlastenecké hry Jana Kajetána Tyla i dalších autorů dramat českých i známých cizích autorů, jako Moliéra, snad i Shakespeara. Později po válce se legionářští herci bratři Josef Jeníček a Zdeněk Štěpánek setkali jako členové Národního divadla v Praze.
    Mamka stále sloužila v Divadelní komandě až do roku 1920. Po skončení první světové války na Dálném východě ve Vladivostoku s ostatními legionáři toužebně očekávala loď, která by je odvezla domů do Evropy. Hromadný transport zajišťovaly většinou japonské nebo americké lodě různé velikosti, které opouštěly sibiřskou krajinu, kde naši legionáři prodělali v posledních letech velké války tolik bojových zkoušek a strádání v těžkých sibiřských podmínkách. Zajímavostí bylo, že na stejné lodi, na které se vraceli moje maminka i strýc Václav do Evropy, působil jako lodní vojenský lékař - legionář bratr MUDr. Karel Kulhánek, který cestoval společně se svou ruskou manželkou Naděždou, s malým synkem Slávečkem i s ostatními legionáři. Později po válce se s některými z nich setkali po letech až po přistěhování do nově postaveného zahradního města SPOŘILOV. Tam brzy společně založili místní Jednotu Československé obce legionářské, kde byl bratr MUDr. Karel Kulhánek zvolen prvním předsedou výboru a moje maminka jeho členkou.“
    Můj taťka Ondřej Ludvík v roce 1913 absolvoval pražskou konzervatoř v oboru dirigování a ve hře na varhany a klavír. Se svými spolužáky získali zajímavé angažmá v Moskvě. Jistý ruský zámožný kníže je pozval, aby účinkovali v divadle nebo v tehdy ještě v němém filmu a občas i při různých slavnostních příležitostech. Kníže však zchudl a propustil mého tatínka ze služby. Ten se již nemohl vrátit domů do Čech, neboť náhle propukla první světová válka. Do legií nevstoupil a zůstal v Moskvě. Jako učitel hudby dával spolu se svým přítelem, také Čechem a výborným houslistou, hodiny dětem zámožných občanů nebo účinkovali v různých hudebních souborech. Koncem války v roce 1918 postihla tatínka epidemie tyfu nebo španělské chřipky, která náhle zasáhla velký počet Moskvanů. Tehdy ještě nebyly vhodné léky a této zákeřné nemoci podlehli desetitisíce obětí v celé Evropě. Velkým štěstím bylo, že se dostal do záchranného transportu, který pro české občany zorganizoval Mezinárodní červený kříž, a tím se konečně šťastně dostal do Prahy a později domů do Domažlic. Zůstal ještě po určitou dobu v péči svých přátel, musel však prodělat odvšivení a různé lékařské prohlídky. Po několika týdnech zápasu se smrtí se jako zázrakem uzdravil. Vyprávěl mi, že již 28. října 1918 se jako divák zúčastnil slavnostního představení opery Bedřicha Smetany LIBUŠE v Národním divadle.
    Asi po dvou letech jel můj tatínek jako „houdek“ (hráč na housle) s kamarádem dudákem Josefem Švábem a s jednou známou - zpěvačkou do USA. Jeden dobrý známý jim tam zajistil koncertní turné po Spojených státech jako Chodské trio. Folklór byl tehdy žádaný a vždy úspěšný. Po válce podnikl zájezd s hudebním souborem, který hrál pro naše krajany po Spojených státech. Konečně se usadili v Chicagu, tatínek tam získal místo v orchestru ve velkém kině - film byl ještě němý, napřed se však musel naučit hrát na kontrabas, protože houslistů tam měli dost. Přítel - dudák se oženil a tak se tatínek rozhodl , že se také ožení. Uvědomil si, že je mu již 36 let a vzpomněl si na mou budoucí maminku, která tam za ním přijela. Oba měli společné zájmy o hudbu, zpěv a umění vůbec. Také dobře věděl, že je dobrá kuchařka. Po určité době taťka požádal dopisem do Kolína její rodiče o souhlas se sňatkem jejich dcery a po jejich souhlasu měli dne 7.10. 1923 v Chicagu svatbu. Dne 12.1. 1925 se jim narodil syn - můj bratr Boris. Asi po dvou a půl letech se celá rodina vrátila z Ameriky do vlasti do Kolína. V roce 1928 se rodiče přihlásili do stavebního družstva SPOŘILOV a o rok později se tam nastěhovali. Po roce se taťka ještě krátce vrátil do Chicaga, neboť v USA se tehdy dalo vydělat více peněz.“

    Tolik ze zajímavého svědectví sestry Aleny Vlkové-Ludvíkové o její mamince - ruské legionářce, sestře Jiřině Ludvíkové-Kůstkové (Kůstové).

    Většina hrdinů - československých legionářů se po návratu do vlasti s nadšením věnovala budování svobodné Masarykovy republiky, stali se elitou národa. Někteří z nich se podíleli na výstavbě nové Československé armády jako důstojníci, mnoho jich nastoupilo do státní správy na nově zřízená ministerstva, do veřejných úřadů ve školství, sociální péči o válečné invalidy a do různých finančních organizací jako jsou banky, pojišťovny nebo samostatně začali podnikat v oblasti řemesel, obchodu a služeb. Brzy se na Spořilově rozjel bohatý společenský život. Legionáři, Sokolové (těch tady bylo poměrně dost) hráli sokolském divadle i operety, takže tatínek si dost zahrál v sokolovně i v kostele. Jinak učil děti hrát na klavír i na housle.

    Poznámka autora: V Rusku bratr Ludvík účinkoval též v souboru tamburašů a domů si přivezl zkušenosti s hrou na ruské lidové nástroje jako jsou balalajky, brače a jiné. Později po válce účinkoval s několika ruskými legionáři v hudebním souboru tamburašů v Sokole na Spořilově, kteří pravidelně a velmi úspěšně vystupovali se svým orchestrem na kulturních akademiích nejenom na Spořilově, ale i jinde v Praze.

    Po přistěhování na Spořilov se mnoho legionářů stalo členy Sokola a vznikala řada mladých sokolských rodin, např. syn ruského legionáře bratra MUDr. Karla Kulhánka bratr MUDr. Václav (Slávek) Kulhánek byl starostou Sokola. Spolu s ostatními členy výboru se zasloužil brzy po sametové revoluci v roce 1989 o obnovu naši místní sokolské jednoty. Tato krásná tradice trvá na Spořilově v početných sokolských rodinách Bělohoubků, Kadleců, Kočích, Kubíčků, Kulhánků, Ludvíků, Petrů, Prchlíků, Řeháků, Šípů a dalších dodnes !

    Po únorovém puči se díky komunistickému režimu po celou dobu od února roku 1948 až do roku 1989 nepodařilo zachránit téměř nic z dokladů, svědčících o bohaté činnosti Jednoty Československé obce legionářů Spořilov-Roztyly. Veškeré cenné dokumenty byly zničeny nebo se ztratily. Zůstalo jenom torzo v podobě dobových fotografií významných událostí té doby, uložených často náhodou u jednotlivých občanů Spořilova. Zachoval se např. původní snímek pomníku legionáře, který pořídil spořilovský občan pan Josef Vokoun.

    Jména všech legionářů a jejich rodin žijících na Spořilově a veškeré písemné dokumenty, svědčící o bohaté sociální, kulturní a osvětové činnosti místní Jednoty Československé obce legionářské v době první republiky a krátce po 2. světové válce, byly zničeny po dvojím zákazu činnosti za protektorátu Čechy a Morava a za komunistické diktatury nařízeném zákazu činnosti v padesátých letech, Většinu z dokumentů této statisícové organizace se bohužel nepodařilo objevit nebo byly zničeny. Při nedávném pátrání po československých legionářích - spořilovských občanech se podařilo objevit jenom část jmen těch, kteří bojovali ve vojenských útvarech legií na frontách ve Francii, Itálii a v Rusku. Někteří z nich se vítězně vrátili z první Velké světové války do svobodné vlasti díky náročné námořní anabázi z Vladivostoku do Evropy až v roce 1921 po dlouhých sedmi letech válečného strádání a útrap.

    Děkuji a vděčím všem členům legionářských rodin nebo jejich sousedů na Spořilově, kteří mi ochotně poskytli cenné podklady, jako např. různé osobní deníky nebo zápisky a fotografie jejich drahých otců a dědů. Můj zvláštní dík patří bratrům Jiřímu Filipovi a Jiřímu Charfreitagovi z ústředí Československé obce legionářské, kteří mně byli nápomocni zejména při doplnění získaných informací a cenných podkladů, a při závěrečné kontrole v databázi Československých legionářů, sestavené ve Vojenském historickém archivu v Praze.

    Pro informaci spořilovské i veškeré legionářské veřejnosti uvádíme dnes poprvé tento jmenný, i když neúplný seznam „brášků“ - československých legionářů, 36. členů Jednoty ČsOL, žijících za první republiky v letech 1928 až 1939 na Spořilově a v Roztylech (viz tabulka - bude přidána).

    Dnes v úctě a s povděkem vzpomínáme na jejich hrdinství, které na výzvu profesora Tomáše Garrigue Masaryka dobrovolně podstoupili se zbraní v ruce v přímém boji za svobodu a demokracii v naší vlasti.

    Čest a sláva budiž všem těmto hrdinům !

    Vladimír Prchlík, syn ruského legionáře

    Související články:
    Sbor pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova připomíná hrdiny prvního a druhého odboje (11.03.2024)
    Sbor pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova - odkazy na internetu (05.01.2023)
    Sbor pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova pokračuje v činnosti (20.10.2022)
    K výročí bitvy u Zborova 1917 - 2022 (14.07.2022)
    Uložení prstí našich legionářů z bojišť 1. světové války (20.06.2022)
    Vzpomínka na heydrichiádu (22.06.2021)
    Výroční zpráva Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova za rok 2020 a plán činnosti na rok 2021 (31.03.2021)
    Vychází Spořilovské noviny 2/2021 (23.03.2021)
    Výroční zpráva Klubu TGM v Záběhlicích za rok 2019 a plán činnosti na rok 2020 (15.01.2020)
    Deset let Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova (12.11.2019)
    Masaryk a jeho živý odkaz dnešku (04.11.2019)
    Výroční zpráva Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova za rok 2018 a plán činnosti na rok 2019 (22.01.2019)
    Členové Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova připomínali výročí vzniku ČSR po celé Praze (06.11.2018)
    Obrazem: Po 77 letech na svém místě... (11.10.2018)
    Po 77 letech na svém místě... (30.09.2018)
    Prsť ze Zborovského bojiště se vrátila na Staroměstskou radnici (30.09.2018)
    Bojovali za naši svobodu: Přehled legionářů z Roztyl a Spořilova v první světové válce (02.05.2018)
    Odešla Iva Ritschelová, velká vědkyně a statečná vlastenka (07.12.2017)
    Vyšly Spořilovské noviny 1/2017 tentokrát věnované výročí bitvy u Zborova (29.06.2017)
    Anketa k výročím roku 2017: Jarina Žitná (29.06.2017)
    Anketa k výročím roku 2017: Tomáš Sedláček (29.06.2017)
    Anketa k výročím roku 2017: Iva Ritschelová (29.06.2017)
    Anketa k výročím roku 2017: Vratislav Preclík (25.06.2017)
    Projektové fórum gymnázia Postupická (19.06.2017)
    Anketa k výročím roku 2017: Magdalena Elznicová Mikesková (19.06.2017)
    Anketa k výročím roku 2017: Jaroslav Láník (19.06.2017)
    Anketa k výročím roku 2017: Emil Kulfánek (16.06.2017)
    Anketa k výročím roku 2017: Anna Hogenová (16.06.2017)
    Anketa k výročím roku 2017: Jiří Filip (16.06.2017)
    Národní pouť ke Zborovu (15.06.2017)
    Anketa k výročím roku 2017: Adéla Gjuričová (10.06.2017)
    Anketa k výročím roku 2017: Jiří Daníček (10.06.2017)
    Anketa k výročím roku 2017 (10.06.2017)
    Hrdinové od Zborova se zasloužili o stát, usnesli se poslanci (07.06.2017)
    Vzpomínali jsme na hrdiny (15.05.2017)
    Neznámá kapitola z historie legionářského pomníku - objevil se po válce na Žižkově?! (10.03.2017)
    Zemřely dvě významné osobnosti a podporovatelé myšlenky obnovy pomníku Hrdinům od Zborova (24.01.2017)
    Tip na vánoční dárek: Po stopách spořilovských legionářů (22.10.2016)
    Publikaci Po stopách spořilovských legionářů obdržely školy zřizované MČ Praha 4 (25.08.2016)
    Legiovlak vpřed - navštivte výstavu na Masarykově nádraží (22.08.2016)
    O knize v televizi (01.07.2016)
    Sokol a legie (30.06.2016)
    Legionáři 2016 (23.06.2016)
    Spořilov a hoši od Zborova (23.06.2016)
    Sokol, legie a Spořilov (21.04.2016)
    Setkání nad knihou Po stopách spořilovských legionářů v Poliklinice Spořilov (10.03.2016)
    Po stopách spořilovských legionářů... v Lánech (07.03.2016)
    Požehnání knize Po stopách spořilovských legionářů (06.03.2016)
    Knihu Po stopách spořilovských legionářů bude možné zakoupit v Poliklinice Spořilov (25.02.2016)
    Pozvánka do Lán (25.02.2016)
    Kniha Po stopách spořilovských legionářů (23.02.2016)
    Pozvánka na slavnostní požehnání knize Po stopách spořilovských legionářů (15.02.2016)
    Vychází kniha Po stopách spořilovských legionářů (12.02.2016)
    Odbojáři a příznivci pomníku Hrdinům od Zborova bilancovali (06.12.2015)
    Z poselství Aloise Jiráska sibiřským legiím (31.10.2015)
    Zborov a jeho odkaz dnešku (26.06.2015)
    Sedmdesát let čekání na Spořilovském náměstí (10.05.2015)
    Národní hřbitov Spořilov jako nedílná součást Roztylského náměstí (18.03.2015)
    Národní hřbitov na Spořilově zachráněn! (18.03.2015)
    Zachraňme společně Národní hřbitov na Spořilově! (31.01.2015)
    Vzpomínka hrdinů 6. Hanáckého střeleckého pluku (03.09.2014)
    Sto let od vzniku československých legií (24.07.2014)
    Plakát Vojtěcha Preissiga (07.07.2014)
    Před sedmdesáti sedmi lety... (29.06.2014)
    Vladimír Prchlík obdržel cenu ČESKÝ PATRIOT za celoživotní dílo (05.03.2014)
    Do hřbitova 4.500.000 Kč (01.11.2013)
    Hrdinové od Zborova v lánském muzeu TGM (21.09.2013)
    Z prezentace modelu pomníku na farmářském trhu 29. 6. 2013 (04.07.2013)
    Legionářský pomník Hrdinům od Zborova se vrací na Spořilov (01.07.2013)
    Památce hrdinů od Zborova (01.07.2013)
    Pozvánka na setkání k 96. výročí bitvy u Zborova (25.06.2013)
    Sbohem příteli, milý bratře (poděkování a vzpomínka) (05.01.2013)
    Legionář hrdina - plukovník Josef Jiří Švec se vrací do Prahy (02.01.2013)
    Miroslav Sígl: Pohled z pražského Spořilova (15.12.2012)
    Miroslav Sígl - ČESKÝ PATRIOT odešel na věčnost (15.12.2012)
    Díky bratře generále Tomáši Sedláčku! (03.09.2012)
    K básni Rudolfa Medka na čelní straně pomníku Hrdinům od Zborova (19.08.2011)
    Vizualizace pomníku Hrdinům od Zborova (03.08.2011)
    Metro (28.6.2011): Lidé bojují za pomník legionářům na Spořilově (28.06.2011)
    Zborovák opět na scéně (18.05.2011)
    Zborov na Spořilově (26.06.2010)
    Slavnostní setkání k výročí bitvy z Zborova (22.06.2010)
    Pozná někdo střelu, co stála u pomníku Hrdinům od Zborova? (01.05.2010)
    Ostatky neznámého vojína z bitvy u Zborova jsou uloženy v Památníku na Vítkově (25.10.2009)
    Sbírka úspěšně skončila (17.10.2009)
    Jednání Rady MČ Praha 4 k rekonstrukci pietního místa na Roztylském náměstí (06.10.2009)
    Komunistické Haló noviny napsaly o Národním hřbitově na Spořilově (26.08.2009)
    Nezapomínáme na Zborov!?!! (02.07.2009)
    Výstavka soutěžních návrhů žáků spořilovských škol (10.06.2009)
    k zbourání prvního pomníku zborovských hrdinů v Československu (11.03.2009)
    Národní hřbitov bude zachován z roku 1945 a doplněn pamětní deskou 2. odboje (03.03.2009)
    Dosavadní průběh jednání zatím neodpovídá stavu příprav brzké realizace projektu (27.02.2009)
    Podpoří starostové městských částí obnovu pomníku odbojů na Spořilově? (23.02.2009)
    Bránili Transsibiřskou magistrálu (15.12.2008)
    Zamyšlení nad spořilovským i jinými pomníky (14.12.2008)
    VZÁCNÝ ARCHIVNÍ NÁLEZ: SPOŘILOVŠTÍ BOJOVNÍCI V AKCI (11.12.2008)
    Jekatěrinburg předběhl Spořilov (08.12.2008)
    Spořilováci chtějí moderní památník (27.11.2008)
    ROZHOVOR s Doc. PhDr. Jaromírem Hořcem, CSc. (17.11.2008)
    Socha „Zborováka“ z r. 1937 je na letáku ilustrační a vyjadřuje kontinuitu s minulostí (17.11.2008)
    Zvláštní tištěné číslo Spořilovských novin přináší stanoviska PRO i PROTI (14.11.2008)
    Veřejná sbírka na obnovu vojenské historické památky úspěšně pokračuje (10.11.2008)
    Forma budoucího památníku je jedna věc, ale důležitější je jeho obsah a sdělení (09.11.2008)
    Představení návrhů na památník odbojů a na rekonstrukci Roztylského náměstí (05.11.2008)
    Sbírka na obnovu památníku odbojů pokračuje (14.08.2008)
    Sdružení podporuje koncepční rekonstrukci CELÉHO Roztylského náměstí, v jejímž rámci dojde i k úpravě pietního místa (10.06.2008)
    HOLD NAŠIM HRDINŮM, bojovníkům a obhájcům svobody a demokracie! (01.05.2008)
    Fotokronika - Setkání s veřejností (13.12.2007) (15.12.2007)
    Návrh 1, návrh 2 (13.12.2007)
    Prosba k účastníkům diskuse o pomníku (13.12.2007)
    Dopis Adolfa Branalda (13.12.2007)
    Potřebuje Spořilov pomník? (11.12.2007)
    Nezapomínáme, bratři legionáři! Zářný příklad nezměrného hrdinství a opravdového českého vlastenectví (1) (10.12.2007)
    Kauza pomník Hrdinům od Zborova (10.12.2007)
    Roztylské náměstí jako prostor a hodnota (03.12.2007)
    Nápisy na zborovském pomníku (06.10.2007)
    Spořilovští filatelisté - vzpomínáte na pamětní známky ke 20. výročí Zborova? (29.08.2007)
    Jak vypadalo odhalení sochy „Bojovníka od Zborova“? (20.08.2007)
    Spořilov u Zborova (08.08.2007)
    65 let od zničení pomníku na Spořilově (13.07.2005)
    Celá zpráva | Počet komentářů: 6 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


    Čtenáři od 31.5.2004

    Spořilovská kliknutí
    Celkem7938792
    Březen56927
    Dnes1631

    Spořilováci na webu

    Nyní si čte web : 72 uživ.


    kugutsumen.com gsa-esports.net mencisport.com evden eve nakliyat istanbul evden eve nakliyat you porn vidéos gratuites sur Bestporn2021.com
    deneme bonusu slot siteleri güvenilir bahis siteleri bonus veren siteler seabahis betwoon Deneme Bonusu Betz Deneme Bonusu Betz 1 Deneme bonusu veren siteler Bonus veren bahis siteleri Casino siteleri Freespin Yatırımsız deneme bonusu Freebet veren siteler Çevrimsiz deneme bonusu veren siteler Slot casino Deneme bonusu forum Bahisikayet.com Deneme bonusu Deneme bonusu veren siteler Bahis forum Forum bahis Bahis forumu Banko tahmin Sosyal içerik platformu

    (c) Spořilovské noviny 2004 - 2019  
    Vydavatel: Mgr. Tomáš Hromádka - REGIONPLUS. Adresa redakce: Mgr. Tomáš Hromádka, Rakovského 3162/8, 143 00 Praha 4. IČO: 03582205. Tel. 777 944 684.
    Vytvořeno pomocí redakčního systému phpRS. Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Spořilovských novin publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
    Kontaktní e-mail redakce: noviny@sporilov.info
    CENÍK INZERCE